Ve Veletržním paláci můžete vidět pomíjivé okamžiky pocitů a dechu

Po ničivém zemětřesení, které zasáhlo město Skopje v létě 1963, se jako projev mezinárodní solidarity vzedmula vlna pomoci s obnovou zničeného města. V rámci ní bylo rozhodnuto o zřízení nového muzea současného umění, do něhož darovali svá díla umělci, umělkyně a instituce z celého světa.

Jedinečnost takové sbírky spočívá mimo jiné v tom, že obsahuje díla pozdního modernismu nejen umělců a umělkyň ze Západu a současně z někdejšího východního bloku (včetně Československa), ale i tvůrců a tvůrkyň ze zemí globálního Jihu.

Sbírku MoCA Skopje na nově otevřené výstavě zastupují díla autorů a autorek, jako jsou Pablo Picasso, Bridget Riley, Jesús Rafael Soto, Anna-Eva Bergman, Alexander Calder, David Hockney nebo Niki de Saint Phalle. Z tuzemských umělců a umělkyň, kteří v 60. letech darovali tomuto muzeu svá díla, se na výstavě objeví například Míla Doleželová, Jan Zrzavý nebo Mikuláš Medek. K práci se sbírkou a její historií byli přizváni současní umělci a umělkyně: Jesper Alvaer & Isabela Grosseová, Brook Andrew, Yane Calovski & Hristina Ivanovska, Siniša Illič, Iman Issa, Gülsün Karamustafa, Elfie Semotan, a také spisovatelka Barbi Marković. K výstavě vychází katalog s řadou esejů.

Projekt, který byl v loňském roce připraven a uveden v Kunsthalle Vídeň, prezentuje Národní galerie Praha v nové verzi. Tu rozšířily jak dary československých a zahraničních umělců, tak díla klasické moderny od samotné NGP. Ta v roce 1971 pod vedením tehdejšího ředitele Jiřího Kotalíka darovala MoCA Skopje soubor dvanácti děl, včetně pláten Emila Filly, Jindřicha Štyrského, Františka Muziky a dalších umělců.

Výstava „Žádný pocit netrvá věčně. Sbírka solidarity ve Skopji“, která bude ve Veletržním paláci otevřená od 22. 3. do 29. 9. 2024, nabízí návštěvníkům dva pohledy. První je chronologický a věnuje se historii sbírky MoCA Skopje, jejímu založení a rozšiřování paralelně s obnovou zničeného města. Druhý je pohled současných umělců, kteří byli ke spoluvytváření výstavy přizváni jak kurátorským kolektivem WHW, který připravoval výstavu ve Vídni, tak kurátorem pražské výstavy Rado Ištokem. Jsou jimi čtyři současní umělci a umělkyně a dvě umělecká dua ⁠– ⁠Jesper Alvaer & Isabela Grosseová (Praha a Kvænangen), Brook Andrew (Medellín a Melbourne), Yane Calovski & Hristina Ivanoska (Skopje a Berlín), Siniša Illić (Bělehrad), Iman Issa (Vídeň a Berlín) a Gülsün Karamustafa (Istanbul a Berlín).

Národní galerie Praha také oslovila studenty a studentky ateliéru sochařství na Akademii výtvarných umění v Praze, který vedou hostující pedagožky Maruša Sagadin a Erika Velická, aby se vyjádřili k tématům, kterými se výstava zabývá. Svými díly zareagovalo na výzvu šest umělců a umělkyň z tohoto ateliéru. Na výstavě „Žádný pocit netrvá věčně. Sbírka solidarity ve Skopji“ spolupracuje NGP nejen s již zmíněnými Kunsthalle Vídeň a MoCA Skopje, ale také s Památníkem Lidice.

Druhou aktuálně otevíranou výstavou NGP je „Dech tichých myšlenek“, která představuje dílo české umělkyně žijící v  Paříži, Filomeny Borecké. Ta se dlouhodobě věnuje zkoumání dechu a jeho sdílení. Zachycuje flow tvořivé energie, neutuchající spontánní pohyb, jenž je vlastní pulzaci přírody, biologickým rytmům i dění v kosmu. Vyjadřuje se zejména prostřednictvím kresby, která jí poskytuje možnost bezprostředního zachycení okamžiku a autentického zážitku. Své kresby nechává ožívat na zdech galerií, kde jejich linie organicky prorůstají výstavním prostorem. „Pro Národní galerii Praha umělkyně vytvořila dílo in situ, ­ velkoformátovou abstraktní kresbu zachycující ‚vnitřní krajinu‘ nesenou dechem. Umožní tak divákům octnout se přímo uprostřed aktu stvoření,“ popisuje kurátorka výstavy Adriana Šmejkalová.

Foto: © Národní galerie Praha