Nešťastnou náhodou střelou amerického vojáka zemřel žák Arnolda Schönberga a obdivovatel Mahlerovy hudby Anton Webern

Rakouský hudební skladatel a dirigent období expresionismu Anton Webern se narodil 3. prosince v roce 1883 ve Vídni jako Anton Friedrich Wilhelm von Webern. Jak von v jeho jméně ukazuje (ačkoliv ho později nepoužíval), pocházel tento skladatel z aristokratické rodiny. Jeho otec, Karl von Webern, byl důlním inženýrem a rodina měla majetek v Korutanech. Roku 1894 se rodina Webernových odstěhovala do Klagenfurtu, kde Anton začal navštěvovat gymnázium a střední školu. Zároveň se začal učit hrát na housle a violoncello.

Velmi záhy začal také s kompozicí; své první písně napsal v sedmnácti letech a o rok později, když ukončil střední školu, mu otce zaplatil cestu do Bayreuthu, kde právě probíhal Wagnerův festival, o jehož hudbu se Webern (vedle díla Gustava Mahlera) už od mládí zajímal.

Přibližně v této době byl Karl von Webern jmenován do vládní funkce ve Vídni, Antona vzal s sebou a dovolil mu studovat hudbu na vídeňské univerzitě. Budoucí skladatel tu od roku 1902 až do doby, než získal v roce 1906 titul doktora filozofie, zpíval v univerzitním sboru, studoval běžné akademické obory hudebních věd, konkrétně harmonii a kontrapunkt a napsal doktorskou práci o hudbě vlámského renesančního skladatele Heinricha Isaaca.

Během studií se Anton Webern v Berlíně seznámil se skladatelem Hansem Pfitznerem, který se ovšem vůči Webernově milovanému Mahlerovi vymezoval přezíravě, a tak se Webern vrátil do Vídně, kde na podzim roku 1904 přinesl několik svých prací skladateli Arnoldu Schönbergovi, který si ho později vybral mezi své žáky. Schönberg byl sice jen o pouhých devět let starší než Webern, ale byl v té době už významnou a vlivnou osobností hudebního života a Weberna si doslova podmanil. Ten mu později vzdal svůj hold a vyjádřil se v tom smyslu, že právě Schönberg byl tím, kdo mu pomohl najít vlastní hudební styl a získat kompoziční techniky k jeho vyjádření.

Webernovým prvním opusem, který dokončil v roce 1908 a kterým vstoupil do profesionálního hudebního světa, byla Passacaglia pro orchestr. Přesto, že Anton neměl oficiální vzdělání v oboru dirigování, přibližně následujících dvanáct let působil jako dirigent v menších německy mluvících městech, kde řídil především operety a další lehčí hudební žánry.

V roce 1910 se oženil se svou sestřenici Wilhelminou Mörtlovou a v příštím roce se jim narodilo první dítě, dcera Amálie, později měli ještě syna a další dvě dcery. Webern se tedy musel ohánět, aby uživil svou početnou rodinu.

• Anton Webern 1912 (©GettyImages)

V roce 1921 začaly jeho skladby vycházet tiskem a v roce 1927 přijal místo dirigenta orchestru rakouského rozhlasu, které si udržel až do roku 1938, kdy došlo k anektování Rakouska Německem. V posledních týdnech války jel spolu se svou ženou navštívit své dcery poblíž Salcburku, kde byl zajat a americkým vojákem omylem zastřelen. Stalo se tak 15. září 1945. Anton Webern se dožil 61 let.

Webernovo dílo není obsáhlé, za jeho život bylo vydáno pouze jedenatřicet jeho děl. K těm nejvýznamnějším opusům patří Šest bagatel pro smyčcové kvarteto, Pět kusů pro orchestr, Tři malé kusy pro violoncello a klavír, Symfonie pro komorní orchestr, Koncert pro devět nástrojů, Variace pro klavír, Variace pro orchestr, či kantáty a písňové cykly. Přesto po 2. světové válce ovlivnilo mnohé skladatele, kteří rozvíjeli moderní kompoziční směry. Jeho odkaz dosáhl ocenění až deset let po jeho smrti, kdy ho začali mladí skladatelé oslavovat jako významného rakouského skladatele.

Úvodní foto: Anton Webern 1940 (©GettyImages)