Sluneční králové do června
Národnímu muzeu se podařilo dojednat prodloužení jedinečné výstavy
Po prodloužení výstavy s díly Rembrandta van Rijn a jeho současníků přišla další dobrá zpráva pro kulturní veřejnost. Národnímu muzeu se podařilo prodloužit trvání výstavy Sluneční králové, která je bezesporu nejvýznamnějším a nejnáročnějším projektem Národního muzea za poslední dekády. Výstava začala 31. srpna a měla trvat do 7. února, návštěvníci ji teď budou moci vidět až do 6. června – samozřejmou podmínkou je pochopitelně polevení současných protiepidemiologických opatření.
Prodloužení výstavy je doslova manažerským husarským kouskem. Zaprvé ještě nikdy Egypťané do zahraničí nezapůjčili tak vzácný soubor svého kulturního dědictví, ať už jde o hodnotu artefaktů nebo jejich množství. Některé předměty ještě nikdy neopustily Egypt a jejich další zápůjčky v budoucnosti jsou vyloučeny, jak se vyjádřil egyptský ministr pro památky a turismus.
Zadruhé jsou s prodloužením spojena také jednání s dalšími partnery, kterými kromě Egyptského muzea v Káhiře a Velkého egyptského muzea v Gíze jsou také německá muzea v Berlíně, Lipsku, Hannoveru, Heidelbergu, Hildesheimu a Frankfurtu nad Mohanem.
Zatřetí bylo nutno vyjednat také prodloužení pojištění výstavy, přičemž pojistná hodnota artefaktů činí zhruba jednu miliardu korun.
A v neposlední řadě jsou tu ještě ryze praktické záležitosti, mezi které spadá třeba činnost několika egyptských kurátorů, kteří jsou dle smlouvy s egyptskou stranou na výstavě neustále přítomni, hlídají podmínky (teplotu, vlhkost a další parametry), pravidelně se střídají a náklady na jejich pobyt plně hradí česká strana.
Proč vůbec Sluneční králové? Právě takto jsou v egyptských dějinách označováni panovníci 5. staroegyptské dynastie (asi 2435–2306 př. n. l.), spjatí s lokalitou Abúsír (mezi Gízou a Sakkárou), kde v průběhu jejich vlády vyrostlo královské pohřebiště se třemi pyramidami. Mnoho objevů bylo v Abúsíru učiněno právě díky českým egyptologům, bez jejichž úspěchů by se tato výstava vůbec nemohla uskutečnit. Mezi vystavenými poklady je například unikátní královská socha panovníka Raneferefa nebo rozsáhlý soubor soch z hrobek princezny Šeretnebtej a písaře Nefera.
Součástí výstavy jsou i audiovizuální materiály, díky nimž můžeme třeba nahlédnout také do nevykradené hrobky velmože Iufay, která byla nalezena 18 metrů pod zemským povrchem.
Dle informací na webových stránkách Národního muzea bude po znovuotevření výstavy vstup možný pouze s předem online zakoupenou časovou vstupenkou. Jako bonus bude navíc tři dny v týdnu, v úterý, čtvrtek a sobotu, možno výstavu navštívit v prodlouženém čase od 18.15 do 20 hodin.
Foto: Tisková zpráva Národního muzea, 21. 1. 2021
