Nové soubory staré hudby III: Europa Galante

Svěží vítr, nebo spíše uragán, vtrhl na evropskou scénu staré hudby se souborem Europa galante a jeho uměleckým šéfem Fabiem Biondim.

Historicky poučená interpretace byla ve 2. polovině 20. století doménou zejména severnější části Evropy. V roce 1989 vstoupil na scénu jižanský temperament v podobě souboru Europa Galante. Založil jej houslista pocházející z Palerma, Fabio Biondi.

Už na začátku, se svou první nahrávkou koncertů Antonia Vivaldiho dosáhla velkého úspěchu (ocenění Cini Award v Benátkách, Choc de la Musique ve Francii). Soubor zaujal schopností "přinést do často hraného repertoáru něco skutečně nového a vitálního, osvětlit již široce vytyčené cesty intimními modulacemi, artikulovanými s expresivitou" (Gramophone). Záhy počet prodaných desek přesáhl milion.

V následujících letech s rostoucím seznamem nahrávek se rozšiřoval i seznam významných ocenění, včetně Diapason d'Or a Choc du Monde de la Musique, několika cen redakce BBC, cen RTL a tří nominací na Grammy Awards.

Kultovní "Čtveráci"

Souboru se hrnula pozvání do nejvýznamnějších světových operních divadel a koncertních sálů, včetně Teatro alla Scala v Miláně, Concertgebouw v Amsterdamu, Royal Albert Hall v Londýně, Théâtre des Champs-Elysées v Paříži, Boulez-Saal v Berlíně, Auditorio Nacional v Madridu, Lincoln Center a Carnegie Hall v New Yorku. Walt Disney Concert Hall v Los Angeles a Sydney Opera House nejsou zdaleka poslední: k významným festivalovým vystoupením patří BBC Proms v Londýně, Edinburgh International Festival, Baalbek Festival v Libanonu, stejně jako významné festivaly v Asii. "Galantní Evropa" si zkrátka podmanila všechny kontinenty.

Jejich interpretaci Vivaldiho Čtvero ročních dob lze označit za revoluční a dnes už má status mýtu. K tomu se ale Europa Galante podílí také na oživování skrytých pokladů. V Itálii soubor spolupracoval s Národní akademií Santa Cecilia na rekonstrukci oratorií Antonia Caldary, Leonarda Lea a Gian Francesca de Mayo nebo Scarlattiho děl.

Zapomenuté hudbě navrací instrumentální lesk a vokální krásu. To byl také případ Haydnova díla "Filemone e Bauci" v roce 2008. Krásným příkladem je i tato ukázka. Skladatel Nicola Fago (1677-1745) vyučoval na neapolské konzervatoři a v chrámu S. Giacomo dei Spagnuoli a také díky němu mělo toto město vynikající pověst mezi hudebními znalci. Zde je raritní nahrávka koncertního provedení jeho opery Il faraone Sommerso plné virtuózních árií.

Zvídavost Fabia Biondiho a Europa Galante však jde ještě dál a překračuje hranici barokního a klasicistního stylu. V roce 2001 skupina poprvé pronikla do belcantového repertoáru provedením Belliniho "Normy" na původní nástroje pro Verdiho festival. Poté následovaly tituly jako Belliniho "I Capuleti e I Montecchi" a Donizettiho "Anna Bolena" a Rossiniho "La Cenerentola". Ve spolupráci s festivalem Chopin a jeho Evropa soubor nejen znovuobjevuje známý belcantový repertoár, ale začal pravidelně uvádět také díla polského skladatele Stanislawa Moniuszka ("Halka", "Flis", "Hrabina" či nejnověji "Verbum Nobile").

Zde je ještě ukázka z Vivaldiho koncertantní tvorby, jíž se soubor proslavil.