Nezapomněli jste popřát svým blízkým krásné Vánoce? První vánoční SMS byla odeslána před rovnými 30 lety

Forem je celá řada, tou netradičnější je vánoční pohlednice, kterou ovšem v současné době stále častěji nahrazují e-maily nebo textové zprávy. Letos je to dokonce rovných 30 let, kdy 3. prosince roku 1992 programátor Neil Papworth z firmy Sema Group poslal řediteli Vodafonu Richardu Jarvisovi první SMS znějící Veselé Vánoce.

Služba krátkých textových zpráv (zkratka SMS z anglického Short message service) je název pro službu dostupnou na většině digitálních mobilních telefonů. Klasickým „rekordním“ obdobím, kdy lidé posílají nejvíc SMS, bývají Vánoce a Nový rok, Například v roce 2005 prošlo všemi českými sítěmi na Vánoce 58,5 milionů SMS, což znamená, že na každého občana (včetně kojenců a starých lidí) připadlo 6 odeslaných SMS za jeden den. Na Silvestra bylo toho roku odesláno 33 milionů textových zpráv. V roce 2007 bylo na Štědrý den posláno přes 70 milionů SMS.

První vánoční pohlednice pochází z roku 1843

Přesto ještě stále celá řada lidí posílá svým nejbližším klasické papírové vánoční pohlednice. Počátky novoročních přání můžeme vystopovat už ve starém Egyptě, stejně jako ve staré Číně, kde se posílaly krátké, zdvořilostní pozdravy k Novému roku na červeném podkladě.
Ve středověku se potulní mniši živili prodejem jednoduchých vánočních rytin s křesťanskými motivy.

Vůbec první vánoční pohlednice se zrodila v Británii, a to v roce 1843. Pro své známé si ji objednal obchodník Henry Cole, pedagog a patron umění. Ten dostával od svých přátel spoustu dopisů, ve kterých mu jeho blízcí přáli krásné Vánoce. Ve staré Anglii bylo ovšem neslušné na dopisy neodpovídat, a proto se Cole snažil přijít na způsob, jak ostatním poslat krátký vánoční pozdrav, aniž by na něj dotyčný musel reagovat. Požádal tedy svého přítele, výtvarníka Johna Horsleye o návrh vánočního přání, který připravil první pohlednici, na níž byl obrázek rodiny a stručný nápis “Veselé Vánoce a šťastný Nový rok”. Pohlednice byla tištěná s ručně kolorovaným textem a byla na ní předtištěna místa, do kterých stačilo jen vyplnit, komu je pohlednice určena a kdo ji posílá. Těchto nejstarších vánočních pohlednic bylo v roce 1843 vyrobeno 1000; do dnešních dnů se zachovalo 21 z nich. V době svého vzniku se ovšem vánoční pohlednice v širším měřítku příliš neujala, především nejspíš kvůli vysoké ceně. Jedna totiž stála šilink, což v té době nebyla zanedbatelná částka. Přesto se toto přání brzy rozšířilo do britského povědomí a do roku 1860 se posílání svátečních pozdravů bez nutnosti dlouze odpovídat stalo tradicí.

Vánoční pohlednice měly zprvu i netradiční motivy

Dalších třicet let se pohlednice rozšiřovaly z britských ostrovů po celé Evropě. V roce 1875 se díky jednomu německému imigrantovi dostala myšlenka výroba pohlednic do Ameriky, kde záhy zažila prudký rozmach. Myšlenky se zde ujal litograf Louis Prang, který vlastnil tiskárnu poblíž Bostonu a v roce 1875 nabídl svým zákazníkům první vánoční přání v roce, a to s jednoduchým květinovým desigem a nápisem “Veselé Vánoce”. Tím, že pohlednice neobsahovala žádný vánoční motiv, se výrazně lišila od té, kterou v minulosti vytvořili Sir Cole se svým přítelem Johnem Horsleyem. Vánoční karty Louise Pranga většinou zdobily obrázky přírody, zvířat a scén, které se mohly odehrát v době od října do únoru. Vánoční přání Louise Pranga se stala tak populární, že se jich, do roku 1881, tisklo 5 milionů ročně.

Na konci viktoriánské doby už byla nabídka vánočních pohlednic bohatá. Ovšem s ohledem na to, že vydavatelé i v Evropě nejprve testovali vkus lidí a „typické“ vánoční motivy se teprve hledaly, najdeme na nich například i motýly, klauna, či broučky tancující s žábami pod úplňkem. Postupem času se motivy vánočních pohlednic ustálily a některé tradiční se udržely dodnes. Na mnohých z nich je například poštovní vůz tažený koňmi, a to proto, že doba, kdy tradice vánočních pozdravů vznikla, byla zlatým věkem kočárů a koněspřežné pošty.

Ke konci 19. století si vánoční pohlednice získaly značnou oblíbenost i v Rusku; ve střední Evropě v jejich produkci vedlo Německo. Na počátku 20. století se pak vánoční pohlednice objevily i na historickém území Čech a Moravy – v té době (pod německým vlivem) tu byly k dostání jen s německými nápisy. České nápisy začaly převládat až po skončení první světové války. Od druhé poloviny 20. století už byl zvyk zasílání vánočních pohlednic mezi přáteli a členy rodiny velice populární a stal se dokonce téměř společenskou nutností. V té době už byly pohlednice nejen kreslené, ale začaly se čím dál víc objevovat i fotografie. Nejčastějšími motivy byly zasněžené krajiny, vánoční stromečky, svícny a jiné předměty spojené s Vánocemi, jesličky, ale často i různé kýčovité motivy, například skryté reklamy podniků vyrábějících spotřební zboží. Také se ale objevily dodnes velmi oblíbené pohlednice s kresbičkami Josefa Lady, představující typickou českou krajinu a zimní zábavy dětí i dospělých. Kromě Josefa Lady na návrzích pohlednic pracovali i další slavní výtvarníci, například Mikoláš Aleš, Adolf Wenig, Jan Goth a další.

Nejen Veselé Vánoce, ale i šťastný nový rok

Kromě příjemného prožití svátků vánočních se patří svým blízkým popřát i všechno dobré v nadcházejícím roce. Většina z nás to dělá jako 2 v 1, tedy na vánoční pohlednici popřeje nejen, krásné Vánoce, ale i šťastný a úspěšný nadcházející rok. Pokud se ovšem „probudíme“ až po vánočních svátcích, můžeme ještě situaci zachránit tím, že pošleme PFko. Tuto zkratku údajně poprvé použil na přelomu 19. a 20. století český grafik a malíř Viktor Stretti, když vepsal na novoroční blahopřání dvě francouzská slova: "pour féliciter" – v překladu "blahopřání k (k blahopřání, místo blahopřání)", a PF byla na světě.

Některé prameny ovšem uvádějí, že tuto zkratku a přání „pour féliciter“ použil v českém prostředí už dříve v první polovině 19. století hrabě Karel Chotek z Chotkova a Vojnína. Protože kvůli značné zaneprázdněnosti neměl čas navštívit před vánočními svátky všechny své přátele, jak bylo tehdy dobrým zvykem, jako omluvu jim rozeslal blahopřání poštou. Gratulační lístky si nechal je vyrobit u Josefa Berglera, tehdejšího ředitele pražské kreslířské akademie a přání znělo světově, připojil k němu i zkratku PF.

V dnešní moderní době se ovšem stále častější formou vánočního pozdravu stávají online vánoční či novoroční přání. Lidé si posílají vánoční e-maily, elektronické pohlednice, kliparty nebo gify.

Foto: Profimedia