Komedie o konci času
Slavná auditoria
Nejožehavější – ale
zároveň nejlákavější – je psát a hovořit o veřejných postavách uměleckého
zaměření, o nichž se i řadu let po jejich smrti vedou vášnivé spory. Jedni
velebí jejich dílo do té míry, že jsou schopni i nelichotivé údaje ze života
svých idolů opomíjet. Druzí naopak s rozkoší sběratelů špíny zveličují
cokoli, čeho se hudebník ve svém občanském životě dopustil, jen aby tím byl
význam jeho díla potlačen.
Na druhou stranu je ovšem pochopitelné, že lze jen stěží abstrahovat curiculum
vitae od těch, kteří tvořili nedávno. Za dob, které mnohým ublížily. A proto se
poté jen stěží smiřují s tím, že některé z ikon nemravných dob se vrátily
na výsluní po společenských změnách, které je údajně měly smést. O jedné
z těchto postav – a jejím vztahu k proměnlivému okolí – bude
v dalším díle pořadu Slavná auditoria vyprávět Jiří Vejvoda. Touto
postavou je německý skladatel a pedagog Carl Orff, který se během svých
šestaosmdesáti let, které mu osud vyměřil, stal zároveň účastníkem i svědkem
čtyř různých společensko-politických epoch.