S Newyorskou filharmonií tento týden debutuje dirigentka Elim Chan, první ženská vítězka Donatella Flick Competition. Zazní i Martinů

Na svých třech debutových koncertech s Newyorskou filharmonií hongongská dirigentka Elim Chan, o níž se hovoří jako o výrazném světovém talentu, mimo jiné uvádí i Violoncellový koncert č.1 od českého skladatele Bohuslava Martinů.

Včera, dnes a zítra - 7., 8. a 9.3. - si na třech koncertech v newyorské David Geffen Hall odbývá svůj debut s Newoyrskou filharmonií dirigentka Elim Chan. Její pozoruhodnou osobnost přiblížil v nedávno vydaném článku deník New York Times.

Rodačka z Hongkongu uvádí na svém koncertě nejen českou hudbu - Violoncellový koncert č.1 od Bohuslava Martinů, v němž se jako sólistka představí argentinská hráčka Sol Gabetta, ale také hudbu indiánského skladatele pocházejícího z kmene Čikasavů jménem Jerod Impichchaachaaha' Tate a slavnou symfonickou suitu Šeherezáda od ruského skladatele Nikolaje Rimského-Korsakova.

Elim Chan (©Simon Pauly)

Právě poslední zmiňovaná skladba vysloužila roku 2014 této dirigentce vítězství v prestižní londýnské dirigentské soutěži Donatella Flick Competition, kterou vyhrála jako vůbec první žena v historii. Tehdy osmadvacetiletá, dnes již sedmatřicetiletá Elima Chan je současnou šéfdirigentkou Antverpských symfoniků, od května však má v plánu na tomto postu předčasně skončit.

Už v dětství se Elim Chan věnovala hraní na violoncello a zpívání ve sboru, přesto ovšem její cesta k dirigování nebyla přímá. Od „nejistého“ povolání ji odrazovala rodina, nejdříve proto zvažovala povolání lékařky; na vysoké škole se věnovala i studiu jazyků nebo psychologie. Nakonec se rozhodla zaměřit na hudbu a v tomto oboru získala postupně na Michiganské univerzitě doktorát.

Jako součást výhry v Donatella Flick Competition získala po dobu jednoho roku místo asistentky šéfdirigenta Londýnského symfonického orchestru, kterým byl v té době Valerij Gergijev. K jejím dirigentským mentorům patřila také nizozemská legenda Bernard Haitink. V roce 2017 zaskakovala za Neeme Järviho u Královského skotského národního orchestru a následně byla jmenována hlavní hostující dirigentkou tohoto tělesa, jíž byla až do loňského roku 2023.

Několikrát týdně se věnuje také boxování. Možná i s tím souvisí energie a elán, které jsou často v souvislosti s jejím dirigováním vyzdvihovány. Chad Smith, výkonný ředitel Bostonských symfoniků, ji označil za „jedno z jasných světel mladé generace.“ Klavírista Igor Levit, jenž patří k jejím častým spolupracovníkům, na její osobnosti oceňuje vzácnou kombinaci „vysokých nároků, které klade na sebe i na muzikanty, s tou nejvyšší formou vstřícnosti a velkorysosti.“

Ačkoli Elim Chan prý ještě nemá do budoucna zcela konkrétní kariérní plány, chtěla by se prý nyní více věnovat operní literatuře a zaujmout postupem času dirigentské místo na plný úvazek v některém z evropských nebo amerických operních domů.