Padesát let už chodí operní publikum v Sydney za hudbou do plachetnice v přístavu

Sydney Opera House patří mezi ikony Austrálie. Svým tvarem připomíná loď vplouvající do přístavu a v roce 2007 byla zapsaná v na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO.

Opera v Sydney je právem považována za architektonický symbol Austrálie a je opravdovým centrem australského kulturního života. Byla slavnostně otevřena britskou královnou Alžbětou II. přesně před 50 lety – 20. října 1973 a v rámci večera zazněla Symfonie č. 9 d moll Ludwiga van Beethovena. Ve skutečnosti se ale první představení konalo již o měsíc dříve - 28. září 1973.

Operní dům s kaskádou mušlovitých útvarů, připomínající obří plachetnici kotvící v přístavu či roztažená křídla velikého exotického ptáka trůní v přístavu Port Jackson v Sydney a autorem jejího návrhu byl tehdy ještě málo známý dánský architekt Jørn Utzon.

Původní rozpočet na stavbu byl 7 milionů australských dolarů, po neshodách architekta s investorem a v důsledku nedodržování plánů, se ale nakonec celková cena vyšplhala na závratných 102 milionů australských dolarů. Kromě nedodržení finančních plánů se nepodařilo dodržet ani harmonogram výstavby. Původní otevření bylo totiž plánováno o deset let dříve - 26. ledna 1963.

GettyImages-498122776 oper house sydney2.jpg
  • Foto: Sydney Opera House (©GettyImages)

Mezinárodní architektonická soutěž na novou operní budovu byla vyhlášena v roce 1956

Podle zadání vlády Nového Jižního Walesu, který soutěž vyhlásila, měla budova disponovat jedním velkým sálem pro 3000 diváků a jedním menším pro 1200 diváků. Do soutěže bylo zasláno 233 návrhů z 23 zemí. Kuriózní je, že vítězný Utzonův návrh byl původně ze soutěže vyloučen. První cenou byl projekt oceněn až na podnět věhlasného architekta Eero Saarinena.

Stavba se od počátku potýkala s mnoha problémy, a to nejen technického, ale i politického rázu. V roce 1966 se Utzon po dlouhotrvajících sporech s vládou Nového Jižního Walesu přestal na stavbě přestal podílet a stavba byla svěřena australským architektům, kteří se v mnohém od původního Utzonova projektu odchýlili; zejména v interiérech. Původní rozpočet 7 000 000 australských dolarů byl mnohonásobně překročen, náklady se vyšplhaly až na 102 miliónů.

První divadelní představení bylo odehráno 28. září 1973, více než deset let po plánovaném datu otevření budovy. Oficiálně pak byla Opera v Sydney otevřena 20. října 1973 královnou Alžbětou II.

V červenci 2005 byla budova zařazena na seznam australského kulturního dědictví. 29. června 2007 pak zapsalo UNESCO Operu v Sydney na seznam Světového kulturního dědictví.

Unikátní je, že se jedná o první stavbu zapsanou na tento seznam ještě za autorova života.

Stavba se stala nejznámějším symbolem země a patří také mezi sedm divů Austrálie. Dalším ze sedmi divů Austrálie je například největší korálový útes světa Great Barrier Reef, pískovcový monolit Uluru, Twelve Apostles (Dvanáct Apoštolů) nebo Craddle Mountain v Tasmánii, srázovitý hřeben skály formovaný tisíciletími ledu a větru.

GettyImages-532292433 oper house sydney2.jpg
  • Foto: Sydney Opera House (©GettyImages)

Celý komplex Sydney Opera House se rozkládá na ploše 1,8 hektarů

Zahrnuje pět hlavních sálů, výstavní síň, nahrávací studio i restaurace. Střechy budovy jsou pokryté světlými keramickými dlaždicemi; nejvyšší ze střech ční 65 m nad hladinu okolního moře.

V největším koncertním sále je 2679 míst, operní sál má celkem 1507 sedadel. V koncertním sále se nacházejí největší mechanické varhany na světě, které mají celkem 10 154 píšťal.

V srpnu 2016 byla ohlášena celková modernizace budovy v hodnotě 202 milionů australských dolarů, tedy v přepočtu cca 3,8 miliardy korun, zejména za účelem zlepšení akustiky v interiéru. Začátek šestileté rekonstrukce byl zahájen v roce 2017.

Úvodní foto: Sydney Opera House (©GettyImages)

Podcast