Vila v údolí, festival ve městě. Mezinárodní hudební festival Talichův Beroun

Pořádat festivaly klasické hudby blízko metropole může být dvojsečné. Existují pádné důvody jak pro tak proti. A oba mají svou váhu.

Na jedné straně se dá vycházet z předpokladu, že blízké hlavní město nabízí slibný potenciál. Žije a působí v něm množství hudebnic i hudebníků, pěvkyň i pěvců či hudebních těles. Pro všechny je příjemné získat zakázku poblíž bydliště. Také příznivců klasiky je ve velkém městě poměrně dost – a mohli by si za hudbou udělat výlet.

Jenže. Nabídka koncertních života v metropoli je dost velká na to, aby místní zájemce uspokojila. Také koncertní sály jsou zde přece jen početnější než na oblasti. Proč vyjíždět kamkoli jinam, i když to není daleko? A zájem interpretů může být ovlivněn jak nevyhovujícím prostředím k produkci, tak menším lokálním rozpočtem.

Vše, co bylo konstatováno obecně, platí zřejmě i o festivalu, který je sice zaštítěn velkým jménem ve svém názvu, ale koná se – navíc v plné sezóně – pouhých třicet kilometrů od centra Prahy. Mezinárodní hudební festival Talichův Beroun. Akce s mnohaletou tradicí, která se rok co rok koná v říjnu a v listopadu. Čímž není řečeno, že počet koncertů jde do desítek. Opak je pravdou: bývá jich v mnoha posledních letech kolem šesti a konávají se vesměs vždy v úterý. Každopádně jí v letech 2001 až 2009 poskytl záštitu Charles Mackerras a od roku 2013 je čestným prezidentem festivalu prasynovec Václava Talicha, dirigent a houslista Jan Talich.

Půvabný může ovšem být i samotný výlet do Berouna. Města, stuleného v širokém údolí mezi křivoklátskými lesy, podhůřím Brd a vápencovým Českým krasem. Paradoxně mu prospěly ničivé povodně v roce 2002, po kterých se díky opravám vyloupla do nové krásy řada uliček v historickém centru, obehnaném pradávnými hradbami.

Potíž ovšem mají místní pořadatelé Talichova festivalu s místem jeho konání. Kulturní dům Plzeňka, kde se drtivá většina koncertů odehrává, je asi nejoptimálnějším řešením, ale to neznamená, že ideálním. I tak zde ale zní každoročně výtečná hudba ve znamenitém podání.

Václav Talich (©Wikipedie)

Velká postava české klasické hudby minulého století, dirigent (a také houslista) Václav Talich je v Berouně připomínán s úctou.

Důkazem budiž několik místních reálií.

Pokud chce hudbymilovný návštěvník zjistit, kde tady od roku 1936 Talich přebýval a odkud se také v květnu 1945 vydal pěšky do Prahy, může se vydat k jeho někdejší vile. Rozuměj Talichově vile, ve které vede cesta Talichovým údolím. Co víc, vine se tudy pětikilometrová Talichova stezka, která míří až k proslavenému poutnímu místu, zkrášleném neogotickou kaplí Bolestné Panny Marie. V letech 1894 až 1895 ji navrhl uznávaný architekt Josef Mocker.

V Berouně se má rovněž čile k světu místní Základní umělecká škola s obdivuhodně dlouho tradicí. Její předchůdkyně, neboli hudební škola pro děti a dorost český, totiž při svém založení těžila ze závěti místního mlynáře Martina Podstatného, který věnoval pro tento účel významný obnos už roku 1820. O sto osmdesát let později, tedy v roce 2000, byla přejmenována na Základní uměleckou školu Václava Talicha.

V Berouně má dirigent i svou ulici. To ovšem není žádná vzácnost, neboť stejné výsady se mu posmrtně dostalo i jinde. V rodné Kroměříži nebo v Praze, kde ostatně míval na Královských Vinohradech byt. Anebo v Bratislavě, kde počátkem padesátých let spoluzakládal Slovenskou filharmonii. Talichovu ulici najdeme i v Brně, přestože tam pokud vím nic zásadního nevykonal, ale svědčí to o kulturnosti místních.

Jak už naznačeno, složitější to má Talichův berounský festival klasické hudby s místem svého zdejšího konání. Začínalo se kdysi, v první polovině osmdesátých let, prý ve společenském domě Hvězda. Pak přišel poprvé na řadu Kulturní dům Plzeňka, aby se akce následně přestěhovala na několik let do Společenského sálu České spořitelny. Zdařilá oprava Plzeňky v roce 2015 umožnila návrat do této původně klasicistní budovy ze druhé poloviny devatenáctého století, kam se do multifunkčního sálu v první patře vejdou čtyři stovky diváků.

Kromě toho se hudba v rámci festivalu občas rozezní v trojlodním děkanském kostele svatého Jakuba Většího. A novodobou tradicí se stávají koncerty pod širým nebem na Husově náměstí, které festivalu vždy předcházejí coby pozvánka.

Více prozradí Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria. Premiéra pořadu je připravena na pondělí 12.června v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 15. 6. v 22:00 a v sobotu 17. 6. v 10:00.