O statečném kováři: Princezny se ztratily z hradu Buchlov

Celý rok můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

Královský hrad Buchlov leží v nadmořské výšce 540 metrů nad mořem v pohoří Chřiby, 12 km západně od Uherského Hradiště a zhruba 6 km od obce Buchlovice. Nedaleko obce se v údolí Dlouhé řeky nachází lázně a rekreační oblast Smraďavka, která svůj název dostala podle sirnatých pramenů v údolí, které byly poprvé popsány už v roce 1580. Buchlov i pod ním ležící barokní zámek Buchlovice jsou vyhledávanými lokalitami filmařů. Věhlas jim přinesly snímky jako Bathory, Čertova nevěsta, či O statečném kováři.

Filmová pohádka O statečném kováři vznikla na motivy předlohy Boženy Němcové a v roce 1983 ji natočil režisér Petr Švéda s hercem Pavlem Křížem v hlavní roli.

Pohádka vypráví o silném a odvážném Mikešovi, který zatouží vydat se do světa a cestou potká dva mladíky - mlynářského pomocníka Matěje a pacholka Ondru. Během výpravy se dozvídají o třech princeznách, které záhadně zmizely. Mladíci se tedy rozhodnout jít je hledat. Jde však o nelehký úkol, při kterém hlavně na Mikeše čeká hodně překážek a nebezpečí. Mládenci se musí utkat nejen s potměšilou babiznou, ale i s kouzly a nástrahami Černého krále, a především s vlastním pokušením.

Pohádka se natáčel na jižní Moravě. Dům Mikeše a jeho otce se nachází ve Strážnickém skanzenu, stejně jako domek, kde se po ránu probouzí Matěj a Ondra. Větrné mlýny, které Matěj v pohádce roztáčí, se nacházejí v Kuželově u Strážnice, kde se mimochodem natáčely i některé záběry pohádky Nebojsa. Loupežnická slůj byla natáčena na pálavském Sirotčím hrádku nad obcí Klenetnice u Mikulova, v království Černého krále se přeměnila zřícenina kláštera Rosa Coeli v Dolních Kounicích a hradem, ze kterého se ztratily princezny, je Buchlov.

Autorem hudby k pohádce O statečném kováři je hudební skladatel a textař Petr Ulrych.

Petr Ulrych: O statečném kováři

Počátky hradu Buchlov se datují do 1. poloviny 13. století. Byl založen českým králem jako strategicky obranná pevnost a jako středisko se soudní pravomocí a takzvaným loveckým právem, což znamenalo pravomoc soudit a trestat ve všech zjištěných případech lesního pytláctví a nedovoleného lovení ryb. Později se tento seznam deliktů rozšířil i na veškeré přečiny a zločiny páchané v obvodu buchlovského a sousedních panství. Podle smolných knih k nim patřily loupeže, vraždy, smilstvo, a též čarodějnictví.

Ze stavebně-historického hlediska se Buchlov řadí do přechodného románsko-gotického období. Přestože byl Buchlov v majetku krále, byl často dáván do zástavy bohatým moravským rodům – věřitelům krále. V roce 1511 přestal být Buchlov královským majetkem, protože jej Vladislav II. jagellonský daroval Arkhlebu Trnavskému z Boskovic za jeho významné služby proti Turkům. Arkleb hrad prodal Žerotínům, kteří jej drželi až do roku 1542. Panství pak od nich koupil Jan Žďánský ze Zástřizl, jehož rod tu pobýval více než jedno století. Za Zástřizlů také proběhly na hradě největší stavební úpravy, a to v renesančním duchu. Horní hrad byl přestavěn k reprezentačním a obytným účelům a veškeré hospodářské budovy byly přesunuty do nově vybudovaného dnešního druhého nádvoří.

Poslední stavební úpravy proběhly, když poté hrad vlastnili pánové z Petřvaldu. V důsledku blížícího se nového tureckého nebezpečí bylo opevnění hradu rozšířeno o současné první nádvoří s věžovou bránou a bastionem. Protože se však přes všechny snahy stavebníků nepodařilo přizpůsobit středověkou pevnost životnímu stylu 18. století, ztratili postupně majitelé zájem o další úpravy. A když byl v letech 1698-1701 v městečku Buchlovice vybudován honosný zámek ve stylu italské barokní vily, zůstal pak od roku 1751 Buchlov trvale neobydlen. Nicméně zásluhou posledních majitelů, hrabat Berchtoldů z Uhečic, nechátral, ba naopak sem Berchtoldové soustředili mimořádně cenné a rozsáhlé sbírky. Ty sem přivezl ze svých cest především Bedřich Všemír Berchtold, který v letech 1834 až 1842 procestoval většinu evropských států, severní Afriku, Malou Asii a v roce 1846 též Brazílii. Na svých cestách věnoval největší pozornost studiu přírody, obohacoval své botanické sbírky, jejichž převážnou část pak věnoval Národnímu muzeu. Další část, včetně různých artefaktů a kuriozit, které si přivezl ze svých cest, dovezl i na Buchlov.

V r. 1945 přešel Buchlov společně s rodinnou hrobkou, Kaplí sv. Barbory, do vlastnictví československého státu a v roce 2002 byl zapsán na seznam národních kulturních památek.

• Hrad Buchlov (©Profimedia)

K hradu se váže pověst o lípě, která zázrakem prokázala nevinu zbrojnoše Vlčka nařčeného ze zrady. Po odsouzení k smrti se dovolával zázraku a Božího soudu. Znamením jeho neviny se stala mladá lípa, která po přesazení kořeny vzhůru znovu na jaře vypučela. Zmíněná lípa dodnes stojí na nádvoří hradu.

V současné době jsou na hradě k vidění gotické, renesanční a barokní místnosti s expozicí životního stylu majitelů hradu od 14. do 19. století. Ze sbírek vyniká zejména rozsáhlá kolekce středověkých deskových maleb, pozoruhodná barokní rodová galerie, za pozornost stojí i zbrojnice, černá kuchyně, knihovna, přírodovědné sbírky cestovatelů a přírodovědců Leopolda a Bedřicha Berchtoldových, či egyptologické sbírky včetně tajuplné egyptské mumie. V rámci prohlídky je možno navštívit i rozhlednu a hrobky majitelů v nedaleké kapli sv. Barbory.

Královský hrad Buchlov i pod ním ležící barokní zámek Buchlovice jsou vyhledávanými lokalitami filmařů především při natáčení pohádkových příběhů. Věhlas jim přinesly snímky jako Bathory, O statečném kováři nebo Čertova nevěsta a točil se tu díl televizního seriálu Četnické humoresky s názvem Poklad.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Poslechnout si je můžete i v mobilní aplikaci; ke stažení zde.

Foto: Hrad Buchlov (©Profimedia)