Bytostný romantik, mistr hudební miniatury i monumentální velké fresky, otec koncertního melodramu. Zdeněk Fibich
Další díl pořadu Hudba podle kalendáře připomene českého hudebního skladatele, který vedle Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka doplňuje trojici českých skladatelů 2. poloviny 19. století, kteří svým významem přesahují rámec české kultury, a tím je Zdeněk Fibich. Fibich byl bytostný romantik, mistr hudební miniatury i monumentální velké fresky, v jeho tvorbě se odráží mimořádná sourodost dramatického a hudebního talentu. Narodil se 21. prosince 1850, zemřel 15. října 1900.
Zdeněk Fibich významně zasáhl do všech hudebních oborů jako je opera, symfonická báseň, symfonie, ouvertura, píseň, komorní i klavírní tvorba. Uvedl do různých forem české hudby baladu. Český repertoár nově obohatil o koncertní melodram, v němž především po tektonické stránce překonal německé romantiky a dospěl k plně prokomponovanému útvaru. Světovým unikátem je trilogie scénických melodramů Hippodamie (Námluvy Pelopovy, Smír Tantalův, Smrt Hippodamie) na libreto Jaroslava Vrchlického. Ojedinělým počinem světové literatury je i 376-tidílný klavírní cyklus Nálady, dojmy a upomínky.
Zdeněk Fibich se narodil a vyrůstal v hájovně na panství hraběte Auersperga, kde byli jeho otec i děd lesmistrem. Rodina byla spřízněna s významnými hudebníky Alexandrem a Raimundem Dreyschockovými, matka byla dcerou vídeňského továrníka Antona Römische. Dostalo se mu mimořádného vzdělání; studoval gymnázium ve Vídni a v Praze, odborná studia na konzervatoři v Lipsku doplnil ročním pobytem v Paříži a následně v Mannheimu. Domů se vrátil ve svých 20. letech se vzděláním, jaké měl málokterý skladatel té doby.
V roce 1871 se rodina přestěhovala do Prahy a mladý skladatel vstoupil do hudebního života svou operní prvotinou Bukovín. V té době se také seznámil s Růženou Hanušovou a po svatbě v roce 1873 mladý pár odjel hlavního města litevské gubernie Vilniusu, kde Fibich díky doporučení Bedřicha Smetany působil jako učitel sborového zpěvu na pěti školách. 13. ledna 1874 se narodila Fibichovým dvojčata Richard a Elsa, pojmenovaná na počest Richarda Wagnera. Richard ale umírá v den narození a ani Elza není zdravotně v pořádku. Matce Růženě se po porodu obnovila její plicní choroba a aby se o Fibichovu manželku měl kdo starat, přijíždí její sestra Anna. I ta však ve Vilniusu umírá. Fibich tedy netrpělivě čekal na konec školního roku, aby se mohl se svou nemocnou manželkou vrátit domů do Prahy. K tomu došlo v polovině srpna, bohužel 4. října Růžena Fibichová zemřela a na návrat do Vilniusu tak nemohlo být ani pomyšlení. Fibich slíbil, že si vezme sestru své zemřelé manželky Betty Hanušovou, usadil se natrvalo v Praze a byla to právě operní sólistka Betty Hanušová, která jej uvedla do pražského kulturního života. Fibich se tu záhy prosadil jako skladatel, interpret i organizátor. Jeho opera Blaník obdržela v soutěži o nejlepší historickou operu pro otevření Národního divadla čestné uznání.
Více prozradí a hudební ukázky nabídne Martina Klausová v pořadu, který bude mít premiéru v pátek 22. prosince v 19 hodin. Reprízy si můžete poslechnout výjimečně v sobotu 23. 12. v 9:00 a ve středu 27. 12. ve 22:00. .
Foto: Wikipedie (Jan Vilímek)
