Mnohoslibným výrazem „osvobozená hudba“ označoval Alois Hába svou experimentální mikrointervalovou tvorbu

Český hudební skladatel, hudební teoretik a učitel Alois Hába patří k významným objevitelům v oblasti moderní klasické hudby a je jedním z hlavních světových skladatelů a průkopníků mikrotonální hudby. Užíval především čtvrttónové ladění a v některých svých kompozicích pracoval však také s třetinotónovými, pětinotónovými, šestinotónovými či dvanáctinotónovými škálami. Kromě mikrotonálních kompozic je ovšem Hába autorem řady skladeb v obvyklé půltónové stupnici.

• Alois Hába (©Profimedia)

Alois Hába se narodil 21. června 1893 ve Vizovicích. Hudba byla v jejich rodině jako doma; i jeho bratr Karel a bratranec Emil se stali hudebními skladateli a v rodinné kapele, kterou vedl jeho otec švec a amatérský muzikant, hrál Alois od malička na basu, k níž později přidal housle. Členy kapely byli i Aloisovi sourozenci: Josef na flétnu a klarinet, Vincent na klarinet a housle, Karel na housle a Jan na klarinet.

Alois Hába studoval na učitelském ústavu v Kroměříži a poté učil v Bílovicích. V roce 1914 odešel studovat na pražskou konzervatoř, kde byl jedním z jeho učitelů mimo jiné Vítězslav Novák. Po vojenské službě na ruské frontě odešel Hába na jaře 1918 pracovat na ministerstvo války ve Vídni, kde sbíral a archivoval vojenské písně vojáků pocházejících ze slovansky hovořících národů monarchie. Ve Vídni začal rovněž studovat kompozici u Franze Schrekera a seznámil se tu s dalšími významnými postavami vídeňského hudebního života, mj. Arnoldem Schönbergem. Svého učitele Schrekera v roce 1920 následoval do Berlína, odkud se v roce 1923 definitivně vrátil do Prahy, aby učil na pražské konzervatoři, kde s podporou Josefa Suka založil v roce 1925 oddělení pro studium mikrotonální hudby.

• 
  Trubka laděná v C, s přidaným čtvrttónovým ventilem (©Wikipedie)

Alois Hába pečlivě sledoval nový sloh, jehož koncept nastolili ve 20. letech 20. století Arnold Schönberg a Anton Webern; ovšem v jeho vlastní tvorbě jej navíc zásadně ovlivnila slovácká folklórní hudba, jejíž názvuky byly patrné především v jeho kompozicích mimo klasickou půltónovou stupnici. Pro použití svých čtvrttónových, šestinotónových, dvanáctinotónových i pětinotónových systémů si nechal podle vlastních návrhů postavit speciální nástroje – klavíry, harmonia, klarinet, kytary, trubky.

Již během studia v Německu se Hába účastnil akcí nově založené Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu a po návratu do Čech se aktivně zapojil do činnosti pražských spolků. V roce 1935 se zasloužil o uspořádání festivalu Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu v Praze, jehož konání, původně umístěné do Karlových Varů, ovšem znemožnila politická situace v československém pohraničí.

Roku 1928 se Hába stal členem České akademie věd a umění. V roce 1931 se v Mnichově uskutečnila světová premiéra Hábovy celovečerní čtvrttónové opery Matka. V roce 1932 byl pozván na kongres arabské hudby do Káhiry a v roce 1933 se zúčastnil Mezinárodní olympiády revolučních divadel a navazující Mezinárodní konference skladatelů v Moskvě.

• Čtvrttónový klarinet (©Wikipedie)

Po válce pokračoval Hába ve výuce na konzervatoři a nově založené AMU, podílel se na založení Syndikátu českých skladatelů a na založení Divadla 5. května, které sídlilo v budově bývalého Nového německého divadla, dnešní Státní opeře Praha, a jehož se Hába stal ředitelem. Když bylo v roce 1948 divadlo úředním rozhodnutím připojeno k Národnímu divadlu, byl Hába z ředitelského místa odvolán. V roce 1950 bylo oddělení mikrointervalové hudby na AMU zrušeno a Hába dosloužil tři roky, které mu zbývaly do penze, v knihovně konzervatoře.

Od roku 1953 se Hába věnoval téměř výhradně skladatelské práci. V letech 1956 a 1959 byl hostem Darmstadtských mezinárodních letních kurzů nové hudby a pokračoval v přednáškové činnosti po celé Ebropě. Roku 1957 byl jmenován čestným členem Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu, 1961 členem-korespondentem Německé akademie umění v Berlíně. U příležitosti svých sedmdesátin byl Hába vyznamenán titulem Zasloužilého umělce (1963), roku 1968 mu byl propůjčen Řád republiky. Alois Hába zemřel 18. listopadu 1973 v Praze.

Z rozsáhlé tvorby Aloise Háby vyniká především jeho čtvrttónová opera Matka a atematická symfonická fantazie Cesta života v půltónovém systému věnovaná Rudolfu Steinerovi, dále opery Nová země a šestinotónová Přijď království tvé. Hábovo rozměrné instrumentální dílo obsahuje též sonáty a suity pro různé nástroje psané v různých systémech, 16 kvartetů, 4 nonety, či houslový a violový koncert.

Úvodní foto: Čtvrttónový klavír od firmy Förster, České muzeum hudby (©Wikipedie)