Za vším hledej ženu .... Festival symfonické hudby a opery v Ravenně
Na mapě světa najdeme dnes už řadu měst, která mají své starostky či dokonce primátorky; jen jednomu sídlu, italské Ravenně, však už od roku 1990 vládne žena. Alespoň tedy pokaždé zhruba od konce května do poloviny července. V tomto období se totiž právě zde, deset kilometrů od Jaderského moře, v hlavním městě provincie italské provincie Emilia Romagna, koná široce respektovaný hudební festival. A tato zmíněná žena jej založila, dlouho vedla jako umělecká ředitelka a nyní je jeho čestnou prezidentkou.
O koho se jedná a jak se to této dámě podařilo? Vstupní příčiny jejího manažerského úspěchu, který se dá bez přehánění označit za kolosální byly tři.
Tou první skutečnost, že Cristina Mazzavilliani se v Ravenně narodila, má k městu vřelý vztah a přestože dnes pobývá s manželem převážně u Salcburku, do se Ravenny pravidelně vrací.
Druhý důvod pak souvisí s tím, o čem právě padla letmá zmínka. Tedy kdo je manželem Cristiny Mazzavilliani. Jeho jméno nám bude jistě velmi povědomé. Je jím totiž už desítky let globálně proslulý dirigent Riccardo Muti. Mají spolu tři děti, dvě dcery a syna. A je zřejmé, že Muti jako oddaný manžel své paní v jejích činnostech podporuje. Ba co víc, každým rokem pomáhá.
- Riccardo Muti (©Todd Rosenberg)
Tím však nechť není zastřena, překryta třetí příčina úctyhodného díla paní Cristiny. A tím jsou její nezpochybnitelné schopnosti, které prokázala nejen při řízení hudebního festivalu, jaký lze bez okolků nazvat velkokapacitním. Ale i její kreativita, se kterou se na festivalu opakovaně ujala operních režií. Za zmínku stojí také uvážlivá předvídanost, s níž dokázala zjednat festivalu renomé ve světě. A konečně je třeba se zmínit o tom, co všemu zmíněnému předcházelo. Řeč je o rozhodnutí mladistvé Cristiny Mazzavilliani opustit slibnou dráhu operní pěvkyně poté, co se provdala za Ricarda Mutiho.
Už proto, že jí to nikdy nezapomněl, se Muti snaží manželčinu festivalu v Ravenně přispívat širokou škálou činností. Samozřejmě především tím, že zde rok co rok diriguje a díky tomu přiváží do města špičkové orchestry. Symfoniky z Chicaga počínaje a Vídeňskými konče.
Starobylé město Ravenna se na italské mapě těší poloze, která je zároveň jeho výhrou i prokletím. Jak už řečeno, nachází se kousek od moře, s nímž je ostatně spojuje desetikilometrový vodní kanál. Její dějiny se pyšní například tím, že byla v pátém století našeho letopočtu po sedm dekád sídlem posledních římských císařů. Hned osm zdejších památek bylo zařazeno na Seznam historicky cenných míst a měst UNESCO, což je pro středně velké město o sto třiceti tisících obyvatel opravdu skvělý výkon.
Je zde však háček. Ravennu najdeme na zmíněné mapě Itálie jen asi sto dvacet kilometrů jižně od Benátek a pětapadesát severně od Rimini. Přičteme-li k tomu skutečnost, že Ravenna není jen historickým skanzenem, ale má i svůj přístav a svůj průmysl, turisté přece jen dávají vesměs přednost buď benátské jedinečnosti anebo písčitým plážím na mořském břehu v Rimini. Že se však počet zájemců o pobyt v Ravenně během posledních desetiletí navýšil, a to především v červnu, je nespornou zásluhou tamního hudebního festivalu.
Odehrává se na nejrůznějších místech ve městě či v jeho nejbližším okolí. Padne-li zmínka o tom, že se hudbě daří v místní katedrále či dvou bazilikách z šestého století, pamatujících křesťanský rozkvět, mohl by vzniknout mylná domněnka. O tom, že v Ravenně nelze najít koncertní síň, vhodnou k hudebním večerům na nejvyšší úrovni. Ať už se jedná o symfonickou či komorní hudbu, anebo o představení plnohodnotné opery či jejího koncertního provedení. Opak je ovšem pravdou.
V dnešním městském centru, nedaleko ústředního náměstí Piazza di Popolo, se nachází překrásné divadlo s výbornou akustikou. Pro festivalové události jako stvořené. Není náhoda, že tato stavba z roku 1840 nese jméno proslulého autora Božské komedie, Dante Alighieriho. Vždyť Dante právě zde, v Ravenně, prožil počátkem 14. století poslední část svého života, rád s procházel okolními piniovými háji a těšil se kromě jiného i hudbou, která zde odjakživa zněla.
Alighieriho divadlo, zcela vyhovující i provozování hudby, postavili dva vynikající architekti z Benátek. Bratři Giovanni Battista a Tomasso Medunovi, z nichž hlavně druhý jmenovaný byl považován ve svém oboru za kapacitu. Jak na budování nových objektů, tak na renovaci a úpravu stávajících. Na dlouhých dvaačtyřicet let si tak zajistil práci v benátské katedrále svatého Marka. A nedlouho před návrhem divadle v Ravenně se zasloužil o vylepšení ikonického Teatro Fenice v témže městě.
Je zřejmé, že v Teatro Dante Alighieri to sluší především operám. Nejedna z nich zde byla nastudována v režii Cristiny Mazzavilliani Mutiové. Například Verdiho veledílo podle Shakespearovy předlohy Falstaff.
Více prozradí Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria. Premiéra pořadu je připravena na pondělí 8. dubna v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 11. 4. v 22:00 a v sobotu 13. 4. ve 10:00.
Foto: Cristina Mazzavilliani (Ravenna Festival)
