Návštěvníkům koncertů klasické hudby se synchronizuje puls, tvrdí nová studie

Studie nazvaná Audience synchronies in live concerts illustrate the embodiment of music experience byla publikována na portálu Nature.com teprve 5. října. O tomto novém výzkumu psychologa Wolfganga Tschachera z Bernské univerzity ve Švýcarsku však už během pár dní informovala řada médií včetně New Scientist, Classic FM a dalších.

Tschacher zkoumal 132 posluchačů ve věku 18 - 85 let, převážně Berlíňanů, na třech komorních koncertech klasické hudby, jejichž program tvořily skladby Ludwiga van Beethovena, soudobého skladatele Bretta Deana a Johannese Brahmse. Na všech třech koncertech obecenstvo vykazovalo znaky tělesného prožívání hudby, která prý ovlivňovala frekvenci jejich srdečního tepu, dechu, elektrodermální aktivitu i celkové tělesné pohyby.

Zajímavá je však především skutečnost, že posluchači tyto své tělesné pochody v průběhu koncertu vzájemně nevědomky synchronizovali. V případě dechu se toto týkalo pouze frekvence, nikoli přesných okamžiků výdechu a nádechu. Pro ostatní zmíněné fyziologické jevy se však efekt synchronizace potvrdil.

Pozoruhodné korelace výzkumníci našli také mezi mírou synchronizace a osobnostními vlastnostmi účastníka výzkumu, které byli zjištěny na základě dotazníku vyplněného před koncertem. Zatímco lidé "sympatičtí" a "otevření" měli sklon k větší synchronizaci s ostatními posluchači, osobnosti "neurotické" a "extravertní" naopak synchronizovaly své tělesné pochody s okolím podstatně méně.

"Je fascinující, že návštěvníci koncertu, kteří se vzájemně neznají a kteří spolu ani nemluví, mají podle všeho přesto společný prožitek, který se dá měřit například prostřednictvím srdeční činnosti," uvedl Tschacher, který rovněž předpokládá, že k podobným výsledkům by se došlo i v případě použití jiných hudebních žánrů.

Foto: ilustrační (©Jess Orchard)