Svět kouzel i napětí. Co se děje na prknech, co znamenají svět

Umělecká forma spojující dramatické divadelní představení s hudbou. Zní to jednoduše, výsledek je ohromující.

Dnes se s paní Hudbou vydáme do divadla. Že už jste byli v divadle mockrát? Tak dobře. Abych byla přesná – do hudebního divadla. Tam je celý příběh vyprávěn prostřednictvím hudby. Zpěvem za doprovodu orchestru. Vydáme se totiž do opery!

Na jevišti jsou rozestavěné malované kulisy a dekorace, které představují prostředí, ve kterém se příběh odehrává. A do hlediště už usedají netrpěliví a zvědaví diváci.

Opera už už za chviličku začíná. Slyšíte? Muzikanti právě hrají předehru. Hudbu, která uvádí celý příběh a tak trošku už naznačuje, jaký asi bude. Tohle je předehra k opeře Figarova svatba Wolfganga Amadea Mozarta. Slyšíte? To bude asi pěkně veselá a rozverná opera!

A jak taková opera vlastně vzniká? Skladatel si někde přečte příběh, který se mu zalíbí a rozhodne se jej zhudebnit. Napsat k němu hudbu a nechat jednotlivé postavy vyzpívat, o co se jedná…

Po orchestrální předehře už na jeviště přicházejí zpěváci. Jsou oblečeni v kostýmech, aby bylo jasné, koho představují. Pěvce doprovází orchestr, řízený dirigentem. Muzikanti sedí před jevištěm, zády k divákům. To proto, aby na sebe se zpěváky dobře viděli. A zpívali a hráli všichni pěkně najednou. Že to nejde, protože by ten orchestr překážel divákům, kteří by přes něj nic neviděli? Ba ne – hudebníci sedí níž než publikum, v takové – jakoby jámě :-) mezi jevištěm a hledištěm. A tak z nich diváci vidí jen vršky hlaviček :-)

Když v opeře sólista zpívá sám, říkáme, že zpívá árii. A že ho v téhle árii skladatel Gioacchino Rossini pěkně prohání, co říkáte?

Zpěvem a hudbou se dá vyjádřit všechno – radost, smutek i dramatické napětí. Jako ve scéně z opery o temperamentní cikánce Carmen George Bizeta. A sólistku tu podpoří i sbor.

Černovlasou Carmen v široké rudé sukni a s růží ve vlasech teď vystřídají dva hlavní představitelé z opery Bedřicha Smetany o prodané nevěstě. Jeník a Mařenka si zazpívají duet, v němž si slibují, že se nikdy nikdy neopustí....

Opera bývá rozdělena na víc částí, dějství nebo jednání. Mezi nimi bývá přestávka, aby si muzikanti i diváci oddechli.

Součástí opery je často i tanec. V Prodané nevěstě Bedřicha Smetany se teď na jevišti objevili komedianti. Chystají se na právě probíhající pouti předvést své umění. Na scéně tančí žongléři, provazochodkyně, břichomluvec i skoro opravdový medvěd.

Vedle opery pak existuje také opereta. Taková „malá opera“. Vypráví skoro vždycky příběhy veselé, legrační. Často hodně složité a zamotané, které se vysvětlí až na úplném konci. V operetě se nejen zpívá, ale také mluví a hodně tančí. A přesto, že některé árie působí lehounce jako vánek, pro zpěváka nejsou věru snadné....

V opeře i operetě nezpívají jen sólisté, ale také různě velké sbory. Jako třeba ve scéně z opery Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho. A to už je panečku pěkně slavnostní a mohutný zvuk, viďte? Důstojný závěr naší dnešní návštěvy v opeře!