Hudbu vídeňského génia milují i krysy. Podle nejnovějších výzkumů při poslechu Mozartovy hudby pohupují hlavou

Není tomu tak dávno, kdy výzkumy vědců z univerzity v americkém Ohiu prokázaly, že krysy mají daleko větší inteligenci, než si většina lidí myslí. jsou také společenské a umějí se smát. Jsou ochotny si pomoci, a pro to, aby si vzájemně zachránili život, jsou se dle těchto výzkumů dokonce vzdát potravy.

Nyní byly zveřejněny další výzkumy, na nichž se podíleli vědci z Tokijské univerzity v Japonsku a které prokazují, že krysy mají vrozený smysl pro rytmus, což je schopnost, která dříve byla přisuzovaná pouze lidem. Uvedl to list The Guardian to zjistili. Japonští výzkumníci pouštěli hlodavcům hudbu Wolfganga Amadea Mozarta, na kterou krysy reagovaly instinktivním pohupováním hlavy v jejím rytmu.

Japonští vědci krysy vybavili monitorovacím zařízením, které dokázalo rozeznat i ty nejmenší pohyby hlavy. Poté jim pouštěli Mozartovu klavírní sonátu ve čtyřech různých tempech a zpozorovali, že zvířata se začala pohybovat v jejím rytmu.

"Krysy vykazovaly vrozenou - to znamená dosaženou bez jakéhokoli tréninku nebo předchozího vystavení hudbě - synchronizaci s rytmem," řekl vědec Hirokazu Takahaši. "Hudba na mozek působí silnou přitažlivostí a má hluboký vliv na emoce a poznávání," dodal.

Studie se zúčastnilo deset krys a 20 lidí. Vědci jim přehrávali několikaminutové úryvky z Mozartovy Sonáty pro dva klavíry v D dur, s to ve čtyřech rozdílných rychlostech. Předpokládali, že budou hlodavci dávat přednost rychlejší hudbě, protože jejich těla, včetně srdečního tepu, pracují v rychlejším rytmu, výsledky ovšem ukázaly, že krysy i lidé se svými pohyby nejlépe trefovali do rytmu, pokud tempo skladby dosahovalo 120 až 140 úderů za minutu. Tým také zjistil, že hlodavci i lidé pohupují hlavou velmi podobně a tempo tohoto pohybu se snižuje, čím více se hudba zrychluje.

Výzkumníci zvířatům nabídly také skladby od Lady Gaga, Michaela Jacksona či skupiny Queen, ale na popové písně nezaznamenali ze strany hlodavců žádné reakce.

Přestože byly podobné případy, kdy zvířata "tančila" na hudbu, zaznamenány už v dřívějších letech, japonská studie byla jedním z prvních vědeckých výzkumů tohoto jevu a její autoři tvrdí, že objev poskytuje nový vhled do fungování zvířecí mysli a původu hudby i tance.

Tým nyní plánuje prozkoumat, jak s mozkem souvisejí další vlastnosti, jako je smysl pro melodii či harmonii. "Také mě jako inženýra zajímá využití hudby pro šťastný život," dodal Takahaši.

Zdroj: ČTK
Foto: Profimedia