Traktorista Jeník, Mařenka na hnoji a místo medvěda gorila aneb Prodaná nevěsta jinak

Ve čtvrtek 26. května uvedla Opera Národního divadla v Praze premiéru nového nastudování opery Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany. Nová inscenace rozdělila milovníky tohoto českého kultovního operního díla na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedni chválili pojetí filmové režisérky Alice Nellis jako neotřelé a inovativní, druhá část publika považuje její pojetí tohoto nedotknutelného národního operního pokladu za svatokrádežné a především neopodstatněné.

(Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta – Národní divadlo © Zdeněk Sokol)

Své nastudování opatřila Alice Nellis novým dějem. Jde de facto o známý model „divadla na divadle“ – amatérští operní nadšenci na velkoměstském sídlišti se rozhodnou vlastními silami nazkoušet toto oblíbené Smetanovo dílko, a tak je představení volně řečeno o tom, jak herci studují své role a jak se celá inscenace připravuje. Pojetí se tedy nedrží původního Sabinova libreta, „pouze“ využívá Smetanovu hudbu, a tak není divu, že mnohý divák (v očekávání tradičního kusu) odchází z divadla zklamán.

(Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta – Národní divadlo © Zdeněk Sokol)

Pro pražské Národní divadlo je to už jednadvacáté nastudování tohoto Smetanova opusu. Zatím největšího počtu provedení se dočkala inscenace, kterou nastudovali Jaroslav Krombholc a Přemysl Kočí. Ta se hrála v letech 1971-1982 a dočkala se počtu 239 představení. Následuje nastudování Zdeňka Košlera a Ladislava Štrose, které bylo na repertoáru v letech 1982-1992 a hrálo se 197x. Nastudování Bohumila Gregora a Pavla Šmoka se v letech 1992-1999 odehrálo 155x a doposud poslední nastudování před letošní premiérou bylo na repertoáru od roku 2008 a jsou pod ním podepsáni Ondrej Lenárd a poprvé jako režisérka žena - Magdalena Švecová. V tomto případě se jednalo o tradiční provedení.

(Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta – Národní divadlo © Hana Smejkalová)

Ovšem to předchozí, na němž se podíleli Oliver Dohnányi a Jiří Nekvasil a hrálo se v letech 2004-2007, bylo předmětem mnoha diskusí a polemik. Tehdejší šéf opery Národního divadla a režisér Jiří Nekvasil vycházel z toho, že stavba zápletky a koncepce postav má blíže k lidovému divadlu; ke comedii dell'arte, či ke grotesce než k realistickému obrazu ze života, a pojal nastudování operu – i s ohledem na Smetanovo vlastní prohlášení, který ji nazval jen „hračkou“, jako hravou operní hříčku, která se ovšem ne u všech návštěvníků setkala s pochopením, natož s nadšením. Na minimalistické scéně vytvořené architektem Danielem Dvořákem se například pohybovali mimo jiné (s obsahem díla naprosto nesourodí) Sokolové, což tvůrci vysvětlovali v historickém kontextu jako organické a logické; tato česká tělovýchovná organizace byla totiž založena v roce 1862, tedy ve stejném roce, v němž bylo otevřeno Prozatímní divadlo, kde byla Prodaná nevěsta uvedena poprvé. A snahou zakladatelů Sokola Miroslava Tyrše a Jaroslava Fügnera bylo, stejně jako Smetanovou snahou v hudbě, najít novou estetiku, nový výraz právě se formující moderní české společnosti. Sokolové spojovali tělovýchovu s antickým ideálem kalokagathie (tedy krásy a dobra), i s bojem českého národa za svobodu a pokrokový společenský vývoj. A tak se na jevišti objevili v rámci jakýchsi živých obrazů i Sokolové v krojích.

(Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta – Národní divadlo © František Ortmann)

Prodaná nevěsta na světových pódiích

Po premiéře Smetanovy Prodané nevěsty 30. května 1866 trvalo poměrně dlouho, než nejhranější česká opera prorazila na zahraniční divadelní pódia. První pokusy prosadit ji do ciziny učinil sám Smetana. Koncem šedesátých let 19. století usiloval o její uvedení v Paříži, která v té době platila za hlavní město opery. To se bohužel nepodařilo, a tak první zahraniční provedení proběhlo počátkem roku 1871, kdy Prodaná nevěsta vstoupila na scénu carské opery v Petrohradě. Jednalo se o benefiční představení českého basisty Josefa Palečka v Mariinském divadle, který pod dirigentskou taktovkou Eduarda Nápravníka a v ruském překladu ztvárnil roli Kecala. K druhému a zároveň poslednímu provedení v cizině za Smetanova života došlo v roce 1873 v Záhřebu. Jednoznačný úspěch obě první zahraniční nastudování nepřinesla.
Průlom přinesl triumf Prodané nevěsty na Mezinárodní hudební a divadelní výstavě ve Vídni roku 1892, kde ji představilo hostující pražské Národní divadlo. Vídeňský úspěch přinesl opeře první velké me­zinárodní uznání. V následujícím roce, 2. dubna 1893, ji provedla v překladu Maxe Kalbecka, pod taktovkou Adolfa Müllera a v režii Franze Jaunera první zahraniční scéna Divadlo na Vídeňce. V rychlém sledu pak následovaly další scény.

Do dnešní doby byla Smetanova Prodaná nevěsta inscenována doslova po celém světě na desítkách míst a v mnoha nastudováních. Postupně dobyla snad všechny velké i menší divadelní scény i v sousedním Německu, kde se ovšem dočkala i řady netradičních inscenačních podob. Velkou vlnu diskusí vyvolala například inscenace z Lipska v roce 1999, kdy byl děj zasazen do česko-německého pohraničí a pojetí vykreslovalo tragiku nevěstinců z pověstné silnice E55. I když soubor při premiéře sklidil potlesk, režisér byl za pojetí vypískán. Extravagantní Prodanou nevěstu nastudoval tou dobou v Drážďanech také kontroverzní německý režisér Peter Konwitschny. V jeho nastudování například Jeník a Kecal zpívali dvojzpěv z druhého dějství ,Znám jednu dívku …' při močení na pisoáru.

V sezóně 2002/2003 se Prodaná nevěsta ve Státní opeře ve Stuttgartu odehrávala v neútulné české vesnici 30. let, nad níž se stahují mračna a lidé vypadají jako tupý agresivní dav. A ve stejné sezóně uvedla Prodanou nevěstu v novém nastudování i berlínská Komická opera v režii Andrease Homokiho, v němž ženy nosily zablácené holínky a zástěry, a muži obsluhovali traktory.

( Prodaná nevěsta - Bavorská státní opera © Wilfried Hösl)

Jedním z nejdiskutovanějších nastudování bylo bezesporu pojetí Bavorské státní opery v Mnichově z roku 2018. Ta českou předlohu ani trochu nešetřila … Kdo čekal naškrobené kroje a idylicky vymalované domečky, byl zklamán. Milostný příběh Jeníka a Mařenky (v němčině Hanse a Marie) se odehrával nikoliv na českém venkově, ale v jakémsi bavorském zapadákově, kde poměrně plnoštíhlá Mařenka, která si v úvodní scéně ostentativně pohrává se žvýkačkou, svému Jeníkovi permanentně osahává zadek. Režisér David Bösch nechal na jevišti postavit obrovskou hromadu hnoje, vedle níž na pravé straně stojí běžící pás a vlevo jsou dvířka vedoucí na veřejné WC. Vesničtí mládenci si děvčata v minisukních přivážejí ve dvoukolácích, Jeník řídí na scéně traktor, koktající Vašek si s sebou vodí živé prase a při duetu Věrné milování si Jeník s Mařenkou pod hnojem půjčují cigaretu. Kecal není vesnický dohazovač, ale majitel seznamovací agentury, zaměřené zjevně na klientelu z high society, jak dokazují obrázky šťastných dvojic, mezi nimiž nechybí mezi ani princ Charles s Dianou či Michelle a Barack Obamovi. V jedné ze scén Mařenka rozlévá z cisterny připojené k traktoru pivo a následně se zavře na záchod, před nímž se začne tvořit fronta mužů, kteří nakonec musejí svou potřebu vykonat do hnoje.

( Prodaná nevěsta - Bavorská státní opera © Wilfried Hösl)

To francouzská režisérka Mariame Clément v inscenaci drážďánské Semperoper z roku 2019 zase zasadila příběh do šantánu, který provozuje bezohledný světácký suverén, který intrikaří a nerozpakuje se spojovat nitky osudů svého personálu i hostů ke svému prospěchu. Sborové scény v inscenaci zpívají hosté v místní restauraci, kteří sledují zábavný program v šantánu Kezal´s Village. Nabídnout své služby sem přijedou i Smetanovi Komedianti. Hudbu si pouštějí z kazeťáku, jedna skupinka je mexická, jedna středověká a jedna havajská. Po celou dobu opery je pak na scéně v rohu bar, u něhož se Medvěd nakonec opije. Samotný příběh Jeníka a Mařenky v tomto pojetí poněkud ustupuje do pozadí… A co by řekl Bedřich Smetana na to, že Mařenka, která je v šantánu Kezal´s Village servírkou, hned na začátku inscenace na WC zjistí, že je těhotná ?

( Prodaná nevěsta - Semperoper © Daniel Koch)

Prodaná nevěsta se dočkala i řady netradičních zpracování v českých divadlech, i když ne zdaleka tak neuvěřitelných jako za hranicemi naší země. Jako komickou činohru se zpěvy ji uvedlo například divadlo bratří Formanů a také pražské Studio Ypsilon tento zdánlivě „nedotknutelný" národní hudební klenot pojalo po svém; jeho komediální kompozice, nazvaná Provdaná nevěsta slavila úspěchy doma i ve světě a velmi vstřícně byla přijata zvláště na americkém kontinentu, a dokonce i v Číně. To nastudování činoherního souboru Klicperova divadla v Hradci Králové režiséra Václava Morávka z roku 2004 sice vrátilo Sabinovo libreto a Smetanovu operu zpět do kategorie ironické a satirické komedie, jakou prapůvodně byla, ovšem otázkou je, jak by původní tvůrci „zkousli“ fakt, že inscenátoři připsali do děje postavu Heleny, manželky dohazovače Kecala, která glosuje celé dění, i to, že Vašek se v tomto nastudování neobjevuje jako medvěd, ale jako gorila…

Úvodní foto: Prodaná nevěsta - Bavorská státní opera © Wilfried Hösl