Skleněná duše - nový pohled na funerální plastiku
Fyzický odchod z pozemského života je v naší společnosti téma stojící na okraji zájmu. Skupina Glaz Bridge upozorňuje na skutečnost, že stejně jako jsme v současnosti svědky ústupu od pohřebních rituálů, můžeme pozorovat i úpadek funerálního umění, které po 2. světové válce téměř zmizelo. Ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým museem tak vznikla výstava, kterou lze v jeho prostorách navštívit až do 17. září.
Skupina Glaz Bridge připravila projekt, jehož záměrem je vzdát úctu zesnulým uměleckými prostředky, jak v minulosti bývalo zcela běžné. Na výstavě v Uměleckoprůmyslovém museu je představena první část projektu pod názvem Skleněnáduše/Pietas; kolekce pohřebních uren, jejíchž výchozí matérií je sklo, které má svoji vlastní specifiku a dosud stálo stranou zájmu tvůrců funerální plastiky.
K vystavení svých děl byli osloveni umělci různého věku i profesionálních zkušeností, ať již ve sklářství, sochařství, malířství, architektuře, šperkařství nebo fotografii. Proto mezi nimi najdeme Zdeňka Lhotského, Martina Janeckého, ale i fotografa Tona Stana, šperkaře Jiřího Beldu, módní návrhářku Natálii Dufkovou či malíře Antonína Střížka. Záměrem Martiny Sikorové, autorky projektu, bylo prezentovat co nejpestřejší mozaiku přístupů k tématu.
„Jsme svědky příběhu, jak se tradiční tavená plastika v dialogu s kovem, minerály a šperkařskými technikami stává novým artefaktem a nabývá dalších významů. Vše je podřízeno jednotnému záměru: vytvořit funkční funerální objekt a uměleckými prostředky vzdát úctu zesnulým,“ říká kurátorka Martina Sikorová.
Díla vznikala v českých sklářských studiích, jejichž renomé je celosvětově uznáváno: Studio Lhotský s.r.o., studio tavené plastiky v Železném Brodě s nejdelší tradicí, Janecký studio s.r.o. Praha, ve šperkařské firmě Belda spol. s.r.o. Zásadní podporu myšlence projektu poskytl ateliér Klumpar Železný Brod) v čele s Vladěnou Klumpar-Pavlik, která uplatňuje i podněty inspirované jejím dlouhodobým pobytem v USA. Vlastníci sklářských studií nejenom poskytli sklářské hutě k realizaci, ale jako činní umělci i pedagogové se sami stali tvůrci řady vystavených artefaktů.
Foto: Uměleckoprůmyslové museum Praha
