Představitelka Wagnerovských a Straussovských rolí Ludmila Dvořáková by se dnes dožila stovky

Ludmila Dvořáková se narodila 11. července 1923 v Kolíně. Zpěv vystudovala na pražské konzervatoři, po absolutoriu v roce 1949 nastoupila do angažmá v ostravské opeře, kde debutovala Janáčkovou Káťou Kabanovou. K jejím dalším rolím v tomto operním domě patřila také Smetanova Mařenka, Milada a Anežka, Dvořákova Rusalka, Verdiho Alžběta v Donu Carlosovi či Beethovenova Leonora z Fidelia.

V letech 1954 – 1959 byla Ludmila Dvořáková sólistkou opery Národního divadla v Praze, kde se stala její první rolí Anežka ve Vostřákově opeře Králův mincmistr. Na první scéně zazářila také jako Alžběta ve Wagnerově Tannhäuserovi a Milada ze Smetanova Dalibora, byla tu i Krasavou v Libuši, či opět Káťou Kabanovou, Rusalkou a Leonorou.

Po krátké přechodné etapě v Bratislavě jí nabídla angažmá západoberlínská Státní opera, kde Ludmila Dvořáková poprvé vystoupila v roce 1960. O tři roky později tu zpívala Brünnhildu ve Wagnerově Valkýře, následovaly titulní role v Pucciniho Tosce a Straussově Ariadně na Naxu, Wagnerova Isolda i Ortruda, stejně jako i další dvě Brünnhildy z Ringu Richarda Wagnera.

Následovalo hostování ve Vídni, v Hamburku a v Mnichově, kde ji v Bavorské státní opeře slyšel jako Ortrudu Wieland Wagner a pozval ji na wagnerovské festivaly do Bayreuthu, na nichž Ludmila Dvořáková pak zpívala od roku 1965 po dalších šest let. Postupně tu ztvárnila Venuši v Tannhäuseru, Gutrune v Soumraku bohů, Ortrudu v Lohengrinu, Brünnhildu ve Valkýře a v Siegfriedovi a Kundry v Parsifalu.

V lednu 1966 se představila na nejprestižnější operní scéně světa - v Metropolitní opeře v New Yorku. Během tří sezón v tomto operním domě ztvárnila celou řadu rolí, mimo jiné Chrysothemis, Ortrudu, Sentu a Isoldu. K sérii vystoupení v roli Isoldy byla pozvána i do Teatro Colón do Buenos Aires. V roce 1966 se představila i na jevištích v Severní a Jižní Amerika a následně ji pozvala k trvalé spolupráci Královská opera Covent Garden v Londýně.

V Londýně, kam ji pozval Sir Georg Solti, nastudovala celý Prsten Nibelungův, v němž zde vystupovala po šest sezon. Kromě toho se v Londýně představila i dalších rolích, například jako Isolda či Leonora ve Fideliovi, kterou zpívala během své kariéry celkem stopětasedmdesátkrát.

Ve Wagnerově tetralogii vystupovala Ludmila Dvořáková také v Berlíně, Mannheimu a opakovaně v Budapešti. V dalších operních titulech se představila i na jevištích v Paříži, Miláně, Drážďanech, Lausanne, Mnichově, Palermu, Rouenu, Barceloně, Vídni, Janově, Düsseldorfu, Karlsruhe, Duisburgu, Nice, Ženevě či Stuttgartu.

K jejím výrazným rolím z českého repertoáru patřila Milada v Daliborovi, či Kostelnička v Její pastorkyni. Svá světová turné uzavřela Ludmila Dvořáková dvěma zájezdy do Japonska: s berlínskou Státní operou roku 1983 v úloze Venuše a s hamburskou Státní operou roku 1984 v úloze Ortrudy.

• Ludmila Dvořáková přebírá Cenu Thálie za celoživotní mistrovství (©Profimedie)

V roce 2002 byla Ludmila Dvořáková oceněna cenou Thálie za celoživotní mistrovství v oboru opery a v roce 2012 získala za své celoživotní mistrovství a přínos v popularizaci české hudby v zahraničí Cenu Antonína Dvořáka 2012, udělovanou Akademií klasické hudby.

Ludmila Dvořáková zemřela 30. července 2015 při požáru svého domu.

Úvodní foto: Ludmila Dvořáková (©Václav Pacner)