Lordem jmenovala v roce 1993 královna Alžběta II. vegetariána, vyznavače jógy a britského občana Yehudi Menuhina

K nejtalentovanějším houslistům dvacátého století patřil Yehudi Menuhin. Mnohé jeho nahrávky jsou považovány za nepřekonané a v dospělosti tento přesvědčený humanista a demokrat úspěšně šířil poselství hudby ve světě. Houslový virtuóz a dirigent Yehudi Menuhin zemřel 12. března 1999, tedy před 25 lety.

Jeden z největších houslistů 20. století Yehudi Menuhin se narodil 22. dubna 1916 v New Yorku v rodině bělorusko-ukrajinských Židů, kteří přišli do USA z Palestiny. Oba rodiče milovali hudbu, otec Mosche hrál na housle a matka Maruscha byla obstojná klavíristka. Na housle začal Menuhin hrát ve věku čtyř let pod vedením Sigmunda Ankera. Publiku se malý Yehudi představil v pouhých 6 letech, a to na koncertu Pacific Musical Society. V roce 1921, tedy v pěti letech začal studoval housle u Louise Persingera, ve studiu pokračoval krátce u belgického houslisty Eugèna Ysaÿe a později u rumunského skladatele a houslisty George Enesca.

Když mu bylo dvanáct let, vystoupil v Berlíně pod taktovkou dirigenta Bruno Waltera a zahrál hned tři technicky náročné koncerty, na nichž hrál skladby Johanna Sebastiana Bacha, Ludwiga van Beethovena a Johannesa Brahmse. Albert Einstein po tomto vystoupení prý prohlásil: „Vím, že bůh na nebi je.“ A dirigent Bruno Walter po mnoha letech konstatoval: „Ještě dnes vím, jak Yehudi hrál. Byl dítě, a přece už muž a velký umělec. Podivuhodné nebylo, že hudbu technicky ovládal, nýbrž že ji také opanoval duchovně.“

Velice brzy se Yehudi Menuhin vrhnul i na nahrávání. Mezi významné nahrávky předválečné éry patří v jeho podání především houslový koncert Evarda Elgara, který nahrál v Lodýně, a to dokonce po skladatelovou taktovkou. K dalším významným nahrávkám lze řadit ty, které uskutečnil se sestrou Hephzibah Menuhin a také houslové koncerty Johanna Sebastiana Bacha, které natočil se svým učitelem Enescem.

Během druhé světové války pořádal Menuhin koncerty pro vojáky v lazaretech a vojenských táborech. Po válce podnikl mimo jiné také turné pro Červený kříž. Začal také nahrávat s dirigentem Wilhelmem Furtwänglerem, který byl kritizován za své postoje v období nacistické zvůle. Menuhin však dirigenta obhajoval a tvrdil, že pomohl v tomto období mnoha židovským hudebníkům. V roce 1965 byl jmenován čestným rytířem Řádu britského impéria. Ve stejném roce mu věnoval houslový koncert Malcom Williamson. V roce 1969 byl zvolen prezidentem mezinárodní hudební rady UNESCO. V této pozici pronesl o dva roky později v Moskvě projev, který vyvolal velký rozruch. Kritizoval v něm totiž tehdejší kulturní poměry v Sovětském svazu.

Více prozradí a hudební ukázky nabídne Martina Klausová v pořadu, který bude mít premiéru v pátek 8. března v 19 hodin. Reprízy si můžete poslechnout v neděli 10.3. v 9:00 a středu 13.3. ve 22:00.

Foto: Yehudi Menuhin (©GettyImages)


Podcast