Pražské jaro uvádí diskusní večery pro mladé publikum v Kampusu Hybernská. Zahajuje 20. února s Kateřinou Kněžíkovou

Program připravili a budou moderovat studenti Ústavu hudební vědy FF UK v čele s publicistou Jiřím Slabihoudkem. Hosty celkem čtyř hudebních soirée budou přední umělci a umělkyně spojené s letošním ročníkem festivalu. V rozhovorech proložených živými koncertními ukázkami společně nejen přiblíží konkrétní festivalový program, ale zamyslí se i nad obecnějšími otázkami.

Co je ta „naše česká hudba“ a má co říct i v dnešní globalizované době, 200 let po narození Bedřicha Smetany? Takové otázky si budou klást účastníci prvního hudebního soirée 20. února. O svůj vztah k české hudbě se podělí přední česká sopranistka Kateřina Kněžíková, která na dvou slavnostních koncertech Pražského jara ztvární titulní roli mytické kněžny v opeře Libuše. Na diskuzním večeru k tomu zazpívá árie z oper Bedřicha Smetany. Hudební ukázky dále doprovodí rozhovor o vydávání skladeb českých autorů a jejich uvádění v zahraničí s muzikologem a vedoucím redaktorem vydavatelství Bärenreiter Jonášem Hájkem.

• Jana Semerádová (©Ivan Malý)

Na druhém setkání 5. března pod názvem „Hudba, která zraje jako víno“ budou studenti Ústavu hudební vědy diskutovat s Janou Semerádovou, přední českou osobností historicky poučené interpretace, která je členkou umělecké rady Pražského jara, uměleckou vedoucí festivalu souboru Collegium Marianum a dramaturgyní festivalu Letní slavnosti staré hudby. Zodpoví například otázky, zda máme dnes vůbec nějakou šanci se přiblížit znějící podobě hudby, tak jak ji slyšeli naši předchůdci. Navíc také sama zahraje a předvede rozdíly mezi různými historickým nástroji.

Hned 19. března naváže program večerem věnovaným starému i novému v hudbě se skladatelem Kryštofem Mařatkou, který v rámci Pražského jara uvede světovou premiéru svého houslového koncertu nazvaný SVATYNĚ – v hlubinách jeskynních maleb a to v provedení Orchestre Philharmonique de Radio France se svým šéfdirigentem Mikko Franckem a houslistou Amaurym Coeytauxem. Mařatka si ve své tvorbě klade otázky o smyslu hudby a zrodu lidské tvořivosti. Aby je nalezl, nechává se inspirovat uměním starým desítky tisíc let – jeskynními malbami pravěkých lidí i hudebními nástroji, které se v nich našly. Sám si vytvořil svůj vlastní „prehistorický instrumentář,“ na který během večera zahraje.

• Michal Rataj (©Vladislav Grešlík)

Večer s názvem „Stroj, přístroj, nástroj“ přivítá 23. dubna další dva autory, kteří na Pražském jaru uvedou premiéru svého díla. Diskutovat přijdou skladatelé Michal Rataj a Jan Trojan, kteří na objednávku Pražského jara připravují speciální projekt Pianofonia, ušitý na míru prostorám Národnímu technickému Muzeu. Co se stane, když hudební skladatelé rozeberou klavír na jednotlivé součástky, ozvučí je citlivými mikrofony a jejich zvuk zpracují na svém notebooku? Společně s nimi nahlédneme do procesu vzniku skladby a prozkoumáme současné technologie, které k ozvučování jednotlivých dílů klavíru využívají. Dají nám však nahlédnout i do procesu vzniku a technologií elektronické hudby jako takové a svůj prostor dostane i theremin, jeden z prvních elektronických nástrojů.

Diskuzní večery Rozkvětu Pražského jara vznikly ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy a jsou věnovány památce Lenky Hlávkové, která byla v letech 2012–2015 a 2021-2023 ředitelkou Ústavu hudební vědy a stála u vzniku tohoto projektu.

Vstupné na diskuzní večery je zdarma a kapacita je omezená, rezervace míst je možná na festival.cz/rozkvet. Mladí posluchači do 26 let se navíc mohou stát členy Rozkvětu Pražského jara a získat možnost zakoupení vstupenky na vybrané koncerty za pouhých 200 Kč.

Úvodní foto: Kateřina Kněžíková (©Petr Weigl)