Kde domov můj?! Cesta písně k české hymně

Píseň Kde domov můj poprvé zazněla při premiéře hry Josefa Kajetána Tyla a Františka Škroupa Fidlovačka 21. prosince 1834 ve Stavovském divadle v Praze. Jako česká hymna funguje od samotného vzniku republiky. Už předtím ale získala značnou popularitou, s níž se mohl měřit snad jen husitský chorál Ktož jsú boží bojovníci.

Píseň má dlouhou a zajímavou historii. Je jednou ze tří zpěvních vložek Tylovy hry. Ta byla uvedena ale pouze dvakrát, po premiéře ještě v lednu následujícího roku, poté byla stažena z repertoáru - překvapivě, protože obecenstvo ji přijalo vřele.

Smetana nabídku na hymnu odmítl

Kritika, která měla výhrady k divadelní podobě kusu, jednohlasně chválila mimořádnost písně Kde domov můj. Tiskem vyšla ve Věnci ze zpěvů vlastenských v roce 1835. Zásadní vliv na její masové rozšíření měli pěvci Karel Strakatý (zpíval roli slepého houslisty Mareše při premiéře) a Jan Křtitel Píšek. Oba ji uváděli na svých koncertních cestách, ať už v západočeských lázních se zahraniční klientelou, nebo za hranicemi.

Lidem se píseň líbila a opisovali si ji, a tak se dostala například do jihoslovanských zemí, do Polska, Anglie a dále. Velkou zásluhu na masové popularitě měli lidoví pěvci, na jarmarcích, poutích, všude, kde se lidé setkávali. Už v polovině 19. století měla píseň specifický náboj a poslání.

Písní s podobným potenciálem byla ale řada: kromě zmíněného husitského zpěvu konkurovaly Škroupově kusu také Svatováclavský chorál nebo píseň Hej, Slované. V prostředí intelektuálním konce 19. století se také uvažovalo o umělečtější formě hymny. Jan Neruda oslovil Bedřicha Smetanu, zda by nějakou zkomponoval. "Jenom samo obecenstvo může pozvednout píseň na národní hymnu. Proto ať se zpívá dosavadní tak dlouho, dokud jiná nevnikne do srdcí." odpověděl Smetana.

Volba Škroupovy a Tylovy písně jako hymny byla také kritizována - vadil nedostatek bojovnosti, její přílišná lyričnost. Kde domov můj si své místo nakonec vybojovala. Rozhodla první světová válka a české legie, mezi nimiž se stala "jedničkou".

Během krátké doby po vzniku republiky vznikla oficiální verze hymny v instrumentaci a harmonizaci Otakara Jeremiáše, která se hraje dodnes. Skladateli, který dobře znal Škroupovo dílo a vyrostl ze smetanovské tradice, se podařilo zachovat romantický ráz, ale dal písni navíc reprezentační charakter.

Přesto i od té doby vznikly pokusy nahradit Jeremiášovu podobu jinou. Zatím ji ale nic nepřekonalo.

Nejstarší nahrávka

Na nejstarších nahrávkách písně Kde domov můj může posluchače překvapit jiný slovosled. Je to tím, že pro oficiální účel došlo k jazykové úpravě - čeština Tylovy doby byla přece jen zastaralá. Od originálu se liší také tento záznam legendárního herce Františka Smolíka z roku 1951.

Nejstarší dochovaný záznam písně Kde domov můj? nazpíval ve Vídni roku 1901 tenorista Franz Pácal, český pěvec působící u tamní Dvorní opery. Gramodeska byla dlouho v soukromé sbírce a teď si ji lze poslechnout v digitální verzi, kterou pořídilo Národní muzeum v rámci projektu Nový fonograf.

Foto Wikipedia