Shakespearovské inspirace v umění

Slavný anglický básník a dramatik k nám promlouvá i v 21. století.

Být či nebýt…

Kdo by neznal úvodní slova slavného monologu prince Hamleta, v němž kralevic dánský bilancuje, mluví o smrti a sebevraždě, o bolestech a nespravedlnosti v životě a zvažuje, zda a jak pomstít smrt svého otce. Tragédii o Hamletovi napsal anglický dramatik William Shakespeare (1564-1616) někdy mezi roky 1601-1602.

Kdy přesně se Shakespeare narodil, není známo, jisté je, že byl pokřtěn 26. dubna 1564. A s dubnem je spjato i datum úmrtí tohoto významného anglického básníka a dramatika; zemřel 23. dubna 1616. William Shakespeare se narodil v městečku Stratford nad Avonou, které je dnes turistickou atrakcí. Tehdy ovšem bylo toto město střediskem zemědělského kraje. Jeho otec byl rukavičkář, který zároveň působil v městské samosprávě, matka pocházela ze staré zemanské rodiny. William byl třetí z osmi dětí, měl čtyři sestry a tři bratry. Jeho dvě starší sestry ovšem zemřely, stal se tedy v rodině nejstarším dítětem. Vystudoval gymnázium, naučil se latinsky a řecky. V osmnácti letech se oženil s o osm let starší Annou Hathawayovou. Půl roku po svatbě se jim narodila dcera Zuzana a později dvojčata Judita a Hamnet, který ovšem zemřel v roce 1596 v jedenácti letech.
Později se Shakespeare přestěhoval do Londýna, kde působil jako herec a spisovatel. Stal se spolumajitelem a dramatikem vynikající londýnské divadelní společnosti 'Služebníků lorda komořího', která od roku 1599 hrála v nové aréně 'The Globe'. Když však v roce 1613 aréna vyhořela, Shakespearova dramatická kariéra tím byla prakticky ukončena a spisovatel se vrátil zpět do Stratfordu, kde později také zemřel. Stalo se tak 23. 4. 1616 po oslavě jeho vlastních narozenin, která byla provázená veselou pitkou s jeho kamarády Benem Jonsonem a Michaelem Draytonem.

profimedia-0356835892 shakespeare.jpg

Shakespearův literární odkaz

O soukromém životě Williama Shakespeara se dochovalo málo informací a bylo vyřčeno i mnoho spekulací o jeho sexualitě, náboženství, či skutečném autorství některých jeho her. Nicméně v jeho odkazu najdeme 39 dochovaných divadelních her, 154 sonetů, dvě dlouhé epické básně a několik dalších děl. Většinu svých her napsal Shakespeare v letech 1590–1613. Ze začátku psal hlavně komedie a historické hry, žánry, které vyzdvihl na vrchol tehdejšího umění. Od roku 1608 psal převážně tragédie; v té době také vznikly jeho slavné hry jako jsou Hamlet, Král Lear a Macbeth.

Roku 1623, tedy sedm let po Shakespearově smrti, vydali dva jeho divadelní spolupracovníci takzvané První Folio, tedy celou kolekci všech jeho her, včetně zhruba dvacítky děl do té doby nepublikovaných.

Shakespeare byl už za svého života významný básník a dramatik a byl tehdy údajně známý dokonce i na našem území. Nicméně nehynoucí světovou slávu získala jeho díla až v 18. století, a to zásluhou francouzských a německých překladů. I v dnešní době jsou jeho hry velmi oblíbené a jsou stále hrány po celém světě.

Shakespeare jako inspirace v umění

profimedia-0303883317 shakespeare výtvarný.jpg

Není tedy divu, že Shakespearova díla byla v pozdějších letech inspirací pro mnoho umělců napříč žánry, slavné hudební skladatele nevyjímaje. K těm nejznámějším hudebním adaptacím určitě patří například scénická hudba ke hře Sen noci svatojánské Felixe Mendelssohna- Bartholdy, z níž se v koncertní praxi hrává celá suita a k něm nejkrásnějším a nejznámějším částem patří slavný Svatební pochod či půvabné a hravé Scherzo.

Silným námětem je pochopitelně i Shakespearova nesmrtelná milostná tragédie o lásce veronských milenců Romeo a Julie, která našla své hudební ztvárnění například ve stejnojmenné koncertní předehře ruského skladatele Petra Iljiče Čajkovského či ve slavném baletu jeho krajana Sergeje Prokofjeva.

Shakespearova témata ovšem rezonují i v české hudbě. Jeho historická hra o vévodovi z Glostru, pozdějším anglickém panovníkovi, byla inspirací pro symfonickou báseň Bedřicha Smetany Richard III., tragický příběh trojúhelníku benátského mouřenína, jeho ženy Desdemony a praporečníka Jaga zase pro koncertní předehru Othello Antonína Dvořáka.

Foto: Profimedia

Podcast