Sváteční Polsko

Hezké Vánoce v tomto čase přejeme všem dobrým duším i z redakce zpravodajství – a na chvíli se přeneseme do Polska. I tam vycházejí Vánoce ze spojení církevních obřadů s lidovými zvyky a obyčeji. Tak jako u nás, ani u našich sousedů nechybí jesličky, stromeček a ozdoby.

My máme Ježíška a Poláci zas Mikolaje. Legenda vypráví, že o Štědrém dni opouští nebe a snáší se na oslíku na zem – dárky se rozbalují s první vycházející hvězdou. A to my začínáme s večeří. V Polsku ji mají na Štědrý den mnohdy o dvanácti chodech. Ty symbolizují jednotlivé měsíce v roce a počet apoštolů. Nejdůležitější moment štědrovečerní hostiny je ale lámání posvěcené oplatky a vzájemná přání. Je to symbol smíření, lásky, přátelství a míru a především odpuštění. Teprve po lámání oplatky začíná slavnostní večere.

Jak říká klasik, pojďme si teď prosvištět některá slovíčka:

pierożki – pirožky

kapuśniak – zelňačka

zupa grzybowa albo rybna – houbová nebo rybí polévka

gołąbki – mleté maso s rýží zabalené v zelném listu

nadziewany indyk – plněný krocan

wigilijna ryba: karp, śledź, jesiotr – štědrovečerní ryba: kapřík, sleď, jeseter

jarzynowa sałatka – zeleninový salát

kutia – pšeničná kaše se sušeným ovocem, ořechy a medem

kompot z suszonych śliwek, gruszek i jabłek – kompot ze sušených švestek, hrušek a jablek

makowiec – makové koláče

miodowe pierniki – medové perníky

No a po moučníku lidé obvykle navštěvují pastýřskou mši, nazývanou také Pasterka. Ta je připomínkou noci, kdy pastýři oslavovali malého Ježíše.

Hezké Vánoce všem přeje Anička Černá: „Spokojnych i radosnych Świąt Bożego Narodzenia oraz wszystkiego najlepszego na Nowy Rok!“

A z pražského Smíchova, Radlické ulice, redakce zpravodajství rádia Classic Praha – Luděk Khebl. Šťastné a veselé!

(Autorem podcastu je Luděk Khebl; foto: www.statnivlajky.cz)