Padre boemo, či český Bach. Od narození Bohuslava Matěje Černohorského uplynulo 340 let

Základní hudební vzdělání získal Bohuslav Matěj Černohorský společně s bratrem Václavem od svého otce a hudební znalosti si prohloubil během studií filozofie a teologie v jezuitském semináři na pražské univerzitě. Po získání titulu bakaláře vstoupil do františkánského řádu a nějaký čas působil v minoritském konventu u sv. Jakuba na Starém Městě pražském. V roce 1708 byl vysvěcen na kněze.

• Pamětní deska Bohuslava Matěje Černohorského v Nymburce (©Wikipedie)

Po neúspěšných žádostech o umožnění studia hudby oslovil přímo generála minoritského řádu v Itálii, který se studiem souhlasil, a tak Černohorský v roce 1710 odešel Říma, kde stal hlavním varhaníkem baziliky sv. Františka z Assisi. Protože však do Itálie odešel bez souhlasu svých pražských nadřízených, byl potrestán deseti lety vyhnanství.

Později působil Černohorský také jako regenschori v bazilice sv. Antonína v Padově, kde získal doktorský titul. Tady mezi jeho žáky patřil i slavný houslista Giuseppe Tartini, který se ve zdech místního kláštera ukrýval před hněvem kardinála Giorgia Cornara, s jehož neteří se tajně oženil. A právě pod uměleckým vedením padre Černohorského tu Tartini zkomponoval svou slavnou Sonátu g moll známou jako "Ďáblův trylek“.

Během svého života působil Černohorský také v dalších italských městech, např. ve Florencii, Bologni, Neapoli, Benátkách i v Římě. V roce 1720 se vrátil do Prahy, kde pokračoval ve skladatelské a pedagogické činnosti a byl tu například učitelem dalšího významného českého skladatele Františka Ignáce Tůmy.

V roce 1731 působil Černohorský opět v Padově, roku 1741 se však jeho zdravotní stav zhoršil, a tak se rozhodl vrátit zpět do Čech. Během cesty však onemocněl a zemřel v únoru nebo červenci roku 1742 ve Štýrském Hradci.

Titulní strana kantáty Regina Coeli (©Wikipedie)

K nejvýznamnějším dílům Bohuslava Matěje Černohorského patří velikonoční dvousborová antifona Regina coeli, či offertorium Laudetur Jesus Christus. Kromě vokální tvorby napsal Černohorský několik hudebně velmi cenných varhanních skladeb, ovšem mnoho jeho děl se do dnešních dob nedochovalo. Přesto je zjevné, že Černohorský patřil k významným osobnostem období českého hudebního baroka. O jeho významu svědčí i to, že měl v italském prostředí přezdívku Padre boemo a někdy se mu také přezdívá "český Bach".

Úvodní foto: Bohuslav Matěj Černohorský (©Wikipedie)