Příběhy písní 1919–1960

V těchto dnech vychází kniha Příběhy písní 1919-1960, která se zabývá vývojem československé populární i klasické hudby od kabaretu a soudobého tradicionalismu až po nástup rokenrolu. Autory jsou muzikolog Jaromír Havlík, který zpracoval část věnovanou klasické hudbě, hudbu populární zmapoval publicista Josef Vlček. Publikace nabízí příběhy skladeb jako Ta naše písnička česká nebo Vínečko bílé a zároveň představuje tvorbu autorů, jakými byli Leoš Janáček, Petr Eben, Bohuslav Martinů, Miloslav Kabeláč a další. Kniha vznikla k příležitosti 100. výročí Ochranného svazu autorského (OSA), které si svaz připomněl v roce 2019.

OSA vznikla v roce 1919, kdy čeští autoři po rozpadu rakousko-uherské monarchie stáli před otázkou, kdo bude spravovat jejich práva v nově vzniklém Československu. 9. října 1919 se tedy tehdy sešli Karel Barvitius, Rudolf Piskáček, Arnošt Herman, Josef Šváb, František Šmíd, Eduard Joudal, Emil Štolc, Otakar Hanuš a Karel Hašler a založili Ochranný svaz autorský.

Ke vzniku publikace Příběhy písní 1919-1960 říká předseda představenstva OSA Roman Strejček: "Pokud my Češi můžeme být právem na něco pyšní, pak je to bezesporu česká hudební tvorba. Skladatelé jako Dvořák, Martinů, Vejvoda, Voskovec s Werichem nebo Suchý se Šlitrem jsou jména světového formátu. Pokud lze hledat na covidu nějaká pozitiva, pak omezení společenského života nám dalo čas na sebe sama, na náš duchovní rozvoj, který můžeme vyplnit například četbou a poslechem hudby."

Jaromír Havlík ve své části rozdělil vývoj stylů a tvorby skladatelů klasické hudby do tří období. "Kapitola je koncipována důsledně chronologicky a zhuštěnou formou přibližuje klíčová díla z oblasti klasické hudby v jednotlivých žánrech. Zároveň vedle několika mezinárodně známých osobností připomíná řadu jmen významných českých skladatelů, kteří jsou dnes prakticky neznámí či polozapomenutí, a které je žádoucí opět uvést do širšího povědomí," podotkl.

Jeho spoluautor Josef Vlček zase říká: "Když jsem jako kluk začal poslouchat populární hudbu, myslel jsem si, že odstartovala na přelomu 50. a 60. rokenrolem. Po pár letech jsem si už jako hudební novinář uvědomil, že rokenrol u nás zapustil kořeny do už svým způsobem pestré a kultivované zahrádky, bohatě prosáklé různorodými příměsemi z předchozích desetiletí. Obraz toho, co předcházelo prvním českým Elvisům, sahá hluboko do minulosti, a jestli jsem za odrazový můstek příběhu českých písní zvolil rok 1919, tak především proto, že v tom roce vznikl OSA a s ním i jasný právní řád, bez kterého moderní pop-music nemůže existovat."

Zdroj: ČTK
Foto: OSA, Albatros Media: Příběhy písní 1919 – 1960 (zdroj OSA)