Olomouc osvítí měsíček na nebi hlubokém
Premiéra Dvořákovy Rusalky v Moravském divadle pod vedením bratrů CABANŮ
Klasické dílo Antonína Dvořáka převedli CABANI v temné operní drama, jež odkrývá současný pohled na příběh Rusalky, která nesmlouvavě touží žít podle vlastních představ. Hudebního nastudování se ujal Marko Ivanović, který je současně dirigentem inscenace. Dramaturgyní je Vilma Bořkovec. Scénu navrhl Šimon Caban a kostýmy Karolína Srpková. V titulní roli Rusalky se představí Barbora Řeřichová a Radoslava Müller. Premiéra se uskuteční v pátek 16. prosince v 19:00 hodin, II. premiéra v sobotu 17. prosince ve stejný čas.
Rusalka patří již sto dvacet let k největším klenotům nejen české ale i světové operní literatury. Genialita Dvořákovy hudby a libreto Jaroslava Kvapila zaujme všechny diváky bez rozdílu věku. CABANI, tvůrci ceremoniálů Mezinárodního Filmového festivalu v Karlových Varech, režiséři oper Leonarda Bernsteina či inscenace Bond/ Medea – sentimentálně senilní (sta)řecká last minute tragédie, nabízejí svou režií další možný pohled na nesmrtelné dílo.
„Rusalka pro mě byla vždy více pohádkou pro dospělé nežli pohádkou pro děti. Je v ní ukryto mnoho psychologických poselství a žánrově se dle mého názoru blíží až k psychothrilleru, nebo dokonce hororu. Jsem ráda, že inscenátoři v Olomouci vzali dílo vážně natolik, že ho zpracovávají tak, jako by se všechna bezpráví v této opeře mohli dít i jim samotným. Mít v našem operním domě jméno CABANI je obrovská čest,“ sdělila umělecká šéfka souboru opery a operety Veronika Loulová.
CABANI se na Rusalku dívají optikou současného světa. Svou interpretací naráží na nutkavé sny a touhy, kterým lidé bez rozmyslu propadají, anebo neschopnost komunikace a generačního poučení se z chyb a jejich neustálý cyklus. Současně nachází některá východiska v psychoanalýze Sigmunda Freuda a Oidipovském komplexu, protože jsou přesvědčeni, že tento fenomén ovlivnil již samotného Dvořáka s Kvapilem.
„Opera, díky hudbě, přináší vnímání ne realistického příběhu, ale asociační vnímání, podobenství. Zvláště dnes, kdy nerozhodnost Prince je podobná neschopnosti mnoha mladých mužů jasného rozhodnutí, komunikace, odpovědnosti. Oproti tomu Rusalka, jako žena je ochotna nejvyšší oběti pro dosažení cíle,“ přiblížil svou inspiraci Šimon Caban.
Tvůrci chtějí novým zpracováním Rusalky oslovit mladé lidi, protože v jejím příběhu spatřují paralelu s dneškem a s tím, co mladá generace prožívá. Navíc ve zkostnatělém převyprávění nevidí smysl. „Jaroslav Kvapil s Antonínem Dvořákem vedli tvůrčí dialog, který cílil k nejlepšímu vyznění díla. My v tomto dialogu musíme pokračovat se současným divákem i s tím vědomím, že někoho raníme,“ dodali ke svému záměru CABANI.
Marko Ivanović, šéfdirigent opery Národního divadla Brno, který je autorem hudebního nastudování a dirigentem, nechává Dvořáku hudbu plně vyznít. K tomu dodává: „Naše Rusalka není po hudební stránce nikterak revoluční nebo skandální. Snažil jsem se nechat Dvořáka promlouvat jeho přirozenou lyričností a nechat jeho hudbu plasticky vykreslovat jednotlivé nálady, charaktery i citová pohnutí.
Titulní roli Rusalky ztvární Barbora Řeřichová a Radoslava Müller. V roli Vodníka se představí Jiří Přibyl v alternaci s Davidem Szendiuchem. Princi propůjčí svůj hlas Jakub Rousek a Eduard Martyniuk.
S novým zpracováním koresponduje i výtvarné ladění inscenace, které proti sobě staví dva světy – vodní (virtuální, mystický), vyznačující se opulentní, vysoce estetickou scénou, a lidský svět, který je znázorněn prázdnotou a dekadentními symboly. „Kostýmní koncepce je tvořena dvěma až panoptikálně vykreslenými světy, svět vodních bytostí a svět ideální, mezi nimiž se Rusalka snaží balancovat,“ popsala svůj přístup kostýmní výtvarnice Karolína Srpková.
Soubor opery a operety Moravského divadla uvede Rusalku pojedenácté ve své historii. V roce 2014 byla inscenace navíc uvedena jako balet v režii Roberta Balogha.
Foto: Tereza Hrubá
