Koncertní provedení Valkýry Richarda Wagnera pod taktovkou dirigenta Kenta Nagana ve Státní opeře zahájí 9. března drážďanský hudební festival

Celý projekt bude ukončen v roce 2026, kdy uplyne 150 let od prvního provedení Prstenu v Bayreuthu. V roce 2024 uvede Drážďanský festivalový orchestr a Concerto Köln pod taktovkou Kenta Nagana Valkýru, a to v těch evropských městech, jež mají dlouholetou wagnerovskou tradici. Ti, kteří se znají slavnou historii Nového německého divadla (dnes Státní opera), nepřekvapí, že turné bude 9. 3. zahájeno právě v Praze (následující Amsterdam, Kolín nad Rýnem, Hamburg, Drážďany a Lucern).

Kent Nagano (©archiv ND/Heike Fischer)

Nové německé divadlo vstoupilo do historie 5. 1. 1888 operou skladatele, který dokonale rozvířil vody hudební Evropy a v městech jako Paříž či Vídeň na řadu let rozdělil hudební obec na nesmiřitelné, vášnivě diskutující tábory. V Praze byla situace jiná. Skladby Richarda Wagnera (1883–1883) se zde hrály od roku 1853 na koncertech česko-německé Cecilské jednoty, kterou v roce 1840 založil dirigent Antonín Apt, velký ctitel Richarda Wagnera. Ve Stavovském divadle uvedl dirigent a skladatel František Škroup poprvé v českých zemích Tannhäusera (25. 11. 1954), Lohengrina (23. 2. 1856) a Bludného Holanďana (7. 9. 1856). Praha byla tehdy významným wagnerovským centrem – předstihla i Lipsko, Drážďany, Berlín a další evropská města. V roce 1885 se stal ředitelem Stavovského divadla úspěšný barytonista a skvělý ředitel s bohatou divadelní zkušeností Angelo Neumann. Hned ve své první sezoně pozval do Prahy pětadvacetiletého Gustava Mahlera a ten ve Stavovském divadle představil Mistry pěvce norimberské (25. 10. 1885) a o dva měsíce později v českých premiérách Zlato Rýna (19. 12.) a Valkýru (28. 12.). Wagnerův kult přenesl Angelo Neumann ze Stavovského divadla i do svého nového pražského působiště, Nového německého divadla (NND), jehož činnost slavnostně zahájil 5. 1.1888 operou Mistři pěvci norimberští.

Angelo Neumann Richarda Wagnera bezmezně ctil a obdivoval. Osobně se s ním seznámil v roce 1862, kdy se stal sólistou vídeňské Dvorní opery. „Téměř současně přišel do našeho císařského města na delší pobyt Richard Wagner… Připravoval zde provedení svého Tristana a současně se snažil navázat kontakt s vídeňským publikem koncerty v Divadle na Vídeňce… Jeho přítomnost vnesla do vídeňského uměleckého světa pohyb, všude se probíraly wagnerovské otázky a horlivě se diskutovalo... Už tehdy jsem dbal na to, abych žádné wagnerovské představení nepromeškal…“, vzpomínal Angelo Neumann mnohem později v knize Erinnerungen an Richard Wagner (Lipsko 1907).

Oba muži se brzy stali velmi blízkými přáteli. Ještě před příchodem do Prahy získal Neumann od agentury Botz v Mainzu, zastupující Wagnerovy dědice, právo na výlučné provozování Wagnerových oper a nechal si pro evropské turné svého zájezdového divadla Richard Wagner Theater vyrobit kopie dekorací z Bayreuthu; ty pak používal i v Praze. Řadu inscenací Stavovského divadla přenesl do Nového německého divadla. To byl také případ Valkýry, která byla uvedena už 12. 2. 1888. Ze všech částí tetralogie Prsten Nibelungův se právě Valkýra objevovala na repertoáru NND nejčastěji, a to i v podobě jednotlivých dějství. Naposledy takto zazněla (1. dějství) v Praze 16. 11. 2017 ve Forum Karlín v provedení Orchestru Státní opery pod taktovkou Andrease Sebastiana Weisera s Andreasem Schagerem v roli Siegmunda.

K Prstenu našel Wagner inspiraci ve starogermánských a skandinávských mýtech. Protože první díl cyklu, Zlato Rýna, označil jako „předvečer“ tetralogie, je Valkýra (1870) jejím „prvním dnem“; líčí zplození bájného reka Siegfrieda, který vzešel z incestu polobožských dvojčat Sieglindy a Siegmunda. Partituru Wagner dokončil v březnu 1856 a trval na prvním provedení až v rámci celého cyklu. Jeho ctitel a mecenáš bavorský král Ludvík II. nicméně prosadil světovou premiéru 26. 6. 1870 v Mnichově pod taktovkou Franze Wüllnera. Wagner s tím nesouhlasil a představení se nezúčastnil. Sám pokládal za skutečnou premiéru teprve provedení v rámci celé tetralogie v Bayreuthu 14. 8. 1876.

Zdroj: TZ (Jitka Slavíková, SOP)
Úvodní foto: Kent Nagano (©archiv ND/Sergio Veranes Studio)