Madame Butterfly poprvé na scéně

17. února 1904 měl v milánské La Scale příběh tragický příběh z japonského prostředí o zklamání a nenaplněné touze. Děj jedné z nejhranějších oper Giacoma Pucciniho Madama Butterfly se odehrává na počátku 20. století v japonském městě Nagasaki a vypráví o cti, zklamání, zradě a nenaplněné touze.

Opera vypráví příběh upřímné lásky mladičké gejši k námořnímu důstojníkovi, který se s ní z flirtu ožení a poté se vrátí zpět do Ameriky. Skladateli tato dějová linka poskytla námět, jenž je přímo nabitý emocemi. Rossini dokázal skvěle vystihnout japonský hudební kolorit a vykreslit psychologii postav a v Madama Butterfly vytvořil jedno ze svých nejpůsobivějších děl.

Opera vznikla na základě povídky Madame Butterfly Johna Luthera Longa z roku 1898, která zase vychází z příběhů, jež Longovi vyprávěla jeho sestra Jennie Correllová, a částečně také z autobiografického francouzského románu Pierra Lotiho Madame Chrysanthème z roku 1887. Longův námět zdramatizoval newyorský režisér a dramatik David Belasco jako jednoaktovku pro divadelní jeviště a po premiéře v New Yorku se inscenace v roce 1900 přesunula do Londýna, kde ji v létě téhož roku zhlédl i Giacomo Puccini.

Giacomo Puccini (©Wikipedie)

Madama Butterfly má ze všech Pucciniho děl patrně tu nejjednodušší, vlastně až banální zápletku. Americký námořní důstojník F. B. Pinkerton, okouzlen malebným japonským prostředím, se rozhodne oženit s patnáctiletou dívkou Čo Čo San, zvanou Motýlek, tedy Butterfly. Jakmile ovšem jeho okouzlení pomine, opustí svou mladičkou exotickou manželku a odjíždí domů, kde se ožení s americkou dívkou. Do Nagasaki se vrací teprve až po dlouhých po třech letech, a to jen proto, aby si do Ameriky odvezl dítě, které mu Čo Čo San mezitím porodila.

Původní verze opery o dvou dějstvích měla premiéru 17. února 1904 v milánské La Scale. Přesto, že v hlavních rolích byli obsazeni v té době význační sólisté sopranistka Rosina Storchio, tenorista Giovanni Zenatello a barytonista Giuseppe De Luca, premiéra nebyla dobře přijata. Z části i proto, že dílo dokončil Puccini těsně před premiérou, takže nebyl dostatek času na zkoušky. Puccini tedy operu přepracoval, rozdělil druhé dějství na dvě části, takže nyní měla tři dějství a provedl další dílčí změny.

Tato druhá verze byla uvedena 28. května 1904 v Brescii, kde měla velký úspěch, na němž se bez pochyby podílela i tehdy populární ukrajinská sopranistka Solomie Krušelnická v roli Cio-Cio-san. Tato druhá verze byla v roce 1906 premiérována též ve Spojených státech, nejprve v říjnu ve Washingtonu a poté v listopadu v New Yorku.

V roce 1906 napsal ovšem Puccini ještě třetí verzi, která byla uvedena v Metropolitní opeře v New Yorku 11. února 1907 a ještě téhož roku provedl Puccini několik změn v orchestrální a pěvecké partituře, takže vznikla verze čtvrtá, která byla uvedena v Paříži.

Poslední úpravy provedl Puccini koncem roku 1907 a tato finální verze je tou, která se nyní nejčastěji hraje po celém světě.

Socha Tamaki Miury v parku Glover Garden v Nagasaki

Premiéry Madame Butterfly ve významných operních domech světa

První představení na světě mimo Itálii se uskutečnilo 2. července 1904 v Teatro de la Opera de Buenos Aires pod taktovkou Artura Toscaniniho. Ve Velké Británii byla opera poprvé uvedena v Londýně 10. července 1905 v Královské opeře Covent Garden a v USA byla poprvé uvedena v angličtině 15. října 1906 ve Washingtonu, D.C., v divadle Columbia Theater. První představení v New Yorku se uskutečnilo 12. listopadu téhož roku v Garden Theatre.

Metropolitní opera poprvé uvedla Madame Butterfly 11. února 1907 pod skladatelovým vedením s Geraldine Farrar v roli Cio-Cio-San, jako Pinkerton se představil Enrico Caruso, jako Suzuki Louise Homer, jako Sharpless Antonio Scotti a dirigoval Arturo Vigna. Od té doby pak Madama Butterfly zaznívala v Met prakticky každou sezónu s výjimkou přestávky během druhé světové války v letech 1942-1945, která byla způsobena válečnými událostmi mezi Spojenými státy a Japonskem.

První australské představení bylo uvedeno 26. března 1910 v Královském divadle v Sydney v hlavní roli s Amy Elizou Castlesovou. V letech 1915-1920 získala v roli Cio-Cio-San mezinárodní věhlas nejznámější japonská operní pěvkyně Tamaki Miura v této úloze a dnes najdeme v Gloverově zahradě v přístavním městě Nagasaki, kde se děj opery odehrává, památník této pěvkyně i samotného skladatele Giacoma Pucciniho.