Šíleně smutná princezna na vodním zámku Blatná

Nejslavnější scény legendární hudební komedie se točily v půvabných zámeckých interiérech i přilehlém zámeckém parku.

Celý rok můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

Zámek Blatná patří k vyhledávaným filmovým lokalitám. V 60. letech minulého století tu natočil režisér Zdeněk Podskalský duchařskou komedii Bílá paní a točily se tu i mnohé scény legendární hudební pohádky Bořivoje Zemana Šíleně smutná princezna.
V zámeckých zahradách kuli pikle povedení rádcové, do zdejšího rybníka spadl Václav Neckář, když jako princ Václav chtěl vidět tvář princezny, a v empírových komnatách zámku ronila slzy princezna v podání Helenky Vondráčkové.

profimedia-0007219220 blatná.jpg

Vodní zámek Blatná nedaleko Strakonic je jedním z nejzachovalejších panských sídel na území České republiky. Kromě samotného zámku s vodním příkopem se velké oblibě návštěvníků těší i anglický park se stádem daňků. Se zámkem je spjat půvabný film režiséra Bořivoje Zemana Šíleně smutná princezna, legendární hudební pohádka z roku 1968, kterou milují diváci mnoha generací.

Režisér Bořivoj Zeman si vydobyl nadčasovou pověst filmového pohádkáře především díky snímkům Pyšná princezna (1952) a Byl jednou jeden král… (1954). V roce 1968 využil tehdy šestapadesátiletý režisér popularity dvou popových hvězd – Heleny Vondráčkové a Václava Neckáře, které obsadil do rolí věčně se škorpícího mileneckého páru – prince a princezny ze sousedních zemí, kteří mají na přání svých otců a jejich rádců uzavřít sňatek, ale rozhodnou se sami si vybrat partnera. Moderní švih dodali pohádce výtvarník Neprakta a autor hudby a písní – tehdy dvacetiletý rocker Jan Hammer ml..

Šíleně smutná princezna se natáčela na třech místech. Z jihočeského zámku Blatná pochází některé záběry exteriérů i interiérů. Právě Blatná se totiž stala zámkem krále Dobromysla, kde měl zamilovaný princ přijít o svou hlavu poté, co se mu nepodařilo rozesmát krásnou, leč smutnou princeznu a dramaticky zvolal: „Chopte se mě, pochopové!“...

Zámecká zahrada se stala pak kulisou vodního příkopu, po němž klouzala loďka s Helenou Vondráčkovou, jíž Václav Neckář zpíval: „Znám jednu starou zahradu, kde hedvábná je tráva. Má vrátka na pět západů a mně se o ní zdává. Tam žije krásná princezna, má opálenou pleť. Jen já vím, jak je líbezná, tak neblázni a seď!“

Jan Hammer ml.: Šíleně smutná princezna

Tahle scéna ovšem vznikala poněkud složitěji a Neckářův pád do vody „měřil“ neskutečných 420 kilometrů! Točilo se to totiž na dvou místech. Na větvi seděl Neckář na Slovensku u zámku v Bojnicích a do vody spadl už zase doma v Česku na Blatné. Vězení, kam byl ale odveden, aby si zde bezstarostně zpíval, „miloval a maloval“ po zdech a protahoval se po dobře odvedené práci na mučidlech, bylo už zase na Blatné.

V půvabné anglické zahradě kolem zámku Blatná také kuli pikle nenechaví rádcové a na zámeckém nádvoří se pak natáčely scény nevykonaných poprav. Empírové, barokní nebo lovecké salonky posloužily coby princezniny komnaty a koktavý Kokoška četl udělení „mi-mi-mi-milosti“ u spektakulárních nástěnných maleb.

První zmínka o zámku, resp. někdejším hradu, pochází z roku 1235. Ještě dříve však stávala na kamenném ostrůvku uprostřed bažin dřevěná tvrz, později přestavěná na hrad. Nejslavnější období zámku je svázáno s rodem Lvů z Rožmitálu. Jaroslav Lev z Rožmitálu se dokonce stal švagrem krále Jiřího z Poděbrad a stál v čele diplomatické mise, jejímž prostřednictvím chtěl král Jiří v Evropě vytvořit mírovou unii. Po svém návratu začal Blatnou velkoryse přestavovat a v jeho práci pokračoval i jeho syn Zdeněk Lev. Ten povolal na Blatnou významného architekta Benedikta Rejta, jehož dílem je nejcennější stavba blatenského zámku: goticko-renesanční palác s trojbokými arkýři. Od roku 1798 patřila Blatná Hildprandtům z Ottenhausenu, za jejichž působení byl původní hrad na konci 18. století a počátku 19. století změněn na zámek. Hildtbrandtům, kteří byli ze zámku v padesátých letech násilně vyhnáni, byla Blatná vrácena v roce 1990.

Zámku v Blatné dominuje bílá věž, která se už z dálky odráží ve vodní hladině. V zámku lze navštívit např. orientální, barokní a empírový salonek, lovecký salon, rodinné galerie, či Zelenou světnici s nástěnnými malbami z konce 15. stol. Zámecké interiéry jsou zařízeny především rodovými sbírkami Hildprandtů. Zámek obklopuje celoročně přístupný anglický park o rozloze 42 ha, který vznikl z původní obory v 1. polovině 19. stol. Při levém okraji centrální louky se nachází původně barokní, dnes empírový zahradní domek z roku 1767.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Foto: Profimedia

Podcast