Před 120 lety se v Praze konal první český hudební festival
O Velikonocích roku 1904 se v pravém křídle Průmyslového paláce na výstavišti uskutečnil první český hudební festival; proběhl od 3. do 5. dubna v prostorách pravého křídla Průmyslového paláce, upraveného na koncertní síň.
- Průmyslový palác (©Muzeum hlavního města Prahy)
Dne 21. června 1903 se v Praze uskutečnil mimořádný valný sněm Ústřední jednoty zpěváckých spolků českoslovanských, předchůdkyně Pěvecké Obce Československé, na němž byl zvolen nový výbor v čele s říšským poslancem ředitelem cukrovaru Václavem Sehnalem. Zároveň také sněm uložil novému výboru svolat společně s festivalovým výborem na rok 1904 sjezd zpěváckých českoslovanských spolků a připravit První český hudební festival.
Původně měl být tento hudební festival uspořádán ke 40. výročí založení Umělecké besedy, uměleckého spolku, který od roku 1863 sdružoval české umělce a mecenáše, a to hned ve třech oborech: literárním, výtvarném a hudebním. Návrh tehdy podal předseda hudebního odboru Umělecké besedy harfenista, klavírista, dirigent, skladatel a hudební pedagog Hanuš Trneček. Návrh byl předložen správnímu výboru Umělecké Besedy, kde byl ovšem, a to především členy odboru literárního a výtvarného, odmítnut. Hudební odbor se ovšem za svého předsedu postavil a rozhodl uspořádat festival bez Umělecké Besedy, a tak vznikl autonomní festivalový výbor, který požádal o součinnost české pěvecké sbory
Protektorem festivalu se stal nejvyšší maršálek království Českého Jiří kníže z Lobkowicz, čestnými předsedy Ferdinand princ z Lobkowicz, prezident pražské konzervatoře, JUDr. Vladimír Srb, starosta královského hlavního města Prahy, a Antonín Dvořák, ředitel hudební konzervatoře.
- Průmyslový palác (©Muzeum hlavního města Prahy)
V neděli 3. dubna 1904 dopoledne konal se ve velké zasedací síni Staroměstské radnice slavnostní pěvecký sněm a na výstavišti generální zkouška. Odpoledne bylo provedeno v Průmyslovém paláci pražskými a některými velkými mimopražskými spolky Dvořákovo oratorium Svatá Ludmila, a to s rozšířenou Českou Filharmonií za řízení Oskara Nedbala. Celkem účinkovalo 1800 pěvců a přípravné zkoušky řídil sbormistr Milan Zuna. Úspěch Svaté Ludmily byl velkolepý, bohužel se provedení uskutečnilo bez Mistra Dvořáka, protože vážně churavěl. Večer se konal v levém křídle Průmyslového paláce reprezentační večer Ústřední Jednoty za účinkování herečky Hany Kvapilové, kvarteta Kytary a zpěváckých spolků i žup.
V pondělí 4. dubna odpoledne byl uspořádán na výstavišti Pěvecký den s lidovými produkcemi žup a spolků. Večer se uskutečnil druhý festivalový koncert, na němž 3200 pěvců provedlo Smetanovu Českou píseň a Bendlův Pochod Táborů za řízení sbormistra Norberta Kubáta z Plzně. Pak samostatně přednesl Hlahol Plzeňský Smetanovu Píseň na moři a Sbor Smetana z Plzně Rozkošného Omšelý kámen a Pallovy České tance. V rámci koncertu vystoupili i houslista František Ondříček a pěvec Karel Burian, Hanuš Trneček řídil orchestr České filharmonie. Na třetím koncertě 5. dubna odpoledne pak účinkovalo České kvarteto.
Úspěch hudebního přehlídky byl mimořádný; pořadatelé si slíbili, že za čtyři roky uskuteční festival druhý a za tím účelem založili spolek Český festival. Ve lhůtě slibovaných čtyř let se sice nepodařilo další ročník pěveckého festivalu uskutečnit, ale pořadatelé nepolevovali ve své snaze připravit jej v následujících letech. Po uplynutí prvního desetiletí ovšem vypukla světová válka a ta zrušila všechny další plány…
Úvodní foto: Průmyslový palác (©bubenec.eu)
