Arabela se vrací: Hrad Bouzov patří k nejoblíbenějším filmovým lokalitám napříč žánry

Pohádkově krásný hrad, patřící mezi deset nejnavštěvovanějších českých hradů, navštívil i čaroděj Rumburak.

Celý rok můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

Hrad Bouzov stojí nedaleko města Loštice na středozápadní Moravě. Byl založen na přelomu 13. a 14. století; jeho současná podoba pochází z romantické přestavby z přelomu 19. a 20. století. Bouzov patří k velmi oblíbeným natáčecím místům nejen pro české, ale i zahraniční filmaře. Hrad tak navštívil například Švec prťavec, Arabela, princezna Jasněnka, ale i dvanáct měsíčků. Díky svému magickému kouzlu je hrad též vyhledávaným objektem pro pořádání společenských akcí, koncertů, divadelních představení, výstav i svateb.

LandingPage_02_600x400.jpg

Někdy stačí zazvonit zvonečkem a pohádky je konec. Jenže někdy je to právě naopak... Československý dětský televizní seriál Arabela z roku 1980 pojednává ve třinácti dílech o rozdílech mezi skutečným a pohádkovým světem. V říši lidí se setkáváme s rodinou Majerových, kde se pan Majer živí jako vypravěč pohádek na dobrou noc. Jednoho dne najde pan Majer kouzelný zvoneček, který jeho rodinu spojí s Říší pohádek. Tady vládne král Hyacint a také jeho dvě dcery Arabela a Xénie. Arabela je hodná a prostá, Xénie pyšná a panovačná. Je tu ovšem i čaroděj druhé kategorie Rumburak, který chce říši pohádek ovládnout. Na opuštěném hradě se zmocní kouzelných věcí a pomocí televize vstoupí do světa lidí, kde upravuje pohádky. Zamíchá tak životy všech zúčastněných, a to jak ve světě lidí, tak pohádkových postav. Arabela se seznámí s Petrem Majerem a zamiluje se do něj. Vlády nad říší pohádek se zmocní Xénie a snaží se ji zmodernizovat do podoby světa lidí. A Rumburak? Ten usiluje o Arabelu a je připraven říši pohádek i zničit, jen aby dosáhl svého cíle, a Petra plánuje popravit na svém hradě. Na poslední chvíli zasáhne Fantomas, Petra osvobodí, Petr a Arabela se vezmou a král Hyacint předá novomanželům zvoneček, který ovšem ukradne a zahrabe pes Pajda.

Seriál Arabela se odehrává především v Praze. Hrad čaroděje Chechoty představovala zřícenina hradu Helfenburk u Bavorova, nádvoří bylo natáčeno na Kunětické Hoře. Sídlem Rumburaka je hrad Kunětická Hora, jako královský hrad posloužil Český Šternberk.

Na seriál navázali jeho tvůrci Miloš Macourek a Václav Vorlíček v roce 1993 dalšími šestadvaceti díly, které se vysílali pod názvem Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek. Od chvíle, kdy naposledy zazvonil kouzelný zvoneček, se ovšem udála spousta věcí. Arabela a Petr jsou spolu 10 let a marně čekají na dítě. Z dětských hrdinů Honzíka a Mařenky se stali vysokoškoláci, kteří studují folkloristiku, tedy pohádky. A říše pohádek je vážně ohrožena; ze země obrů je totiž pro své vegetariánství vyhnán obr Balibul, usadí se poblíž království, aby se naučil jíst lidi, a každý den žádá novou oběť. Bystrozraký uteče z vězení, aby se nestal jeho obětí, zmocní se kouzelného pláště a letí do světa lidí.

Tato série se natáčela opět z části v Praze, ale také v Pardubicích, na zámku Koloděje, hradu Budyně nad Ohří, v Doksech u Máchova jezera a na hradě Bouzov.

Luboš Fišer: Arabela

Hrad Bouzov stojí ve stejnojmenné vesnici jihozápadně od města Loštice na středozápadní Moravě. Působí dojmem dobře zachované středověké památky, ovšem jeho současná podoba pochází z romantické přestavby z přelomu 19. a 20. století. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka a v roce 1999 byl zapsán na seznam národních kulturních památek. Patří mezi deset nejnavštěvovanějších hradů v Česku a je vyhledávaným místem filmařů.

Hrad byl postaven s největší pravděpodobností na přelomu 13. a 14. století a jeho prvním písemně doloženým majitelem byl v letech 1317–1339 „Búz z Bouzova“. Poté jej postupně vlastnili páni z Vildenberka, páni z Kunštátu a jedněmi z nejvýznamnějších vlastníků pak byli Haugvicové z Biskupic. V průběhu třicetileté války sloužil Bouzov jako císařská pevnost a vězení pro švédské zajatce. Roku 1649 hrad koupila Eugenie Podstatská z Prusinovic, jejíž syn hrad roku 1696 prodal Řádu německých rytířů. Ti ovšem na Bouzově nesídlili a nechali ho zčásti zchátrat. Teprve na počátku 20. století si hrad za své sídlo vybral velmistr řádu německých rytířů, arcivévoda Evžen Rakousko-Těšínský z vedlejší habsburské větve. Po ukončení 1. světové války a rozpadu Rakouska-Uherska byl hrad nově vzniklou Československou republikou z důvodu Evženova habsburského původu zkonfiskován. Později Řád Evženův majetek a inventář odkoupil od státu zpět a vlastnil tak hrad až do roku 1939, kdy jej zabavili nacisté, konkrétně jednotky SS, které na hradě měly svou základnu, ze které podnikaly výpady do okolí. Po druhé světové válce byl hrad zkonfiskován československým státem, v jehož vlastnictví je doposud, a to i přesto, že Řád německých rytířů (nyní Německý řád) stále usiluje o jeho navrácení.

21 Bouzov profimedia-0157612314.jpg

Původní hrad byl postaven s typicky bergfritovou dispozicí s jedním patrovým palácem. Koncem 14. století bylo k hradu přistavěno předhradí. V roce 1558 hrad Bouzov vyhořel, ale kvůli finančním problémům tehdejších majitelů byl hrad plně obnoven až v roce 1620. Do dnešní podoby byl hrad upraven přestavbou v letech 1895 až 1910 na popud arcivévody Evžena Rakousko-Těšínského. Byla zbourána větší část původního středověkého hradu a během dvou let byl postaven nový hrad v romantickém duchu, napodobující jihoněmecké hrady. Interiéry byly zařízeny replikami středověkého nábytku a byly sem svezeny různé středověké artefakty, mající vztah k řádu německých rytířů. Dnes má tedy tři části propojené dvěma mosty, vyhlídkovou věž, zdobí jej četná cimbuří, arkýře a chrliče. Do areálu se vstupuje předsunutým opevněním s padacím mostem a padací mříží; předhradí s bíle omítnutým purkrabstvím je pak bývalým dolním hradem.

Magické kouzlo hradu jej trvale činí vyhledávaným objektem pro pořádání společenských akcí, koncertů, divadelních představení, výstav a svateb. Zahrál si též v mnoha pohádkách a historických filmech. Kromě už zmiňovaného seriálu o Arabele a pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci také v pohádce Království potoků, Rumplcimprcampr, O medvědu Ondřejovi, O zakletém králi a odvážném Martinovi, O Janovi a jeho podivuhodném příteli, ale i v německém dramatu Napola či americkém seriálu Mladý Indiana Jones.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Poslechnout si je můžete i v mobilní aplikaci; ke stažení zde.

Beethoven480x480.width-800.jpg

Foto: Profimedia

Podcast