V Rusku musí být, jak známo, odjakživa vše velké –
a tak se i operní, respektive možná ještě víc baletní scéna, otevřená v
Petrohradu s velkou slávou 5. října 1873, jmenovala
Velké divadlo. Vzniklo –
jak jinak – než dekretem carské vrchnosti, jmenovitě Výboru pro divadlo a
hudbu, a vtisklo jméno i náměstí, na kterém bylo postaveno. Architekt Antonio
Rinaldi si dal záležet jak na vybavení jeviště, tak na okázalosti celé budovy.
Následně se zde střídaly ruské, italské a francouzské operní soubory; konaly se
tu také koncerty vokální či instrumentální hudby a občas se na repertoár
dostala i divadelní hra v ruštině. Už na prahu devatenáctého století došlo
k zásadní rekonstrukci, která divadlo ještě zvětšila a zvelebila, takže se
směle přičlenilo k místní katedrále, burze či budovy námořnického velení
jako jedna z klíčových petrohradských dominant. Jenomže tak jako
v mnoha jiných případech po celém světě, i zde všechno zhatil požár;
vypukl na Nový rok 1911 a zůstala po něm jen ohořelá fasáda, zatímco uvnitř
lehlo prakticky všechno popelem. Nový dech nabralo Velké divadlo o sedm let
později - 3. února 1818 se znovu otevírá premiérou baletního představení na
hudbu Itala Caterina Cavose, usazeného navždy v Rusku; choreografii
vytvořil Charles Didelot, který se výrazně zasloužil o propagaci ruského baletu
ve světě. Cavosův syn Alberto, povoláním architekt, se pak ještě zhostí úpravy
stropu a sloupoví v hledišti, čímž vylepší akustiku sálu, ale vývoj už
spěchá jiným směrem. A nezastaví jej ani básník Puškin, který sem tak rád a tak
často chodil, což je navždy zaznamenáno v jeho poezii.
A právě
sem - do petrohradského Mariinského divadla - nás zavede Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria. Premiéra
pořadu je připravena na pondělí
15. května v 19 hodin. Reprízy
si poslechněte ve čtvrtek 18.5. ve 22:00 a v sobotu 20.5. v 10:00.