Tajemství staré bambitky: Zlotřilí rádcové ovládli hrad Bítov

Dnes tu místo nich můžete najít pět desítek vycpaných psů i zoologickou sbírku tuzemských a cizokrajných zvířat; pozůstatek exotických cest bratrů z Daunu a barona Jiřího Haase z Hasenfelsu.

Celý rok můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

Hrad Bítov v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji je jedním z nejstarších a nejromantičtějších hradů na českém území. Je výjimečný svojí polohou. Stojí na ostrohu, který ze tří stran obtéká řeka Želetavka, a první písemné zmínky o hradu pocházejí z počátku 11. století. Dnes je Bítov proslulý největší sbírkou vycpaných psů v Evropě a na malé i velké návštěvníky na Bítově čeká kromě prohlídky hradu také ZOO barona Haase. Natáčely se tu pohádky Sen o krásné panně a Tajemství staré bambitky.

LandingPage_02_600x400.width-800.jpg

Výpravná česká televizní pohádka Iva Macharáčka Tajemství staré bambitky byla natočena v roce 2011 a vypráví o zamilovaném princi, který si lásku dívky musí zasloužit a dokázat, že může vládnout království i bez chamtivých rádců.

V jednom malém království mají panovníka, kterého máloco udrží doma. A protože král s královnou jsou neustále na cestách, v království místo nich vládne královská rada. Jmenovitě rádcové Ferenc a Lorenc, jejichž hlavním zájmem je vypisovat čím dál častěji nové daně, z nichž jim plynou stále větší příjmy. Pochopitelně do vlastní kapsy. Práva obyčejných lidí chrání jen loupežník Karaba, který přepadá výběrčí daní a nespravedlivě vybrané peníze zase vrací původním majitelům. Když se mu narodí dcera Anička, svou starou bambitku uloží hluboko na dno velké truhly a vrátí se ke svému původnímu hrnčířskému řemeslu. Ve stejnou dobu se královským manželům narodí syn Jakub. Na prahu dospělosti se obě děti, neurozená Karabova dcera a královský synek, setkají a ke slovu se znovu dostane loupežníkova bambitka, která napravuje zlodějinu královských rádců.

V hlavní roli prince Jakuba se objevil zpěvák a herec Tomáš Klus, který také pro pohádku nazpíval několik písniček. Autorem hudby je Lumír Hrma. Natáčení probíhalo na přelomu července a srpna 2011 ve skanzenech v Kouřimi a v Přerově nad Labem, na pískovcových skalách Bílé kameny a Beran na Liberecku u Jítravy a též na zámku Lemberk a hradě Bítově i okolních lesích.

Lumír Hrma: Tajemství staré bambitky. Závěrečná

profimedia-0688308860 Bítov.jpg
  • Hrad Bítov (©Profimedia)

První písemné zmínky o Bítově pocházejí z roku 1056. Hrad byl vybudován na místě, kde už od dob Velké Moravy stávalo dřevěné hradiště a v roce 1085 je vzpomínán jako zeměpanský hrad spravující provincii bítovskou. Vystavěn byl na úzkém skalnatém ostrohu asi 70 metrů nad hladinou říčky Želetavky, která ostroh obtéká. Pod hradem pak vzniklo městečko Bítovec, významná zastávka kupců a poutníků směřujících z Rakouska na Prahu. Ve 13. století za Přemysla Otakara I. se Bítov stal centrem jednoho z moravských krajů – župy Bítovské a spravoval velké území - Slavonicko, Dačicko, Jemnicko, Moravskobudějovicko a Telčsko. Z této slavné doby Bítova pochází nejstarší dochovaná kamenná stavba hradu (v základech románská), a sice obranná břitová věž.

Po vymření Přemyslovců po meči se Bítov od roku 1307 dostal do rukou staropanského rodu Lichtenburků pocházejících z široce rozvětvené české rodiny pánů z Ronova. Za jejich vlastnictví doznal hrad významné přestavby. Centrum hradu bylo přesunuto do vyšší části ostrohu, východním směrem, kde bylo zbudováno mohutné opevnění s dalšími třemi věžemi a novým obytným stavením, a byl vystavěn i nový hradní kostel Nanebevzetí panny Marie na hradním nádvoří.

Když Lichtenburkové roku 1572 vymřeli po meči, bítovské panství koupili Streinové ze Švarcenavy, kteří je už po 25 letech prodali Jankovským z Vlašimě. Jmenovitě Fridrichu Jankovskému, jenž byl jedním z nejmocnějších moravských šlechticů v pobělohorské době a spolutvůrcem moravské ústavy z roku 1628. Moravský vlastenec Fridrich nechal vystavět na jižních hradbách hospodářské křídlo s vyhlášeným pivovarem a jeho syn Hynek, císařský rada a poradce císaře Ferdinanda III. napsal na Bítově první česky psané Hypologické dílo Apotéku koňskou. Kromě toho též v roce 1638 rozšířil hradní kostel, vybudoval hradní palác s arkádovým nádvořím a průchozí věží, zřídil nový vstup do hradu a přistavěl k němu vstupní most. Z venkovní části střelecké zdi vybudoval tzv. švédskou kapli.

Když v roce 1734 vymřel rod Jankovských z Vlašimě, přešlo panství po dlouhých jednáních do držení hrabat z Daunu, kteří patřili ke starobylým rodům původem z porýnského městečka Daun. Za jejich držení prošel hrad dalšími stavebními úpravami. Na místě někdejší studny byla zbudována kašna, vzniklo severní křídlo s hradní kuchyní, na místě sýpky zřízen divadelní sál, na severní straně empírová kočárovna s konírnou. Upravena byla i zahrada a lesopark, kde vzniklo množství saletů - rotunda, studánka, jezírko lásky. Koncem 19. století podědili po Daunech hrad Haugwitzové, od nichž roku 1906 koupil Bítov Jan I. hrabě Zamojski z malopolského šlechtického rodu, působícího v Polsku, v Rusku i v Rakousku. Na Bítově byl pouhé 2 roky, po té hrad přešel na Františka knížete Radziwilla.

Ten panství za další čtyři roky prodal Jiřímu Karlu, staršímu baronu Haasovi z Hasenfelsu. Haasové byli rodinou statkářů ze západních Čech. August Eusebius zdědil porcelánku ve Slavkově nad Ohří. Jeho syn Georg (Jiří) starší vystudoval chemii na vídeňské polytechnice, převzal otcovu porcelánku a spolu se svým bratrancem Janem Czjzkem založili r. 1867 firmu Haas a Czjzek, která se stala největším výrobcem porcelánu v celé Habsburské monarchii. Porcelánka se specializovala zejména na výrobu hotelového a restauračního porcelánu, vesměs jen bíle polévaného a střídmě zdobeného. Luxusní výrobky vyráběli především pro svou representaci na světových i zemských výstavách nebo na objednávky předních evropských osobností. Roku 1899 byl Georg Haas povýšen za obchodní zásluhy o říši do šlechtického stavu a roku 1908 byl dokonce povýšen do stavu svobodných pánů; stal se tedy baronem. Bítov koupil pro svého stejnojmenného syna Jiřího (George) Haase mladšího, který se stal posledním soukromým majitelem hradu.

profimedia-0722987985 Bítov 2.jpg
  • Hrad Bítov, sbírka psů (©Profimedia)

Milovník zvířat si nechal pět desítek svých mazlíčků vycpat

Baron Jiří Haas ml. byl velkým milovníkem zvířat a je považován za předobraz dnešních ochránců přírody; nenáviděl zabíjení zvířat a odmítal i jejich lov. Byl velký sportovec, zajímal se o zoologii, rád jezdil na koních. Povahou byl pedant, výstřední a rozporuplná, nespoutaná postava s velkorysým a účastným srdcem. Hrad za svého života proměnil v jednu z největších soukromých zoologických zahrad u nás v té době. Svoji ZOO nechával vždy o sobotách a nedělích zpřístupnit návštěvníkům z celého okolí zdarma, a nebo jen za spropitné pro průvodce.

Ve velké hradní zahradě tzv. Burggartně dal vybudovat velké množství voliér a výběhů, divadelní sál, který na hradě fungoval za hrabat Daunů, přeměnil ve velký psinec a panskou hradní kuchyni v kuchyň pro psy a ostatní zvířata. V hradních interiérech přízemí paláce zbudoval několik terárií a akvárií. Zvířata choval všelijaká, kromě jiných také mravenečníka a svoji proslulou lvici, kterou koupil v roce 1930 od cirkusu Kludský jako mládě, a protože měl rád Disneyho kreslené pohádky s Mickey Mousem, pojmenoval ji Mietzi-Mausi. Nechával ji sedět spolu s ostatními spolustolovníky při obědě u jídelního stolu. Lvice se tak stala oblíbenou baronovou společnicí a baron si dokonce přál, aby až přijde čas, spočinula v rodinné hrobce v hradní kapli spolu s ním. Lvice zahynula brzy po baronově smrti v květnu 1945, ale jeho přání se nesplnilo. První verze uvádí, že ji kvůli kůži zastřelil jeden ruský voják, podle jiného svědectví ji otrávili domorodci arsenem v době revolučního chaosu.

Baron také miloval jezdecké koně, které choval v hradní konírně a také ve dvoře Vranči nad hradem. Vlastnil též poníka Mikolase, kterého koupil společně s lvicí od cirkusu Kludský. Známou je také baronova sbírka vycpaných a přioděných koček a veverek. Nejraději však měl baron svou početnou psí smečku. Hradní bránu hlídala šestice dog. Psinec na bítovském hradě čítal až 200 psů nejrůznějších ras od bernardýnů a dog, po boxery, irské setry a jezevčíky a další rasy. Raritou byla dnes už vyhynulá rasa stájového pinče. Baron se od svých milovaných společníků nemohl odloučit, a tak je po jejich smrti nechával často vycpávat. Vznikla tak známá sbírka 51 kusů vycpaných psů, největší svého druhu na světě. Každý ze psů je vycpán v poloze, kterou měl za svého života nejraději. Ostatní psy nechával baron pochovat na několika psích hřbitovech, které na hradě založil.

Po skončení druhé světové války, 11. května 1945, barona Jiřího Haase mladšího navštívili na hradě partyzáni spolu s tehdejšími místními představiteli KSČ. Jako původem Němec se měl odsunout do Rakouska. Baronovi bylo v té době 69 let a se svou ZOO, hradem a vlastní zemí se nedokázal rozloučit. Oblékl se do parádní C.a.K. uniformy a nabil revolver. Věrná hospodyně ho přemlouvala do jedné ráno. Pak se baron zamkl a padly dvě rány. Událost byla prohlášena za jasnou sebevraždu. Do dnes však tradují kolem jeho smrti mnohé nejasnosti.

V každém případě ale hrad Bítov přešel do správy státu, který jej roku 1949 zpřístupnil veřejnosti. V šedesátých letech došlo k vyrovnání s nejbližšími příbuznými a prasynovec posledního majitele Bítova, baron Evance IV. Baron Copée, nechal v roce 1998 v místní kapli osadit na památku barona Jiřího a jeho rodiny pamětní desku z bílého carrarského mramoru.

V dnešní době lze na Bítově shlédnout v rámci návštěvnických okruhů palácové interiéry, zbrojnici, hradní vězení, hladomornu, mučírnu, hradní kapli. Palácové interiéry, které jsou hlavním okruhem, upoutají rozsáhlou novogotickou iluzivní výmalbou jednotlivých sálů a salonků v prvním patře. Místnosti jsou vybaveny stylovým historickým nábytkem, odrážejícím jednotlivá období slohů. Stěny jsou doplněny sbírkou obrazů tzv. druhé vlny německých a rakouských romantiků Schnorra z Carolsfeldu, Karla Russe, Fendiho, Wilhelma von Camphausena. Ve druhém patře se nachází rozsáhlá zoologická sbírka tuzemských i cizokrajných zvířat, založená bratry Vladimírem a Otakarem z Daunu, kteří procestovali velkou část světa, hojně rozšířenou i o exponáty, kterými přispěl poslední majitel, baron Jiří Haas z Hasenfelsu.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Poslechnout si je můžete i v mobilní aplikaci; ke stažení zde.

Beethoven480x480.width-800.jpg

Úvodní foto: Hrad Bítov (©Profimedia)

Podcast