Byl skvělým skladatelem, jeho hraní však vzbuzovalo "hysterický smích". Velikán anglické hudby nad trombonem nezvítězil
Edward Elgar byl předním anglickým skladatelem romantického období a autorem řady dodnes populárních skladeb. Když ale vzal do ruky trombon, výsledkem byly "komické zvuky" - alespoň to tvrdila jeho blízká přítelkyně Dora Penny.
Dokonce i ti, kteří klasickou hudbu nevyhledávají, nejspíše někdy zaslechli melodii Nimroda z Variací na původní téma "Enigma", případně některý ze Slavnostních vojenských pochodů. Také jeho Koncert pro violoncello a orchestr e moll patří k nejoblíbenějším a nejčastěji uváděným dílům pro tento nástroj.
Anglický romantický skladatel Edward Elgar, prototyp gentlemana "eduardovského období" s pečlivě upraveným mohutným knírem, nepochybně pozvedl Britské impérium - toho času hudebně poněkud zaostalé - zpátky do celoevropské hudební ligy. Byl i skvělým dirigentem a veřejně hrál při různých příležitostech na klavír, varhany, housle a dokonce fagot. Na jednom hudebním nástroji si však prý - naštěstí jen obrazně - přece jen vylámal zuby.
Onou "zatrápenou věcí", jak ji sám Elgar nazval, je trombon - nebo, preferujete-li označení pocházející z němčiny, pozoun.
Smála se, až se za zábradlí popadala
Sue Addison, sólotrombonistka slavného britského tělesa Orchestra of the Age of Enlightenment, objevila dopis, v němž svůj osobní zážitek s Elgarovým hraním na trombon popsala skladatelova přítelkyně Dora Penny. Této ženě skladatel mimo jiné věnoval desátou ze svých proslulých Variací na původní téma "Enigma", v nichž hudebně znázornil své blízké - variaci pojmenovanou "Dorabella" (viz video níže).
"Jednou takhle vstal ze židle, vzal si trombon, který stál v rohu, a pokoušel se na něj hrát pasáže ze své partitury," psala Dora v dopise, který byl po léta uložen zcela bez povšimnutí ve skladatelově muzeu v jeho rodném Worcesteru. "Moc mu to nešlo a často zahrál vyšší nebo nižší tón, než zamýšlel... a jelikož nadával pokaždé, když se mu to stalo, dostala jsem brzy takový hysterický záchvat, že jsem si nemohla pomoci. Pak se na mě obrátil: ‘Jak mám asi hrát na tuhle zatrápenou věc, když se smějete?‘"
To už bylo na dobrou ženu, dceru misionáře, příliš. "Co nejrychleji jsem vyběhla z místnosti, posadila jsem se na schody a pokoušela jsem se svírat zábradlí, dokud ta bolest nepovolí, ale nebylo to nic platné. Nemohla jsem se přestat smát ani tam, protože ještě stále pokračoval ve vydávání komických zvuků, takže jsem musela po schodech sejít na chvíli dolů, abych se dostala z doslechu."
Foto: Dora Penny (© Arthur Reynolds Collection/Lebrecht Music & Arts)
Starého psa novým kouskům nenaučíš
Na Elgarovu obranu je nicméně nutné dodat, že se nezačal na trombon učit včas. Nejdříve se muzikologové domnívali, že se nástroji věnoval už od svých 18 let. Jeho trombon má totiž na roztrubu vyryto Elgarovo jméno a zároveň také rok 1875, kdy skladatel právě dosáhl plnoletosti. Zřejmě se ho však dlouhá léta ani nedotkl. Teprve v roce 1900, už ve středním věku, napsal svému vydavateli Augustu Jägerovi v jednom dopise větu "začínám se učit hrát na trombon".
Svého trombonu se Elgar nakonec vzdal v roce 1918, kdy jej poslal na frontu britským vojákům. Tehdy mu bylo 61 let. Je docela dobře možné, že se na nástroj do té doby stále nenaučil, takže mu pak nedělalo velké potíže ho odkázat do povolanějších rukou. Elgarův trombon byl po válce nezvěstný, znovu se objevil v roce 1934 a byl věnován Královské hudební akademii. V roce 2009 se pak tento nástroj s pozoruhodnou historií dokonce opět po dlouhých desetiletích dostal na koncertní pódium.
Holst trombonem strašil ovce
Elgarův mladší kolega a další ikona anglické klasické hudby, Gustav Holst, ovládl trombon mnohem lépe. Už v mládí to dotáhl na profesionální úroveň, hraním na trombon si přivydělával během studií a v roce 1897 na tento nástroj dokonce hrál v proslulé koncertní síni Queen's Hall pod taktovkou samotného Richarda Strausse.
Podle archivních materiálů mělo ovšem jeho hraní negativní dopad na hospodářská zvířata. Student Holst totiž na trombon cvičil na čerstvém vzduchu, když pochodoval přes četná pole z Londýna až do Cheltenhamu, aby ušetřil za vlak. Údajně mu kvůli tomu jednou vynadal jistý farmář z kopcovité oblasti Cotswolds, který za cvičícím umělcem přiběhl a hartusil: "Způsobujete nám tady potíže s ovcema. Začínají se bahnit moc brzy, když je kolem takovýhle hluk!"
Holst tak možná svým trombonem způsobil dokonce i předčasný příchod několika jehňat na svět.
Foto: Gustav Holst (©Profimedia)
Úvodní foto: Edward Elgar s trombonem (©Elgar Birthplace Museum)
