Janko Pravdomil a Poludničan. Pod těmito jmény komponoval významný slovenský skladatel Ján Levoslav Bella. Narodil se před 180 lety

Slovenský duchovní, hudební skladatel, sbormistr, dirigent, hudební pedagog, hudební publicista a varhaník Ján Levoslav Bella se narodil 4. září 1843 v Liptovském Mikuláši jako Ján Ignác Bella v rodině varhaníka Jána Belly a jeho manželky Terézie. Byl nejstarším z deseti dětí. V letech 1853-1861 studoval na gymnáziu v Levoči, kde si osvojil základy hry na některé hudební nástroje, hudební teorii a kompozici. Ve studiích pokračoval v Banské Bystrici u Jána Egryho, kde organizoval pěvecký sbor a smyčcové kvarteto, pro které komponoval. Během teologických studií v Banské Bystrici komponoval instrumentální mše, moteta a světskou hudbu pro klavír aj. a v této době se také pod vlivem představitelů slovenského národního hnutí stal předním bojovníkem za národní osvobození. Svá studia završil vídeňském semináři, kde studoval teologii a působil jako varhaník a dirigent. Roku 1866 byl vysvěcen na kněze.

Od roku 1869 byl Bella městským kaplanem v Kremnici, od roku 1881 působil také jako varhaník v Sibiu v Sedmihradsku, kde konvertoval k protestantismu a oženil se. Bella byl též profesorem hudby, ředitelem Hudebního spolku, od roku 1901 dirigentem pěveckého sboru Hermania. Od roku 1916 žil Bella ve Vídni (s krátkou přestávkou několika let v Sibiu) a od roku 1928 pak až do své smrti v Bratislavě.

Byl autorem první slovenské opery Wieland kovář, na které pracoval v letech 1880-1890 a která měla premiéru v roce 1926 ve Slovenském národním divadle. Začal ji psát v Kremnici, ale nakonec ji dokončil v Sibini. Hlavní postavu Wielanda vnímal jako sebe sama - člověka, který trpí pro lásku. Hudebně se v ní přiklonil k Richardu Wagnerovi.

Jeho dílo ovšem zahrnuje v celkovém objemu více než 200 prací - komorní skladby pro klavír, housle a klavír, smyčcové kvartety, skladby pro varhany, orchestrální skladby, písně pro hlas a klavír, sbory, světské kantáty. Publikoval též básně, články o hudbě a hudebně-estetická pojednání o národní a církevní hudbě.

• Pamětní deska Jána Levoslava Belly v Sibiu (©Wikipedie)

Ján Levoslav Bella zemřel 25. května 1936 a tělesné ostatky tohoto významného umělce jsou dnes uloženy na evangelickém hřbitově u Kozí brány. Jeho odkaz rozvíjel i jeho syn Rudolf Bella (1890–1973), který se stal rovněž hudebním skladatelem a dirigentem. Vnučka Dagmar Bellová (1920–1999) byla koncertní klavíristkou a hudební pedagožkou.

Úvodní foto: Pomník Jána Levoslava Belly (©Wikipedie)