Burcující Rodrigo García poprvé na českém jevišti

Městská divadla pražská přivítají na jevišti Divadla Komedie jednoho z nejkontroverznějších světových režisérů Rodriga Garcíu. Do České republiky přiveze své konceptuální dílo Ježíš je na Tinderu, které se snaží zkoumat naši paralelní přítomnost ve skutečném světě a ve světě sociálních sítí. Jediná dvě představení se uskuteční 23. a 24. dubna

Inscenace Ježíš je na Tinderu měla premiéru před necelým rokem v Madridu jako koprodukční projekt tamějšího Teatro de La Abadía a Městských divadel pražských.

Také v tomto divadelním pojednání nad technologiemi a sociálními sítěmi se vrací Garcíovy charakteristické prvky: nezvyklé objekty například v podobě robotického psa, stylizovaná pohybová složka, výrazné textové plochy, komiksové projekce, živá hudba, jídlo. A samozřejmě kritický osten vůči současné společnosti. „Moje hry jsou útokem proti rutině. Netvrdím, že jsme díky nim lepší, ale snad rozšiřují náš vesmír a naši vnímavost,“ říká kontroverzní světový režisér. A dodává: „Snažím se být výrazný, ale nekřičet.“

Rodrigo García je původem argentinský divadelní režisér, dramatik a scénograf, laureát Evropské divadelní ceny z roku 2010. Narodil se v roce 1964 v Buenos Aires. V roce 1986 se přestěhoval do Španělska, kde pracoval jako režisér a záhy založil vlastní divadelní společnost La Carniceria Teatro (Divadelní řeznictví). Pro jeho tvorbu je typický extrémní fyzický projev doprovázený myšlenkově radikálními texty útočícími na publikum a s ním i na celou hyperkorektní západní civilizaci.

V Divadle Komedie uvidí diváci 23. a 24. dubna Rodriga Garcíu s herci, kteří bezstarostně ignorují divadelní konvenci. Uslyší také hrát kytaristu, jehož nástroj vůbec nezní jako kytara. Představení budou hrána ve španělském jazyce s českými titulky.

Ředitel MDP Daniel Přibyl k této výjimečné koprodukci uvádí: „Jednou z osobností současného postmoderního divadla, kterou jsem si vždy přál představit českému publiku, je Rodrigo García. Na jevišti ukázal již ledacos: nechal umírat humry, ostříhat ženy nebo ničit kilogramy jídla na nahých lidských tělech. Pobouřil feministky, ochránce zvířat i křesťany. Toto představení není explicitně provokativní, jako byla ta předchozí. Je to Garcíova esej o naší civilizační pošetilosti, o triumfu triviality ve společnosti prostoupené technologiemi, interpretovaná třemi mladými herci, jedním hudebníkem a jedním robotickým psem. Představení je překvapivě abstraktní a poetické, přitom ale ve výpovědi razantní.“

Foto: Městská divadla pražská, výřez z plakátu k uvedení hry Ježíš na Tindru v MDP

Podcast