Ztracené dílo geniálního skladatele Jana Dismase Zelenky zazní po 300 letech od svého vzniku na mimořádném koncertu v Praze

Koncert se uskuteční 5. dubna v 19.30 v Kostele U Salvátora v Praze. Půjde o výjimečnou událost: z pozoruhodné Zelenkovy skladby se totiž dochovala jen její první část, další tři byly pokládány za nenávratně ztracené. Nedávno se však dvojici islandských muzikologů podařil senzační nález: objevili hned dva dosud neznámé kompletní opisy tohoto díla. První provedení v Čechách i pořízení CD nahrávky svěřili nálezci právě prestižnímu pražskému souboru Ensemble Inégal. Ten na koncertě dále zahraje i Miserere d moll ZWV 56, ve světové premiéře pak také uvede Zelenkovu úpravu slavné, legendami opředené skladby Miserere, od Gregoria Allegriho.

• Adam Viktora a Gabriela Eibenová (©René Volfík)

„Podobný objev takto exkluzivního repertoáru, jaký se povedl muzikologům Jóhannesu Ágústssonovi a Kjartanu Óskarssonovi, je naprosto výjimečný. Jeho nedozírnou hodnotu si lze představit jako nález pokladu zlatých mincí neznámých ražeb,“ říká Adam Viktora, vedoucí Ensemble Inégal a významný interpret a propagátor skladeb Jana Dismase Zelenky. Ten je považován za jednoho z nejdůležitějších barokních skladatelů ve světovém měřítku. „Kupříkladu z díla Johanna Sebastiana Bacha byla za posledních sto let objevena jen dvě díla, a to v roce 1935 a 2005. Ani v jednom případě se však nejednalo o skladbu takového rozsahu jako Statio quadruplex pro Processoione Theoporica,“ vysvětluje Viktora.

• Autograf Jana Dismase Zelenky první části díla Statio quadruplex (©Ensemble Inegal)

A přidává perličku. „Díky objevu islandských muzikologů jsme učinili i jedno fascinující zjištění. Jedna z pozdních Zelenkových skladeb Da pacem Domine ZWV 167, všeobecně pokládaná za vrcholný projev jeho skladatelského umění, je jen úpravou jedné z částí nově nalezeného díla. To je zároveň nejraněji dochovaným počinem tohoto autora.“

• Adam Viktora (©René Volfík)

Obdivoval ho Bach, uvedl Smetana

Podle Adama Viktory je Zelenka jedním z nejoriginálnějších a nejvýznamnějších barokních hudebních géniů. Jeho hudba přitom zůstává pro posluchače stále částečně neznámá. „Zelenka ve svém díle vytvořil a dovršil naprosto originální syntézu kompozičních stylů katolické hudby 16. až 18. století – podobně to učinil Johann Sebastian Bach v hudbě protestantské. Bach ostatně Zelenkovu tvorbu nejen znal, ale i obdivoval,“ dodává Adam Viktora. Právě pod jeho vedením nyní soubor Ensemble Inégal obě výjimečné Zelenkovy skladby nahraje i na CD.

Na prvním doloženém koncertním provedení hudby J. D. Zelenky v Čechách má zásluhu Bedřich Smetana. V roce 1863 uvedl jednu ze Zelenkových suit na slavnostech Novoměstského divadla v Praze. Zelenkovo dílo bylo majetkem saského panovníka a nebylo možné je opisovat ani vydávat tiskem. Až díky vzrůstajícímu zájmu o barokní hudbu po druhé světové válce se jeho skladby opět začaly postupně objevovat na nahrávkách i živých koncertech.

„Někteří z českých propagátorů Zelenkovy hudby byli ve druhé polovině 20. století kvůli absolutního nedostatku biografických údajů i neznalosti jeho hudby naneštěstí i autory zcela pochybného obrazu života a díla tohoto génia,“ upozorňuje Viktora.

Nastudovat Zelenkovo dílo je podle Adama Viktory vždy intenzivní práce. „Nestačí jen zahrát a zazpívat skladbu čistě, v souhře, s použitím dobrých nástrojů, ze správných not, na vhodném místě, v odpovídajícím dramaturgickém kontextu. Doslova u každé noty si musí být všichni zúčastnění vědomi toho, jakou přesně úlohu hraje v místě, kde se nachází. Je třeba neustále hledat lepší a výstižnější způsob, jak přivést k životu zhudebněná slova a neuvěřitelně bohatou a hlubokou paletu afektů. Když se to daří a všichni instrumentalisté i zpěváci jsou v souladu se zvoleným způsobem ztvárnění, vzniká něco nepopsatelného a výjimečně krásného,“ říká Adam Viktora, zakladatel a dirigent souboru Ensemble Inégal.

Koncert pořádá Ensemble Inégal za podpory Ministerstva kultury ČR a Hl. města Prahy.

Víte, že…

… Miserere Gregoria Allegriho ze 30. let 17. století bylo určeno výhradně pro Sixtinskou kapli ve Vatikánu a jeho kopírování či uvádění na jiných místech bylo zakázáno pod trestem exkomunikace z církve?

Uvádí se, že roušku tajemství tomuto dílu odebral čtrnáctiletý Wolfgang Amadeus Mozart při svém pobytu v Římě v roce 1770. Ten skladbu vyslechl, zpaměti ji přepsal do not a jeho zápis později posloužil k vydání díla tiskem. „Hudební svět netušil, že Miserere Gregoria Allegriho žilo i mimo Sixtinskou kapli v podobě, jaká se nám zachovala v úpravě Jana Dismase Zelenky a jak bude provedena i na pražském koncertě 5. dubna,“ říká Adam Viktora.

Zdroj: TZ
Úvodní foto: Adam Viktora a Gabriela Eibenová (©René Volfík)