Daniel Hůlka ukecává Terezu Mátlovou v pražském Hlaholu

Od své premiéry roku 1866 v Prozatímním divadle neopustila Prodaná nevěsta jeviště českých divadel a je jedním ze symbolů české kultury. U příležitosti Roku české hudby a dvoustého výročí narození Bedřicha Smetany se dočká nového nastudování, za kterým stojí projekt Opera lidem. Známý příběh zasazuje do neobvyklého, přesto přiléhavého prostředí Pražského Hlaholu. V neprávem opomíjené kulturní památce architekta Josefa Fanty na vltavském nábřeží sídlí Zpěvácký spolek Hlahol, jehož sbormistrem byl kdysi sám Bedřich Smetana. Vlastenecká atmosféra padne „nejnárodnější“ české opeře jako ulitá. Koncertní sál s kapacitou 250 diváků, citlivé zkrácení opery na cca 100 minut, komorní hudební doprovod či mluvené dialogy nahrávají hlavnímu cíli projektu Opera lidem: přinášet českou operu široké veřejnosti a navrátit jí její někdejší lidovou oblibu.

• Vladimír Chmelo

„Naši Prodanou nevěstu uvádíme jako zábavnou konverzační komedii s krásnou hudbou, která je založena na výkonech pěveckých osobností. Příběh neměníme, nemodernizujeme, ani nevnášíme prvky, které do něj nepatří. Prodaná nevěsta je jedna z mála oper, kde nikdo nezemře a všechno dobře dopadne. Doufám tedy, že si diváci spolu s námi na závěr zazpívají „Dobrá věc se podařila“ a budou odcházet s úsměvem na tváři a s chutí přijít na operu znovu,“ uvádí Vladimír Chmelo, mezinárodně uznávaný pěvec, jeden ze zakladatelů celého projektu a jeho umělecký šéf.

• Daniel Hůlka

Známé melodie jako „Znám jednu dívku“ nebo „Proč bychom se netěšili“ zazní s hudebním doprovodem klavíru a dvou klarinetů, typických nástrojů smetanovské interpretace. Nejvýraznější role dohazovače Kecala se před diváky vůbec poprvé zhostí Daniel Hůlka. „Teprve když jsem začal pracovat na roli Kecala, uvědomil jsem si, jak velké množství textu ta role obnáší. Kecal je prostě ukecaný. Nakonec jsem ale zjistil, že je v tom dokonalý systém. Smetanovo vedení hlasu je prostě geniální. Dlouho jsem se nepotkal s rolí, do které bych se tak zamiloval,“ uvádí Daniel Hůlka. Roli Mařenky ztvární Tereza Mátlová, která se v ní představila mimo jiné v loňském roce během turné po Japonsku s Janáčkovou filharmonií. Petera Bergera zná operní publikum jako Jeníka velmi dobře např. z inscenací Národního divadla, Národního divadla Brno, Národního divadla moravskoslezského nebo Státního divadla v Košicích. Mařenčina otce Krušinu ztvární Vladimír Chmelo, který se kromě toho ujal režie a spolu s Ahmadem Hedarem rovněž hudebního nastudování. Autorem kostýmů je Roman Šolc a Jurij Kolva stojí za choreografií dětských akrobatických čísel.

Foto: Jana Křivancová