Renesance

Jako v kultuře obecně, je renesance v hudbě charakteristická obnoveným zájmem o antickou kulturu a ideály a uplatněním těchto myšlenek na současné umění.

Pojem znovuzrození (rinascenza) byl poprvé užit pro období rozkvětu umění a vědy, které začalo na konci 13. století v Itálii, italským historikem Giorgio Vasarim v roce 1550.

Pro renesanční hudbu je tak charakteristický velký důraz na libozvučnost, kontrast, soulad, řád, umění má základ v pozemském světě na rozdíl například od gotiky.

Důležití skladatelé v Evropě - Johannes Ockeghem, Josquin Desprez, Giovanni Pierluigi da Palestrina, Orlando di Lasso, William Byrd, Carlo Gesualdo, John Dowland, Orlando Gibbons, Michael Praetorius.

Dekameron

Italský básník Giovanni Boccaccio píše slavný cyklus Dekameron.

Hudební nástroje

Repertoár instrumentální hudby se stále rozšiřuje spolu s nově vznikajícími nástroji - vznikl klavichord a virginal (klávesové nástroje) a mnoho již existujících nástrojů bylo vylepšeno. Z hudby tak mizí disonance a stoupá důraz na harmonii.

Guillaume Dufay

Narodil se burgundský hudební skladatel a hudební teoretik Guillaume Dufay. Je považován za zakladatele franko-vlámské školy a jednoho z nejvýznamnějších hudebních skladatelů rané renesance. Dochovalo se asi 200 jeho skladeb, jak duchovních, tak i světských.

François Villon

Narodil se francouzský básník François Villon. Proslavil se svými baladami a k jeho nejznámějším dílům patří Odkaz a Závěť.

Josquin Desprez

Narodil se franko-vlámský renesanční hudební skladatel Josquin Desprez. Josquin psal duchovní i světskou hudbu a využíval všechny významné vokální formy své doby, mše, moteta, chansony a frottoly. Získal pověst největšího skladatele své doby nejen díky svému melodickému nadání, ale i díky mistrovské kompoziční technice.

Technika tisku

Technika tisku, která prostoupila i do světa hudby, napomohla k většímu rozšíření děl a umožnila studium hudby širší veřejnosti. Její počátky jsou spojeny s osobností Johanna Gutenberga.

Malířství

Nově se objevují některé žánry, např. portrét, krajina nebo zátiší a v Itálii se objevují i mytologické motivy převzaté z antického umění. V malbě se začíná užívat trojrozměrnost a perspektiva.

Na rozdíl od architektury nebo sochařství se nemohlo rané renesanční malířství inspirovat antickým uměním.

Leonardo da Vinci

Narodil se Leonardo da Vinci - všestranná renesanční osobnost. Byl významný malíř, sochař, architekt, přírodovědec, hudebník, spisovatel, vynálezce a konstruktér. Nejznámější díla – Mona Lisa, Poslední večeře, Dáma s hranostajem, aj.

Mikuláš Koperník

Narodil se polský astronom Mikuláš Koperník, matematik, právník, tvůrce heliocentrické (sluncestředné) teorie.

Architektura

Renesanční architekti se opět inspirovali antickými, zejména římskými stavbami.

Vznikají nové typy světských staveb, jako je předměstská vila, zámek, palác nebo radnice.

Michelangelo Buonarroti

Narodil se malíř, sochař a architekt Michelangelo Buonarroti – k jeho nejslavnějším dílům patří sochy - Pieta, David, Mojžíš, malířské práce v Sixtínské kapli, architektonické práce v Římě.

Kryštof Kolumbus

Janovský mořeplavec Kryštof Kolumbus se vydal na svou dlouho cestu, při které doplul na území dnešní Ameriky.

Martin Luther

Veřejné vystoupení Martina Luthera – začátek protestanské reformace v Německu.

Hudba

Pro renesanční hudbu je charakteristická konsonantnost, vzájemný vztah všech částí díla.

Kladení důrazu na individualismus v renesanci se v hudbě odráží změnou role skladatele ve společnosti. Na rozdíl od svých starověkých předchůdců byli renesanční skladatelé většinou oceněni již za svého života.

Umělecké dílo není a nemůže být shlukem dílčích detailů, ale musí tvořit komplexní propracovaný celek, jehož části se navzájem doplňují, vytvářejí rovnováhu, harmonii.

Do značné míry se udržuje náboženská tematika. I když duchovní hudba má stále dominantní postavení, světská hudba se stává více obvyklou a její forma je kultivovanější než v předchozím období.

Giovanni Pierluigi da Palestrina

V Itálii se narodil  hudební skladatel a varhaník Giovanni Pierluigi da Palestrina. Ve svém díle spojil hudební myšlenky, které byly populární v Římě s tzv. nizozemskou hudební školou, a tím vlastně vytvořil styl, který se nazývá po něm palestrinovský styl, neboli a capella tj. zpěv bez doprovodu hudebních nástrojů. Mezi jeho nejoblíbenější díla patří Missa papae Marcelli, Stabat Mater, aj.

Orlando di Lasso

William Byrd

Miguel de Cervantes Saavedra

Roku 1547 se narodil španělský básník a spisovatel Miguel de Cervantes Saavedra – autor románu Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha.

John Dowland

V blízkosti Dublinu se narodil anglický hudební skladatel a loutnista John Dowland. Jako loutnový virtuos proslul také na alžbětínském dvoře v Anglii. Velký počet Dowlandových skladeb je věnován právě loutně. Zvláštní místo v jeho tvorbě mají písně a zpěvy s loutnovým doprovodem.

Galileo Galilei

Roku 1564 se narodil toskánský astronom Galileo Galilei. Jeho dílo je považováno za nejvýznamnější průlom od dob Aristotelových. Mezi jeho úspěchy se řadí vylepšení dalekohledu, rozmanitá astronomická pozorování.

William Shakespeare

Narodil se William Shakespeare - významný anglický básník a dramatik, klíčová postava evropského dramatu. Nejznámější díla – Romeo a Julie, Hamlet, Macbeth, aj.

Michael Praetorius

Renesance v českých zemích

V českých zemích je však interval 1440-1620 spíše údobím české reformace, v němž se odlišně od středověku profiluje zejména sféra bohoslužebného a duchovního zpěvu. Prvky renesanční hudby sem nicméně pronikají již od poloviny 15. století.

Většinovým vyznáním českých obyvatel země byl tzv. utrakvismus (kališnictví).

Jednota bratrská

Katolická církev byla v českých zemích až do poloviny 16. století výrazně menšinová, stejně tak i některá další reformační uskupení.

Hudba

Bohoslužebný zpěv v éře české reformace zajišťovala tzv. literátská bratrstva, spolky vzdělaných měšťanů, na jejichž schopnostech pochopitelně závisela šíře a náročnost výše nastíněného repertoáru kostelního zpěvu.

Přibližně okolo poloviny 16. století došlo k přechodu liturgického zpěvu z latiny do češtiny.

Od 70. let 16. století se hudební kultura v českých zemích sbližuje s kulturou západní Evropy, a to jak v základních předpokladech, tak v hudební praxi a v tvůrčí produkci.

Jagellonci

Začíná vláda rodu Jagellonců.

Habsburkové

Začíná vláda rodu Habsburků.

Rudolf II. v Praze

S příchodem habsburské dvorní kapely císaře Rudolfa II. do Prahy začali působit významní evropští autoři jako kapelník Philippe de Monte, vicekapelník Jacob Regnart, varhaník Charles Luython, aj.

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic

Zvláštní postavení mezi českými skladateli této doby zaujímal šlechtic a Rudolfův přední dvořan Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, z jehož díla se dochovalo zřejmě jen málo ukázek.

Harant na sklonku své kariéry přestoupil k protestantismu, sehrál důležitou úlohu v protihabsburském povstání a jeho poprava na Staroměstském náměstí v Praze 21. 6. 1621 by mohla být nazírána jako symbolická tečka za epochou české reformace a renesance.
Podcast