Ryšavý kněz měl přátele i v českých zemích. Svůj nejslavnější opus věnoval hraběti Václavovi z Morzinu

Budoucí houslový virtuos a hudební skladatel Antonio Vivaldi přišel na svět za dramatických okolností a hned po svém narození byl 4. března 1678 porodní bábou pokřtěn. Důvodem bylo bezprostřední ohrožení života, ale dnes již není jasné, zda to bylo s ohledem na špatný zdravotní stav novorozence, nebo kvůli zemětřesení, které ten den Benátky postihlo.

Antonio Vivaldi se narodil v Benátkách. Jeho otec se živil jako holič, ale zároveň byl i výtečným hudebníkem, a byl to právě on, kdo malému Antoniovi poskytl základy hry na housle. Antonio se ovšem nevzdělával jenom v hudbě, ale studoval též teologii a v roce 1703 byl vysvěcen na kněze. Od dětství ovšem trpěl vrozeným zúžením hrtanu, ze kterého se později vyvinulo vážné astma a na základě tohoto onemocnění byl nejprve osvobozen od povinnosti sloužit mše a v roce 1706 přestal být aktivním knězem.

V roce 1703 se Vivaldi stal učitelem hudby v sirotčinci “Pio Ospedale della Pietà” v Benátkách. Jednalo se o jednu z několika institucí, jejichž úkolem bylo poskytnout ochranu a vzdělání opuštěným sirotkům a dětem, o které se rodiče nemohli postarat, a jejich provoz byl financován z prostředků Benátské republiky. Chlapci se vyučili řemeslům a opouštěli sirotčinec v 15 letech, dívky byly vedeny k domácím pracím, získávaly hudební vzdělání a ty nejtalentovanější se stávaly členkami Ospedalského sboru a orchestru. Sbor i orchestr se pravidelně účastnil na mších i církevních a světských slavnostech. Vivaldi pro toho těleso zkomponoval řadu koncertů, kantát a duchovních skladeb.

Funkce učitelů v sirotčinci ovšem nebyla zaměstnáním na dobu neurčitou, každý rok byli znovu voleni jakousi správní radou sirotčince, a tak se stalo, že v roce 1709 Vivaldi zvolen nebyl a více než rok byl prakticky bez prostředků. V roce 1711 se ovšem do funkce vrátil a roku 1716 byl ustanoven koncertním mistrem.

V průběhu let, která strávil v Ospedale della Pietà, byl Vivaldi neobyčejně plodný. V roce 1705 vydal tiskem svou první sbírku dvanácti sonát pro dvoje housle a basso continuo Raccolta, po níž v roce 1708 následoval další svazek 12 sonát pro housle sólo a basso continuo. Skutečným přelomem v jeho tvorbě se stal opus 3, Dvanáct sonát pro jedny, dvoje a čtvery housle a smyčcový orchestr L’Estro Armonico, věnovaný Ferdinandu Medicejskému a vydaný v Amsterodamu v roce 1711. Cyklus měl po celé Evropě obrovský úspěch, na nějž Vivaldi navázal v roce 1714 následujícím cyklem koncertů pro housle a orchestr La Stravaganza.

Po úspěchu těchto houslových koncertů se Vivaldi stal velmi žádaným hudebníkem. Cestoval po celé Evropě, ale i nadále plnil svou smlouvu se sirotčincem, která zněla na dva nové koncerty měsíčně. Podle záznamů zkomponoval v letech 1723 až 1729 zhruba 140 koncertů.

Uplatnil se také v oblasti opery, která byla v 18. století v Benátkách nejpopulárnější formou zábavy. Od roku 1718 žil tři roky v Mantově a tady komponoval opery pro potřeby dvora. Po krátké zastávce v Miláně byl papežem Benediktem XIII. pozván do Říma, kde uvedl několik oper a koncertů a v roce 1725 se vrátil do Benátek, aby tu v jediném roce uvedl další čtyři své nové opery. V této době také zkomponoval své dnes snad nejpopulárnější dílo Čtvero ročních dob.

Ve svém vrcholném období dostával Vivaldi objednávky ze šlechtických a královských dvorů celé Evropy. Po roce 1730 však začala jeho sláva upadat, doba přála mladším a modernějším komponistům. Odjel tedy do Vídně, kde doufal, že najde zastání u svého velkého příznivce císař Karel VI., který ovšem brzy nato zemřel. Skladatel se tak ocitl nejen bez ochránce, ale i bez finančních prostředků. Antonio Vivaldi zemřel ve Vídni 28. července 1741.

Vivaldiho hudba ve své době velice populární i v Čechách

Už mezi lety 1726-1736 přivezl do Prahy šest Vivaldiho operních představení benátský zpěvák a impresário Antonio Denzio, z toho dvě premiéry byly zkomponovány přímo pro Prahu. Jednalo se o operu Argippo, která byla uvedena na podzim 1730, a pasticcio Alvilda, Regina dei Goti, nastudovaná na jaře 1731, kdy představení zřejmě řídil sám autor. Opery byly provedeny ve šlechtickém divadle hraběte Františka Antonína Šporka v jeho paláci v Praze Na Poříčí.

O vztahu Vivaldiho k českým zemím svědčí i řada unikátních zápisů jeho děl, které se dochovaly v českých archivech. Některá z nich byla dokonce napsána přímo na objednávku českých šlechticů; například loutnové skladby pro hraběte z Vrtby, dílo Il cimento dell´armonia e dell´inventione, které obsahuje slavné Čtvero ročních dob, bylo dedikováno hraběti Václavovi z Morzinu. Je též známo, že sám Antonio Vivaldi řídil Morzinovu kapelu při koncertech v Itálii. Velký vliv měl Vivaldi i na tvorbu českých skladatelů té doby, např. na Antonína Reichenauera, či Bohuslava Matěje Černohorského.

Foto: Profimedia