Už 230 let má veřejnost možnost obdivovat skvosty výtvarného umění v nejnavštěvovanější muzeum umění na světě, pařížském Louvru

Louvre se svou velikostí řadí po petrohradské Ermitáži na druhé místo v Evropě. Proslavily ho známé umělecké sbírky, především Da Vinciho obraz Mona Lisa. Muzeum je umístěno v bývalém paláci francouzských králů Palais du Louvre a daly mu vzniknout původní sbírky ze 16. století, které skoupil král Ludvík XIV. V roce 1793, konkrétně 8. listopadu, byly poprvé vystaveny v paláci pro veřejnost. K rozšíření sbírky velmi napomohl sám Napoleon Bonaparte, který dovážel díla z celého světa. Dnešní podoba muzea pochází z 19. století, ale slavná skleněná pyramida u vchodu byla otevřena v roce 1989.

Louvre-CourMarly.jpg

Louvre na ploše 72 tisíc m2 vystavuje přes 35 tisíc exponátů od pravěku po 19. století. Co do výstavní plochy je třetím největším na světě, po Metropolitním muzeu uměni v New Yorku a petrohradské Ermitáži. Sídlí v palácovém komplexu Palais du Louvre v prvním obvodu na pravém břehu řeky Seiny. V jeho sousedství najdeme Tuilerijské zahrady a kostel Saint-Germain-l´Auxerrois. Hlavní vchod je z Rue de Rivoli.

Název patrně pochází od lesa zvaného Louparie či Louverie, od lupara, což je vlk. Druhá možnost je ale také, že vznikl ze slova leovar nebo leawer, což znamená opevněné místo. Ve 12. století zde postavil Filip II. tvrz, která se za vlády Karla V. stala jeho rezidencí. v roce 1541 pak František I. pak založil roku nový palác, v jehož stavbě postupně pokračovali další panovníci a stavitelé. Za vlády Jindřicha II. Pierre Lescot, po jeho smrti jeho žena Kateřina Medicejská, která nechala rozšířit palác o křídlo, na jehož místě dnes stojí Galerie Apollon. Za Jindřicha V. pracovali na dalších částech stavitelé Thibauld a Louis Métézeau, po nich pak bratři Baptiste a Jacques Androuet DuCerceau.

Panovník Ludvík XIII. pak roku 1923 uložil staviteli Lemertierocimu, aby dokončil některé části, které začal budovat Lescot, čímž byl původní plán stavby značně rozšířen. Počínaje rokem 1660 za vlády Ludvíka XIV. pokračovaly další dostavby a byla zbudována východní fasáda. Roku 1682 přenesl Ludvík XIV. svou rezidenci do Versailles, a část paláce se uvolnila pro sbírky a občasné výstavy. Bydlila v něm také řada dvořanů a umělců a sídlily tu též královské akademie.

Stavba pak byla mnohokrát přerušována, od vlády Ludvíka XVI. až po Francouzskou revoluci. V době Napoleonovy vlády byla vystavěna nová galerie, rovnoběžná s protější galerií z dob Jindřicha IV., a po poslední přestávce v době Napoleona III. byl mezi lety 1852–1857 palác dokončen.

Musée_Napoléon_III.jpg

Revoluční francouzská vláda otevřela pařížský Louvre veřejnosti jako muzeum 8. listopadu 1793

Od dob, kdy po 300 letech přestala být Paříž sídlem francouzských králů, se v Louvru usídlili dvořané, úředníci, poté umělci a učenci. Původ místních sbírek pak spadá do 16. století. V té době ji založil František I. a koupí sbírek bankéře Jabacha ji pak rozšířil Ludvík XIV. Oficiálně bylo veřejné muzeum v Louvru otevřeno za Francouzské revoluce roku 1793 a umělecká díla, zabavená králi a různým církevním institucím byla zpřístupněna široké veřejnosti. Význam muzea pak pochopil Napoleon, který za svých tažení dal shromažďovat umělecky a historicky cenné předměty, které svážel do Paříže. I když se řada z nich později vrátila na své původní místo, Louvre se stal významným evropským i světovým muzeem.

K nešťastné události došlo v roce 1871, když francouzská armáda dobývala Paříž. Tehdy založil oddíl komunardů v sousedním Tuilerijském paláci požár, který se rozšířil i na Louvre. Shořela sice část budov a knihovna, většinu sbírek však zaměstnanci zachránili.

Louvre.jpg
  • Skleněná pyramida (archiv autorky)

Sbírky pařížského umění v Louvre jsou stále rozšiřovány a obsahují zhruba 554 tisíc předmětů

Vystaveno je jich cca 35 tisíc. Muzeum Louvre ma oddělení: Egyptské starožitnosti, Stará Antická a Orientální keramika, Řecké a Římské starožitnosti, Malby, kresby, mědirytiny – XIII.–XIX. století, Skulptury středověku, renesance a Moderní doby, Malé umělecké předměty světové historie, Námořnictví a etnografie.

V roce 1983 vyhlásil prezident Francois Mitterrand projekt „Velkého Louvru“, rekonstrukce a rozšíření muzea. Podle návrhu čínsko-amerického architekta I. M. Pei vzniklo rozsáhlé nové podzemí s parkovišti a nákupním střediskem a uprostřed dvora na Place du Carrousel vznikla skleněná pyramida, která se v roce 1989 vedle jiných významných staveb stala další dominantou Paříže. V roce 1993 vznikla Obrácená pyramida a roku 2012 byly otevřeny nové prostory s expozicí islámského umění.

V roce 2004 se francouzská vláda rozhodla vybudovat pobočku Louvru v opuštěném dole v severofrancouzském městě Lens, kam nechala deponovat část pařížských sbírek. Muzeum Louvre-Lens bylo otevřeno v roce 2012, roku 2017 byla na základě dlouhodobé smlouvy otevřena pobočka Louvre – Abu Dhabi ve Spojených arabských emirátech. Budova podle návrhu architekta Jeana Nouvela s plochou 24 tisíc m2 stojí na ostrově a kryje ji plochá kovová kopule. Exponáty poskytují kromě Louvru i další francouzská muzea. 5. března 2018 otevřel Louvre stálou výstavu v Teheránu, na níž se také podílejí i další francouzská muzea.

Mona_Lisa,_by_Leonardo_da_Vinci,_from_C2RMF_retouched.jpg

K nejznámějším exponátům muzea patří nepochybně obraz Mony Lisy

Slavní dílo Leonarda da Vinciho pochází z počátku 16. století. Dalším významným obrazem je jedno ze stěžejních děl francouzského malířství 19. století, obraz s názvem Théodora Géricaulta Vor Medúzy. K dalším zásadním položkám patří Autoportrét Albrecht Dürera z roku 1493, který je pravděpodobně jedním z prvních autoportrétů evropského malířství. Opominout nelze ani plátno Eugena Delacroixe Svoboda vede lid na barikády.

K nejpůsobivějším místnostem Louvru patří Michelangelův sál, v němž se nacházejí sochy především italské renesance. Centrálním sousoším této místnosti je známé Michelangelovo sousoší Otroci, na nichž Michelangelo pracoval na začátku 16. století. Apollonova galerie je pak připomínkou toho nejkrásnějšího z francouzských dějin a ukázkou francouzského klasicismu. V této galerii se nachází celkem 41 obrazů, 118 soch a 28 gobelínů, jsou zde také vystaveny drahé kameny z korunovačních klenotů, původní tabatěrky nebo úžasná sbírka váz. Jedněmi z nejopulentnějších místností v celém Louvru jsou Komnaty Napoleona III. Malované stropy tu doplňují zlaté dekorace, těžké koberce a gobelíny, velká zrcadla a křišťálové lustry, dominantou Napoleonových komnat je dlouhý jídelní stůl situovaný v tzv. Velké jídelně.

Victoire_de_Samothrace_-_Musee_du_Louvre_-_20190812.jpg

Louvre skrývá též řadu úchvatných soch, například Sochu Ramesse II., Venuši z Mélu, objevenou v roce 1820 na ostrově Melos, či Niké Samothráckou, která vznikla zhruba ve druhém století před naším letopočtem a je považována za vrcholné dílo helénistického sochařství.

Úvodní foto: Louvre (©GettyImages)

Podcast