20. století

20. století je stylově velmi rozmanité a nejednotné, proto by bylo prakticky nemožné klasifikovat ho podobným způsobem jako epochy předešlé.

Na přelomu 19. a 20. století a v prvních desetiletích 20. století se završují vývojové tendence předešlého období.

Pozdně romantická éra má svoje extrémy: zdá se, že využívá v největší možné míře harmonii a melodii a že umění jejich rozvíjení dovedla až na hranice možností.

K nejdůležitějším autorům první poloviny 20. století patří Claude Debussy, Maurice Ravel, Dmitrij Šostakovič, Sergej Prokofjev, Igor Stravinskij, Benjamin Britten, Leonard Bernstein, Arnold Schönberg, John Cage, Steve Reich, Philip Glass, aj.

Na mnoho skladatelů klasické hudby má také vliv jazz a populární hudba, a to jak v Americe, tak v Evropě.

Umění 20. století se vyznačuje širokou pestrostí stylů a proudů, které se uplatňují v architektuře, sochařství i malířství.

Hudba

Hudba 20. století je série „ismů“ a „neo-ismů“.

Nastává návrat k čistě strukturovaným formám a texturám, označovaný jako neoklasicismus.

Prudce emocionální tóny raných děl Arnolda Schönberga dostaly nálepku expresionismu.

Hrubá energie Stravinského Svěcení jara se nazývala neoprimitivismus.

Ve 20. století se uplatňuje také modernismus, avantgarda, atonalita, seriální hudba, minimalismus, aj. Všechny tyto názvy vznikaly jako snahy o orientaci ve velice nesourodém světě hudby 20. století.

Během 1. poloviny 20. století má stále velký vliv nacionalismus, studium lidových písní obohatilo hudbu mnoha skladatelů, např. Ralph Vaughan Williams (Anglie), Béla Bartók (Maďarsko), Heitora Villa Lobos (Brazílie) a Aaron Copland (USA).

Claude Debussy

1862 (Saint-Germain-en-Laye) - 1918 (Paříž)

Francouzský skladatel, otec a jeden z nejvýznamnějších představitelů hudebního impresionismu. Své umělecké názory sdílel s malíři a básníky, kteří se ve svých dílech snažili zachytit neopakovatelné okamžiky, prchavé vjemy a dojmy, nálady či barevné odstíny.

K jeho nejslavnějším skladbám patří Preludium k Faunovu odpoledni, opera Pelleas a Melisanda, symfonické skicy Moře, Dívka s vlasy jako len (z cyklu klavírních Preludií).

Richard Strauss

1864 (Mnichov) – 1949 (Garmisch-Partenkirchen)

Německý hudební skladatel éry pozdního romantismu, proslavil se zejména symfonickými básněmi a operami (Salome, Elektra, Růžový kavalír, Ariadna na Naxu). Další slavná díla: Enšpíglova šibalství, Don Quijote, Alpská symfonie.

Ralph Vaughan Williams

1872 (Down Ampney, Gloucestershire) – 1958 (Londýn)

Anglický hudební skladatel, sběratel britské lidové hudby, autor 9 symfonií, hudby komorní, operní i filmové.

Arnold Schönberg

1874 (Vídeň) – 1951 (Los Angeles)

Rakouský modernistický hudební skladatel, hudební teoretik a příležitostný malíř.

Většinu svých hudebních skladeb vytvořil mimo tradiční tonální systém – v tzv. atonalitě. Autor dodekafonie (metoda používající 12 zrovnoprávněných tónů chromatické stupnice jako materiál k nově pojatému systému hudební kompozice).

Díla: smyčcový sextet Zjasněná noc,  symfonická báseň Pelleas a Melisanda, aj.

Ukázky:

Maurice Ravel

1875 (Ciboure) - 1937 (Paříž)

Francouzský hudební skladatel švýcarsko-španělského původu. Impresionista. V celé jeho tvorbě je patrný vliv lidových melodií - iberských, černošských, cikánských, řeckých, maďarských, ruských, ale i jazzu. Nejslavnější díla: Španělská rapsodie, La Valse, Bolero.

Ukázky:

Béla Bartók

1881 (Nayszentmiklós) – 1845 (New York)

Maďarský skladatel, výborný klavírista a uznávaný hudební vědec. Výrazným zdrojem jeho inspirace byla lidová hudba. Své hudební experimenty spojil s maďarským, slovenským i balkánským folklórem. 

Igor Stravinskij

(1882 Oranienbaum – 1971 New York)

Ruský hudební skladatel 20. století. Těžiště jeho tvorby spočívá v baletech (Svěcení jara, Petruška, Pták Ohnivák). Svěcení jara patří k nejvýznamnějším skladbám avantgardní hudby 20. století, a to především díky užití novátorských hudebních technik.

1913 v Paříži skandální premiéra baletu Svěcení Jara Igora Stravinského.

Heitor Villa-Lobos

1887 (Rio de Janeiro) – 1959 (Rio de Janeiro)

Brazilský violoncellista, kytarista, klavírista, dirigent, hudební skladatel. Nejvýznamnější brazilský hudební skladatel 20. století, jehož tvorba byla velmi ovlivněna brazilskou lidovou hudbou.

Secese

Uplatňovala se především v užitém a dekorativním umění, ale i sochařství, malířství a architektuře. Jako poslední z univerzálních mezinárodních výtvarných slohů se zapsala do tváře mnoha evropských měst (Praha, Paříž, Vídeň, Mnichov, Berlín). K nevýznamnějším představitelům patří architekt Victor Horta (Dům Tasselových v Bruselu), výtvarníci Alfons Mucha, Gustav Klimt, návrhář bytových zařízení Charles Rennie Mackintosh, tvůrce užitého umění Emile Gallé.

Sergej Prokofjev

1891 (Soncovka)  - 1953 (Moskva)

Ruský skladatel, pianista a dirigent, jeden z nejvýznamnějších skladatelů 20. století. Mezi jeho nejznámější díla patří balet Romeo a Julie, opera Láska ke třem pomerančům a scénická hudba Péťa a vlk. Mimo jiné také složil pět klavírních koncertů, devět klavírních sonát a sedm symfonií.

Aaron Copland

1900 (New York) – 1990 (North Tarryrown)

Americký skladatel, libretista, klavírista, dirigent, nejvýznamnější americký skladatel meziválečného období. Organizátor koncertů avantgardní americké hudby. Nejznámější díla: suita z baletu Billy the Kid, Fantazie pro klavír a orchestr, Lincolnův portrét pro recitaci a orchestr aj. 

Ukázky:

Joaquín Rodrigo

1901 (Saguanto) – 1999 (Madrid)

Španělský skladatel, který prosadil kytaru i do klasické hudby. Jednou z vrcholných ukázek kytarového koncertního repertoáru je jeho Koncert z Aranjuez.

Futurismus

Z latinského futurus (budoucí). Hlavními znaky jsou pohyb, rychlost, síla a destrukce, oslava síly a rychlosti strojů.

Art Deco

Tento nový dekorativní styl vznikl v souvislosti se společenským opojením modernistickými tendencemi. Propagoval pevné linie a dekorativní interiér (např. hotel Alcron). 

Salvador Dalí

1904 – 1989

Katalánský malíř, který se proslavil svými surrealistickými díly. Dalího díla jsou proslulá překvapující kombinací bizarních snových obrazů s prvotřídním kreslířským a malířským projevem, pro nějž Dalí nacházel inspiraci v pracích starých renesančních mistrů.

Dmitrij Šostakovič

1906 (Petrohrad) – 1975 (Moskva)

Ruský skladatel a klavírista, jeden z nejvýznamnějších představitelů hudební moderny 20. století. Autor 15 symfonií (nejznámější jsou č. 7 „Leningradská“, č. 13 „Babí Jar“), symfonických básní, instrumentálních koncertů, oper, baletů, ale i hudby scénické a filmové. 

Symfonie tisíců

Hudební skladatel Gustav Mahler (1860-1911) píše svou Symfonii č. 8, která později dostane označení Symfonie tisíců dle velkého počtu hudebníků, kterých je třeba k jejímu provedení. Autorem textu první části skladby je Hrabanus Maurus, autorem druhé části Johann Wolfgang Goethe. Premiéře pod autorovou taktovkou v září 1910 předcházela rozsáhlá reklamní kampaň. Provedení představovalo pro Mahlera jeden z největších životních triumfů.

Kubismus

Avantgardní umělecké hnutí, vzniklo po roce 1907 v Paříži, kubistické prostorové koncepce díla spočívaly v rozkladu zobrazovaného předmětu na jednoduché geometrické tvary (především krychle - latinsky cubus) a v jejich opětovném skládání do obrazu (sochaři Henri Laurens, Jacques Lipchitz).

Expresionismus

Název vznikl dle francouzského expression (výraz). Byl protikladem k mělkému, tvarově neurčitému impresionismu. Podporoval vyjádření prudkých duševních hnutí a představoval uměleckou tendenci, snažící se co nejvěrněji zobrazit pochody v lidské mysli, emoce, city, vášně a pudy (Paul Klee, Edvard Munch). Výrazně se uplatnil i v hudbě (Schönberg, Bartók).

Ruský balet

Sergej Pavlovič Ďagilev založil Ruský balet, nejvýznamnější baletní soubor počátku 20. století, který významně ovlivnil další vývoj baletu.

Let přes kanál La Manche

Louis Blériot uskutečnil první let přes kanál La Manche v letadle těžším než vzduch.

Abstraktní umění

Nefigurativní, abstraktní malířství a sochařství spadá do doby kolem roku 1910, kdy Vasilij Kandinskij namaloval svůj první abstraktní obraz. Tato díla nezobrazují žádný viditelný předmět nebo jev, jsou kompozicemi "čistých" forem, geometrických nebo přírodních.

Dobytí jižního pólu

Roald Amundsen dobyl jižní pól.

Titanic

Potopil se Titanic.

John Cage

1912 (Los Angeles) – 1992 (Nex York)

Americký skladatel, tvůrce aleatorické experimentální hudby, spisovatel a tvůrce audiovizuálního umění. Jeho asi nejznámější skladbou je „4´33“, třívětá kompozice,  skládající se ze trojího otevření a zavření víka klavíru v přesně určených časových úsecích, aniž by však za celou dobu byl zahrán jediný tón.

Benjamin Britten

1913 (Lowestoft) – 1976 (Aldeburgh)

Britský skladatel, klasik 20. století. Ve svých dílech byl inspirován především anglickým folklórem, který je však v jeho skladbách přítomen ve velmi stylizované podobě, a italskou operou 19. století, především díly Rossiniho.

Skladatelova tvorba a formální rozpětí jsou rozsáhlé, zahrnuje celkem dvanáct oper, balety i orchestrální a vokálně-instrumentální díla stejně jako skladby komorní.

Sarajevský atentát

Atentát na Františka Ferdinanda d’Este v Sarajevu.

1. světová válka

28. července 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Srbsku a tím začala první světová válka.

Jazz

Poprvé použito slovo jazz, označující původně americký hudební styl, který vznikl na začátku 20. století mezi afroamerickou komunitou na jihu USA smíšením afrických a evropských hudebních stylů. Původ slova je nejasný, pravděpodobně se jedná o zkomolenou zkratku jas(mine) v narážce na jasmínový parfém populární v New Orleans té doby.

Jazz od svého počátku ve 20. století vytvořil mnoho podžánrů, od neworleánského Dixielandu datovaného na začátek 10. let, přes big bandovský swing ze 30. a 40. let, bebop ze středních 40. let, rozmanitosti Latin-jazzu, jazz-rock fusion ze 70. let až po pozdější vývoj, jako např. acid jazz.

Teorie relativity

Albert Einstein publikoval Obecnou teorii relativity.

Dadaismus

Avantgardní umělecký směr, který vznikl jako revolta skupiny umělců různých národností proti hrůzám první světové války. Pro jeho díla je charakteristická úmyslná nerozumnost a odmítnutí převažujících standardů umění, propagace totální anarchie v životě i v kultuře. Název vychází patrně z francouzštiny (dada – hračka), principem dadaismu je hra, recese, mystifikace.

Konstruktivismus

Vznikl jako architektonické a umělecké hnutí v Rusku na sklonku první světové války kolem roku 1917. Přeceňoval konstrukce na úkor ostatních složek, zdůrazňoval technickou dokonalost a krásu hmoty a účelnost stavby.

Konec 1. světové války

Neoklasicismus

Znamenal nový zájem o obnovení dávných sochařských tradic v období po první světové válce. Umělci se vraceli k idealizovaným figurám, aktům i k jasným, vyváženým tvarům, znovuobjevení antických motivů (sochař Aristide Maillol, Věra Muchinová).

Leonard Bernstein

1918 (Lawrence, Massachusetts) – 1990 (New York)

Americký dirigent, skladatel, klavírista, pedagog, popularizátor hudby, televizní hvězda.

Nerozlišoval mezi hudbou „vážnou“ a „populární“, ale mezi „dobrou“ a „špatnou“. Stylový syntetik a „eklektik“. Náměty jeho skladeb, duchovní i čistě světské, se neobracejí do minulosti, ale přímo reflektují svět, v němž jejich autor žil a tvořil, opěvují radovánky a vyjadřují problémy soudobého New Yorku. Jeho nejslavnějším dílem je muzikál West Side Story (1957).

Funkcionalismus

Architektonický sloh, který až do konce sedmdesátých let zůstal vedoucím architektonickým mezinárodním směrem evropské avantgardy tvořícím pod heslem: „Forma následuje funkci“.

Jeho představitelům šlo o oproštění od zbytečných komplikovaností, okázalostí a kultu strojené estetiky, které byly elegantně nahrazovány geometrickou čistotou tvarů (architekt Le Corbusier).

Surrealismus

Z francouzského surréalisme (nadskutečno). Směr se opírá o učení rakouského psychiatra Sigmunda Freuda, zakladatele psychoanalýzy, která zkoumá funkce lidského povědomí. Představitelé: malíři Salvador Dalí, Joan Miró.

Claude Monet

Zemřel francouzský impresionistický malíř a grafik Claude Monet.

Přelet Atlantiku

V květnu jako první přeletěl Charles A. Lindbergh bez mezipřistání Atlantský oceán.

Andy Warhol

1927 – 1987

Americký malíř, grafik, filmový tvůrce a vůdčí osobnost amerického hnutí pop artu. Svou kariéru zahájil jako ilustrátor reklamních předmětů. Později se stal známý po celém světě jako malíř, režisér avantgardních filmů a manažer rockové skupiny The Velvet Underground.

Ennio Morricone

*1928 (Řím)

Italský hudební skladatel, jeden z neznámějších a nejvýznamnějších autorů filmové hudby.

Autor hudby k více než 500 filmů a televizních seriálů (Tenkrát na Západě, Neúplatní, Bio Ráj). Držitel ceny Oscar za celoživotní dílo.

Černý čtvrtek

24. října nastal krach na newyorské burze (též zvaný Černý čtvrtek, anglicky Black Thursday). Šlo o největší burzovní krach v dějinách.

Filmová hudba

Filmová hudba zpravidla vzniká ke konkrétnímu filmu. Film bývá řazen mezi tzv. scénická umění, jde tedy o specifický podžánr scénické hudby.

V některých filmech jsou jako filmová hudba používána i hudební díla původně pocházející z oblasti klasické hudby. Na druhou stranu kvalitní hudba filmová je v současné době prezentována ve formě soundtracků na samostatných CD discích i koncertech. 

John Williams

*1932 (New York)

Americký hudební skladatel filmové hudby. Autor hudby k více než stovce filmů, držitel řady ocenění (více než 45 nominací na Oscara, držitel pěti Oscarů). Skládá filmovou hudbu především pro dobrodružné a fantastické filmy (Harry Potter, Jurský park, Hvězdné války, Indiana Jones), ale i snímky dramatické (Schindlerův seznam). Dvorní skladatel režiséra Stevena Spielberga.

Nástup Hitlera

Adolf Hitler byl jmenován německým kancléřem.

George Gershwin

1898 (Brooklyn) – 1937 (Hollywood)

Americký hudební skladatel. Autor řady populárních písní i scénických děl, která psal se svým bratrem Irou Gershwinem pro divadla na Broadwayi. Zároveň je autorem děl klasických. První významnou skladbou tohoto charakteru je Rapsodie v modrém pro klavír a orchestr z roku 1924. Další významná díla: Američan v Paříži, Koncert pro klavír a orchestr F dur. V roce 1935 měla premiéru jazzová opera Porgy a Bess, z níž pochází populární píseň Summertime.

Steve Reich

* 1936 (New York)

Americký hudební skladatel, průkopník minimalismu v hudbě. Vyvinul několik vlivných kompozičních postupů, např. fázování (jedná se o techniku, při které dva nástroje hrají tentýž part, jeden ve stálém tempu a druhý stále rychleji, až nakonec druhý nástroj předběhne první nástroj o celou fázi) a použití magnetofonových záznamů. Podle deníku The Guardien jeden z mála žijících skladatelů, kteří údajně „změnili běh hudebních dějin“.

Philip Glass

* 1937 (Baltimore, Maryland)

Americký hudební skladatel, spolu se Stevem Reichem jeden z nejznámějších současných minimalistických skladatelů. Ve svých skladbách používá prvky jako je ostinátní opakování současně znějících motivů odlišných délek. 

Ukázky:

Druhá světová válka

1939:

1. září 1939 vpadlo Německo do Polska. Začala druhá světová válka.

1941:
7. prosince 1941 napadení americké tichomořské flotily v Pearl Harbor japonským letectvem.

1942:
27. května 1942 atentát na Reinharda Heydricha.

Konec druhé světové války

1945:
8. květen 1945 konec druhé světové války v Evropě.

1945:
6. srpna 1945 svržena atomová bomba na Hirošimu, zabito přes 100 000 lidí.

Literatura ve 20. století

I v literatuře se uplatňují ve 20. století nově vznikající umělecké směry - futurismus, expresionismus, kubismus, dadaismus, funkcionalismus, konstruktivismus a jiné.

Představitelem futurismu byl ruský básník Vladimir Majakovskij, k básníkům hlásícím se ke kubismu patřili Guillaume Apollinaire a Jean Cocteau, za zakladatele dadaismu je považován rumunsko-francouzský básník Tristan Tzara.

K významným spisovatelům doby meziválečné a válečné patří Henri Barbusse, Romain Rolland (autor slavné lyrické povídky o lásce, do níž tragicky zasáhne válka, Petr a Lucie), Marcel Proust (Hledání ztraceného času), Guillaume Apollinaire (básnická sbírka Alkohol), Ernest Hemingway (Komu zvoní hrana, Stařec a moře), John Steinbeck, William Faulkner, Gilbert Keith Chesterton, Erich Maria Ramarque, Maxim Gorkij, Sergej Jesenin.

Člověk ve vesmíru

12. dubna 1961 odstartoval sovětský kosmonaut Jurij Gagarin, stal se tak prvním člověkem ve vesmíru.

Atentát na J.F.K.

22. listopadu 1963 se stal obětí atentátu americký prezident John F. Kennedy.

Člověk na Měsíci

20. července 1969 přistál na Měsíci přistávací modul Apolla 11. Prvním člověkem na Měsíci se stal Neil Armstrong.

Arvo Pärt

*1935 (Paide)

Estonský hudební skladatel, představitel hudebního minimalismu. Od roku 1976 používá vlastní novou minimalistickou techniku, nazvanou tintinnabuli (z latiny — zvonky), která spočívá v užití trojzvuků v jedné tónině. První veřejně uvedenou skladbou v novém stylu byla Für Alina z roku 1976, dalším významným dílem je skladba Fratres z roku 1977.

Ukázky:

Jan Pavel II.

Karol Wojtyla zvolen jako první neitalský papež (od roku 1522), přijal nové jméno Jan Pavel II.

Solidarita

V Polsku vytvořeno nezávislé odborové hnutí Solidarita.

Černobyl

26. dubna 1986 – černobylská havárie, největší jaderná katastrofa v poválečné historii.

Pád Berlínské zdi

9. listopadu 1989 padla Berlínská zeď.

Rozpad SSSR

Rozpadl se Sovětský Svaz.

Předválečná hudba

Česká hudební kultura v období před první světovou válkou představovala svébytný a bohatý komplex, srovnatelný co do kvality původní kompoziční tvorby, zastoupení druhů a žánrů a šíře hudebního provozu s kulturami velkých evropských národů.

K nejdůležitějším českým autorům první poloviny 20. století patří Leoš Janáček, Josef Bohuslav Foerster, Vítězslav Novák, Josef Suk, Otakar Ostrčil, Bohuslav Martinů, Alois Hába, Iša Krejčí.

K nejdůležitějším českým autorům druhé poloviny 20. století patří Jan Hanuš, Miloslav Kabeláč, Svatopluk Havelka, Petr Eben, Luboš Fišer, Zdeněk Liška.

V Čechách se hrál Šostakovič, Prokofjev, Stravinskij, Honegger, Messiaen, Britten, Bartók, Hindemith a další. Vystupovali zde např. dirigent Charles Munch, houslista David Oistrach nebo Leonard Bernstein.

Leoš Janáček

1854 (Hukvaldy) – 1928 (Ostrava)

Jeden z nejvýraznějších představitelů české moderny. Sbíral a studoval lidové písně a hudbu. Tyto inspirace se odrazily např. v  Lašských tancích, národopisném baletu Rakos Rakoczy, opeře Její pastorkyňa (první česká opera na literární drama psané prózou), Příhody lišky Bystroušky. Další významná díla: Glagolská mše, opera Věc Makropulos, Sinfonietta, mužské sbory, klavírní cyklus, 2 smyčcové kvartety.

Josef Bohuslav Foerster

1859 (Praha) – 1951 (Nový Vestec u Staré Boleslavi)

Český hudební skladatel a varhaník. Autor písňových cyklů (Erotikon, Láska, Noční violy atd.) tvorby sborové a kantátové (Stabat Mater, Svatý Václav aj.), 5 symfonií, 6 svit, 4 symfonických básní.

Vítězslav Novák

1870 (Kamenice nad Lipou) – 1949 (Skuteč)

Český skladatel a pedagog. Ve své tvorbě se opřel o lidovou píseň, zvláště slováckou a slovenskou. Autor originálních úprav (Slovenské zpěvy), ale i kompozic lidovou hudbou inspirovaných (Slovácká svita, klavírní Můj máj, Sonáta eroica, symfonická báseň V Tatrách).

Další významná díla: fantazie pro sóla, sbor a orchestr Bouře, klavírní cyklus Pan, opery Zvíkovský rarášek, Karlštejn, Lucerna, Dědův odkaz.

Ukázky:

Josef Suk

1874 (Křečovice) – 1935 (Benešov)

Jeden z nejvýznamnějších českých skladatelů, žák a zeť Antonína Dvořáka, pedagog.  Autor řady lyrických a básnicky náladových skladeb (Serenáda pro smyčce, Symfonie E dur, hudba k pohádkám Julia Zeyera Radúz a Mahulena a Pod jabloní, Fantastické scherzo, symfonická báseň Praga, smuteční symfonie Asrael, hudební básně Pohádka léta, Zrání, Epilog).

Ukázky:

Otakar Ostrčil

1879 (Praha) – 1935 (Praha)

Český skladatel, dirigent, v letech 1920-1935 šéf opery Národního divadla v Praze. Autor řady symfonických básní (Pohádka o Šemíkovi), melodramů (Balada o mrtvém ševci a mladé tanečnici) a balad (Osiřelo dítě). V symfonickém oboru patří k jeho nejvýznačnějším dílům  Svita c moll, Symfonietta, z oper Kunálovy oči, Poupě, Legenda z Erinu a Honzovo království.

Bohuslav Martinů

1890 (Polička) – 1959 (Liestal)

Český skladatel, žák Josefa Suka, představitel protiromantické generace. V letech 1923 – 1941 žil v Paříži, poté v USA, Itálii a Švýcarsku, kde také zemřel. Ve své tvorbě prošel obdobím impresionismu, neoklasicismu, expresionismu a ovlivněn i jazzem vytvořil vlastní kompoziční styl. Autor děl symfonických (Halftime, Vřava, Concerto grosso, Dvojkoncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány – jedno z nejlepších děl světového dramatismu vůbec). Autor instrumentálních koncertů, hudby komorní, písňových cyklů, 10 baletů (zpívaný Špalíček) a oper (Hry o Marii, Julietta, Řecké pašije).

Alois Hába

1893 (Vizovice) – 1973 (Praha)

Český skladatel, autor mikrointervalových (mikrotónových) skladeb. Užíval čtvrttónové ladění, ale i škály třetinotónové, pětinotónové, atd. Podle jeho návrhů byly k tomuto účelu postaveny speciální nástroje (klavíry, harmonia, klarinet, kytary, trubky). Z děl vyniká čtvrttónová opera Matka, symfonická fantazie Cesta života v půltónovém systému, dále opery Nová země a šestinotónová Přijď království tvé.

Iša Krejčí

1904 (Praha) – 1968 (Praha)

Český neoklasicistní skladatel a dirigent, hudební kritik a publicista. V letech 1958-68 dramaturg opery Národního divadla v Praze.

Složil mimo jiné tato díla: opera Pozdvižení v Efesu, scénická kantáta Antigona, suity pro orchestr, 4 symfonie.

Ukázky:

Miloslav Kabeláč

1908 (Praha) – 1979 (Praha)

Jedna z nejvýraznějších českých skladatelských osobností 20. století. Tvůrce osobitého slohu, pro který je typická strohá melodika a harmonie a důmyslná polyfonie. Používal uměle číselně vytvořené stupnice - mody, jejichž vnitřní průběh má větší rozsah než oktáva. Jeden z prvních propagátorů elektroakustické hudby v Československu.

Významná díla: protiokupační kantáta Neustupujte! (1939), dále díla komorní i symfonická (8 symfonií, Mysterium času, Zrcadlení), skladby pro bicí (Osm invencí, Osm ricercarů).

Jan Hanuš

1915 (Praha) – 2004 (Praha)

Český hudební skladatel, melodik, navazuje na hudební tradici Smetany a Dvořáka. Významná díla: opery Plameny, Pochodeň Prométheova, Rekviem, dále osm mší, kantáty, velikonoční oratorium, 7 symfonií, hudba komorní, instrumentální miniatury a písničky pro děti a školní sbory.

České země

I české země zasáhla 1. světová válka (1914-1918). Vyvrcholením národnostních snah českých a slovenských vlastenců v bývalém Rakousko-Uhersku bylo po skončení války 28. října 1918 vyhlášení samostatné Československé republiky. Následně 14. listopadu je zvolen prvním Československým prezidentem Tomáš Garrigue Masaryk.

Zdeněk Liška

1922 (Smečno) – 1983 (Praha)

Český hudební skladatel, věnoval se především hudbě filmové. Jako jeden z prvních dokázal, že filmová hudba je nejen rovnocennou emotivní složkou celého filmu, ale naopak dramaturgicky dotváří umělecké kvality celého díla. Hudba k filmům např. Vynález zkázy, Markéta Lazarová, Údolí včel, Spalovač mrtvol, Obchod na korze, Stíny horkého léta. Za hudbu pro Kinoautomat na světové výstavě Expo 67 v Montrealu se společně s Radúzem Činčerou a Jaroslavem Fričem stal laureátem státní ceny.

Svatopluk Havelka

1925 (Vrbice) – 2009 (Praha)

Hudební skladatel, pedagog. Autor hudby k více než 70 filmů (Kdo chce zabít Jessii, Všichni dobří rodáci, Pane, vy jste vdova, Ucho, Božská Ema). V posledních letech své tvůrčí dráhy psal díla s duchovní tématikou: oratorium Jeroným Pražský, biblická kantáta Profeteia, Rozhovory duše s Bohem, symfonická fantazie Hommage a Hieronymus Bosch.

Petr Eben

1929 (Žamberk) – 2007 (Praha)

Významný český skladatel duchovní, moderní a soudobé vážné hudby, varhaník. Jeho skladatelská tvorba zasahuje do všech žánrů (opera, balet, hudba orchestrální i komorní). Těžiště tvorby je v oblasti skladeb vokálních (kantáty, písňové cykly) a varhanních. Často zpracovává biblické předlohy. Inspiraci gregoriánským chorálem zúročil v cyklu Nedělní hudba pro sólové varhany. 

Luboš Fišer

1935 (Praha) – 1999 (Praha)

Skladatel soudobé klasické hudby (díla orchestrální, vokální, komorní, častá inspirace kulturními památkami minulosti – sumerskými, chetitskými texty, středověkou rytířkou kulturou – Lancelot, Písně pro slepého krále Jana Lucemburského, ale i renesancí či výtvarným uměním. Vyhledávaný autor hudby filmové a televizní (Dita Saxová, Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, Golet v údolí, Petrolejové lampy, Zlatí úhoři, Smrt krásných srnců, Adéla ještě nevečeřela).

Smrt T.G.M.

14. září zemřel prezident-osvoboditel Tomáš Garrigue Masaryk.

Architektura, sochařství a malířství

Všechny styly a směry, které se ve 20. století postupně objevily ve světovém umění, našly své zastánce a představitele i v českých zemích.

V secesi to byli sochaři Stanislav Sucharda, Ladislav Šaloun, František Bílek, art deco zastupuje např. architekt Alois Krofta (hotel Alcron), expresionismus sochař Otto Gutfreund, abstraktní malířství a sochařství František Kupka, Vincenc Makovský, novoklasicismus sochaři Josef Václav Myslbek, Jan Štursa, Karel Lidický, futurismus Josef Čapek, surrealismus Vincenc Makovský.

Druhá světová válka

1938:
30. září 1938 Československo na základě mnichovské dohody postupuje Sudety (tedy své pohraničí) Třetí říši.

1939:
15. března Německo vytvořilo Protektorát Čechy a Morava.

1939:
1. září 1939 vpadlo Německo do Polska. Začala druhá světová válka.

1942:
27. května 1942 atentát na Reinharda Heydricha. Následovalo vyhlazení obcí Lidice a Ležáky německými nacistickými okupanty.

Konec druhé světové války

8. května 1945 skončila v Evropě druhá světová válka.

Vítězný únor

25. února 1948 nastal komunistický převrat, tzv. Vítězný únor.

Poválečná hudba

První poválečná léta (1945-1948) byla obdobím velké hudební aktivity i mnohých zásadních změn. Obnovovaly se styky se zahraničím, vznikaly nové hudební instituce a jiné se transformovaly.

V říjnu 1945 byla zestátněna Česká filharmonie, zakládaly se nové symfonické orchestry.

V roce 1946 se poprvé uskutečnil mezinárodní hudební festival Pražské jaro.

Únor 1948 znamenal pro český hudební život další prudkou změnu. Oficiální estetickou doktrínou se staly teze stalinského ideologa A. A. Ždanova.

Milada Horáková

27. června 1950 byla v Československu popravena doktorka Milada Horáková.

Literatura

K nejvýznamnějším českým spisovatelům 20. století patří Franz Kafka (1883-1924), mezi jeho nejznámější díla patří Proměna, Proces, Zámek, spisovatel, překladatel, dramatik, novinář Karel Čapek (1890-1938) (romány s prvky sci-fi, např. Krakatit, utopická dramata – viz R.U.R – vůbec poprvé v historii použil slovo „robot“, román Válka s mloky). Dále pak básník a novinář Jaroslav Seifert (1901- 1986), jediný český držitel Nobelovy ceny za literaturu, básník a překladatel Vladimír Holan, spisovatel Bohumil Hrabal (1914-1997) (Ostře sledované vlaky, Obsluhoval jsem anglického krále, Příliš hlučná samota), či Josef Škvorecký (*1924) (Tankový prapor, Prima sezóna) a Milan Kundera (*1929) (Žert, Nesnesitelná lehkost bytí).

Markéta Lazarová

Režisér František Vláčil natočil film Markéta Lazarová, jedno z vrcholných děl české kinematografie.

Invaze do ČSSR

21. srpna 1968 Varšavská smlouva podniká invazi do Československa s cílem zastavit reformní proces zvaný Pražské jaro.

Spalovač mrtvol

1968 režisér Juraj Herz natočil film Spalovač mrtvol, ke kterému hudbu napsal Zdeněk Liška.

Jan Palach

16. ledna 1969 se upálil v Praze na Václavském náměstí Jan Palach.

Charta 77

Neformální československá občanská iniciativa, která kritizovala politickou a státní moc za nedodržování lidských a občanských práv. Působila v letech 1977 až 1992. Pojmenována podle dokumentu Prohlášení Charty z 1. ledna 1977.

Sametová revoluce

17. listopadu 1989 začala v Československu Sametová revoluce.

Havel prezidentem

V prosinci 1989 se Václav Havel stal prezidentem.

Rozpad ČSFR

1. ledna 1993 bylo Československo rozděleno na Českou a Slovenskou republiku.