Dokumentární film o Fanny Mendelssohn natočila skladatelčina praprapravnučka

Nový film režisérky Sheily Hayman měl před pár dny premiéru v britských kinech. Hudbu Fanny Mendelssohn v něm hraje klavíristka Isata Kanneh-Mason.

Fanny: The Other Mendelssohn (volně přeloženo Fanny: Ta druhá od Mendelssohnů) je název nového celovečerního dokumentárního filmu, který připomíná život a dílo německé romantické skladatelky a klavíristky Fanny Mendelssohn vdané Hensel. Ta zůstala v mnoha ohledech ve stínu svého mladšího a slavnějšího bratra Felixe Mendelssohna-Bartholdyho.

Přestože byla Fanny (1805 - 1847) talentovanou pianistkou a plodnou skladatelkou (napsala mj. 4 kanáty, 125 klavírních skladeb a přes 250 písní), v zámožné rodině, ze které pocházela, bylo kvůli dobovým společenským konvencím nežádoucí, aby se profesionálně věnovala hudbě. Málokdy tedy vystupovala veřejně a některé její písně byly dokonce publikovány pod bratrovým jménem.

Mnoho nezměnila ani skutečnost, že ji v komponování později podporoval její manžel, malíř Wilhelm Hensel. Vydat několik písní pod svým vlastním jménem se nakonec osmělila až po čtyřicítce, krátce před svou smrtí. Svého slavného bratra chovala celoživotně ve velké úctě a oba nakonec zemřeli na mrtvici ve stejném roce 1847, jen několik měsíců po sobě.

Novým dokumentem, který 27. října odstartoval v britských kinech, chce její dílo připomenout režisérka Sheily Hayman, která je zároveň skladatelčinou praprapravnučkou. Snímek vychází především z dobových dokumentů, jejichž autorkou byla v mnoha případech sama Fanny nebo její blízcí.

"Postupně jsem zjišťovala, jaký měla škodolibý smysl pro humor, nebo jak nenáviděla návštěvy společenských událostí," uvedla režisérka pro Classic FM. "Nebo to, že nerada nosila klobouky, protože závoje se jí vždycky zamotaly do brýlí. Nebo to, že celému světu připadala nesmírně děsivá, ale ona sama měla hrůzu ze svého mladšího bratra. To všechno dohromady ji činí nesmírně fascinující a zároveň důvěrně povědomou."

Ve filmu účinkují například badatelky Angela R. Mace a Marcia Citron, které popisují náročnou cestu k získání rukopisu skladatelčiny Velikonoční sonáty a komplikované dokazování, že autorkou díla je skutečně ona a nikoli její bratr. Dále se na plátně také objevuje klavíristka Isata Kanneh-Mason, která v roce 2022 uvedla ve světové premiéře novou kritickou edici zmiňované skladby.