Palác hudby a národního obrození. Palau de la Musica Catalana v Barceloně

Barcelona. Přímořská metropole hrdého Katalánska, která z ptačího pohledu zaujme svojí úžasnou pravidelností. Jako podle pravítka byly narýsovány domovní bloky, protkané širokými bulváry, užšími ulicemi i titěrnými uličkami. Jakmile se ovšem výletník touto spletí vydá po svých, ocitne se v diametrálně odlišném světě.

Především pokud navštíví místa, kterým vévodí proslulý Chrám smíření, zasvěcený Svaté rodině. Rozuměj Sagrada familia, navržená počátkem osmdesátých let předminulého století. Psal se rok 1882, když se chrám začal stavět, a kdo ví, bude-li kdy dokončen do posledního detailu.

Jeho originální tvůrce, tehdy sotva třicetiletý Antoni Gaudi, se sice svou jedinečnou představivostí vzpírá jakémukoli stylovému škatulkování, ale i tak svým návrhem Sagrady familia cosi předznamenal. V jeho stopách se totiž vydali další katalánští architekti, kteří vytvořili významnou část uměleckého hnutí zvaného modernismus, pro který ovšem platí po mém soudu trefnější, přesnější pojmenování. Katalánská secese.

V rozmezí let od 1888 do 1911 se totiž – na ploše necelého čtvrtstoletí – jednalo o styl, který byl sice místní verzí, lokální ozvěnou mezinárodních trendů, ale zároveň čímsi zcela nezaměnitelný. Jinými slovy – ano, byla to secese, jaká v té době vévodila Francii, ale i dalším zemím včetně Německa, Nizozemska, Švýcarska či Anglie. Současně šlo ale o její katalánskou verzi, charakterizovanou dobovým vývojem tamní společnosti, který bychom mohli volně přirovnat k našemu národnímu obrození. Katalánci si totiž tehdy silně začali připomínat svoji svébytnost, což se projevilo v literatuře, ve výtvarném umění, v sochařství nebo v architektuře.

profimedia-0078335485 Palau de la Musica Catalana.jpg

Jedním z vrcholných výkonů této éry se v Barceloně stala koncertní síň, lépe řečeno celý koncertní dům, významně nazvaný Palác. Celým názvem Katalánský palác hudby. Od jeho dokončení v něm zazněl - ve světové premiéře – bezpočet děl domácích či zahraničních autorů. Žádné však nedosáhlo takového věhlasu, jako jedna z ikonických skladeb dvacátého století. V sobotu 9. listopadu 1940 diváky v Palau de la Musica Catalana poprvé nadchl Aranjuezský koncert od Joaquína Rodriga.

profimedia-0006460885 Palau de la Musica Catalana4.jpg

A právě do Palau de la Musica Catalana nás zavede Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria. Premiéra pořadu je připravena na pondělí 3. dubna v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 6. 4. v 22:00 a v sobotu 8. 4. ve 13:00.

Foto: Palau de la Musica Catalana (©Profimedia)

Podcast