Pianista Igor Ardašev zahájí cyklus “Gideon Klein. Klavírista terezínského ghetta”
Koncert Igora Ardaševa, jednoho z nejrespektovanějších tuzemských pianistů současnosti, představí 27. března v Anežském klášteře koncertní aktivity hudebního skladatele a klavíristy Gideona Kleina v ghettu Terezín. Zahájí tak čtyřletý cyklus, během kterého festival Věčná naděje seznámí s Kleinovým terezínským repertoárem.
Johann Sebastian Bach, Leoš Janáček, Ludwig van Beethoven, Bedřich Smetana, Pavel Haas. Strohý výčet skladatelů, jejichž hudbou se Klein v terezínském ghettu zabýval. Vynikajících hráčů bylo v Terezíně hned několik - mezi nejžádanější klavíristky ghetta patřily Alice Herz-Sommerová, Edita Steinerová-Krausová nebo Renée Gaertneová-Geiringerová, vynikal také Bernard Kaff, špičkový brněnský sólista a pedagog, jež často doprovázel Karla Fröhlicha při jeho sólových vystoupeních, a samozřejmě Gideon Klein, který často doprovázel hudební představení nastudované Rafaelem Schächterem. Zpočátku utajovaná improvizovaná setkání s hudbou získala na jaře 1942 oporu v organizaci „utváření volného času“, v níž Gideon Klein později vedl sekci instrumentální hudby. Tehdy patnáctiletý houslista Paul Kling vzpomínal: „Klein byl pro nás mladé spiritus agens veškerého terezínského koncertního života“.
Gideon Klein se podílel na koncertech vlastními recitály, jako klavírní doprovazeč, v komorních formacích, jako korepetitor – a komponoval. V Terezíně začal úpravami a skladbami pro sbor, následovala Fantazie a fuga pro smyčcové kvarteto, Klavírní sonáta. Posledním Kleinovým dílem se stalo Smyčcové trio, datované 7. října 1944, týden před transportem, jímž odjel do Osvětimi. Pro většinu spoluvězňů z tohoto transportu to byla cesta přímo do plynové komory. Gideon Klein ještě unikl a byl přemístěn do Fürstengrube, kde v lednu 1945, několik měsíců před koncem války, zahynul během likvidace tábora, když nacisté zametali stopy před blížící se Rudou armádou.
Igor Ardašev reprezentuje už dlouho české pianistické umění na mezinárodním fóru. Jeho talent byl formován zprvu otcem, později na konzervatoři i na JAMU Inessou Janíčkovou, v mistrovských kurzech Paulem Badurou-Skodou v Rakousku a Rudolfem Serkinem v USA. Kromě úspěchů v juniorských soutěžích se Ardašev stal laureátem Čajkovského soutěže v Moskvě, soutěže Pražského jara, královny Alžběty v Bruselu (zde získal též cenu belgického rozhlasu a televize), Marguerite Long-Jacques Thibaud v Paříži. Roku 1990 obdržel 1. cenu v soutěži Marie Callasové v Aténách. Interpretační úroveň dovoluje virtuózně disponovanému pianistovi pořádat samostatné recitály, hrát čtyřručně i na dva klavíry (s Renatou Ardaševovou), spolupracovat s komorními soubory i vynikajícími světovými orchestry a dirigenty (Česká filharmonie, Pražská komorní filharmonie, Královská liverpoolská filharmonie, BBC Londýn).
Kromě domácích pódií je zván na renomované evropské hudební festivaly. Z jeho nahrávek připomeňme např. Čajkovského koncert b moll, čtyřruční Dvořákovy Slovanské tance a klavírní verzi Smetanovy Mé vlasti s Renatou Ardaševovou, sólové kompozice Lisztovy, Martinů, Ježkovy, Prokofjeva, Musorgského, Beethovenovy ad. Kromě koncertní činnosti působí rovněž jako pedagog na HF JAMU a je zván do porot významných klavírních soutěží.
Jarní část festivalu Věčná naděje zakončí v dubnu dva vyprodané koncerty formace Petra Ernyei Quartet s názvem Jazzové a židovské písně ve Vile Volman v Čelákovicích. Zazní i nová skladba inspirovaná básněmi Ilse Weberové zkomponovaná přímo pro festival.
Zdroj: TZ
Foto: Igor Ardašev (©Ivan Malý)
