Jeden z nejslavnějších a nejuznávanějších operetních skladatelů má kořeny v českých zemích. Zemřel před 75 lety
Rakouský hudební skladatel Franz Lehár se narodil 30. dubna 1870. Po matce byl maďarského, po otci moravského původu a svým rodem v této linii sahá na severní Moravu do obcí Šumvald a Brníčka.
V Šumvaldě se totiž v čísle 137 narodil 31. ledna 1838 Lehárův otec Franz a počátky rodu samotného směřují do Brníčka u Uničova.
Otec Franze Lehára opustil rodové řemeslo skláře a věnoval se hudbě - nejdříve ve Šternberku a později odešel do Vídně, kde působil jako divadelní hornista. Z existenčních důvodů vstoupil do vojska na místo kapelníka a jako takový se zúčastnil bitvy u Solferina V roce 1869 se oženil v Komárně s Kristinou Neubrandtovou, kde se manželům 30.dubna 1870 narodil syn, po otci Franz, budoucí hudební skladatel.
Mladý Franz Lehár studoval housle, skladbu a hudební teorii na pražské konzervatoři, na kterou nastoupil už ve svých dvanácti letech. Stýkal se tu s řadou předních českých hudebníků, s virtuosem Ondříčkem, skladateli Foestrem (otcem Josefa Bohuslava Foerstera), Fibichem i Antonínem Dvořákem, který mu v roce 1887 po shlédnutí dvou jeho skladeb doporučil, aby houslí zanechal a věnoval se pouze komponování.
První větší Lehárovou skladbou byla lyrická opera Kukuschka, kterou napsal v roce1895. Velkou stopu v hudebním světě nezanechala, úspěšnějšími se staly až operety Arabella, Dráteníček, Veselá vdova, Hrabě Luxenburk, Cigánská láska, Kde slavík zpívá, a zejména pak Paganini, či Země úsměvů. Po působení v rozličných menších kapelách a orchestrech se Lehár v roce 1902 stal dirigentem v historickém Vídeňském divadle, kde se ještě v listopadu téhož roku hrála jeho opereta Vídeňské ženy.
Ostatně pro ženy a o ženách se zpívá v celé řadě jeho operet.
Lehárovým patrně nejznámějším a nejúspěšnějším dílem je opereta Veselá vdova, méně se už ví, že komponoval též sonáty, symfonické poemy, hudební pochody, hudby k filmům a mnoho valčíků. Tím nejpopulárnějším se stal Gold und Silber (Zlato a stříbro), složený pro princeznu Metternichovou na ples „Zlato a stříbro“ v lednu 1902. V roce 1935 se Lehár rozhodl založit svoje vlastní vydavatelství, Glocken-Verlag („Vydavatelství u zvonu“), aby si zajistil maximální kontrolu svých autorských práv.
Franz Lehár zemřel 24. října 1948 v Bas Ischlu blízko Salzburgu, kde je i pohřben. Na jeho počest byl pojmenován astreroid 85317 Lehár. V Bad Ischlu byl v r. 1958 postaven jeho pomník a v r. 1980 byl ve Videňském městském parku také postaven jeho pomník od Franze Coufala. Ulice jeho jménem byly pojmenovány ve Vídní, Mnichově, Hamburku a v některých holandských městech a také v Chorvatsku. U českých zemích najdeme Lehárovu ulici v Praze - Modřanech, a Lehárovu ulici pochopitelně najdeme i v jeho rodném Komárně.
Foto: Franz Lehár (©GettyImages)
