Variace na téma IV: Květiny

Květinou lze říci leccos. Může být vyznáním lásky či přímo erotickou narážkou, ale pozor na druh a barvu! Fialky, lilie, růže a další květena v novém dílu našeho seriálu.

Byl jednou jeden básník. Žil v Německu, hodně cestoval, zajímal se o nejrůznější vědní obory. Také o květinách a rostlinách toho věděl hodně - dokonce se vědecky zabýval jejich příbuzností a vývojem. Ještě za svého života se stal uctívaným klasikem. Skladatelé všech generací se předháněli v tom, kdo lépe a výstižněji zhudební jejich verše. On sám měl rád pěkně uměřené skládání, žádné velké romantické výlevy.

Náš dnešní díl zahájí píseň o fialce, která se zamilovala do pastýřky a když hynula pod její lhostejnou nožkou, alespoň se utěšovala tím, že zemřela pro lásku.

Autorem textu je onen básník zmíněný v úvodu: Johann Wolfgang von Goethe, píseň zkomponoval W. A. Mozart.

Pokračujeme v květomluvě a představujeme zároveň dalšího německého poetu, jehož texty si oblíbily celé generace skladatelů. Heinrich Heine a jeho rozpustilá, zvukomalebná veršovánka Die Rose, die Lilie... "Růži a lilii a holubičku a sluníčko... To vše jsem měl kdysi rád. Teď už miluji jen jednu, která je pro mě tím vším."

Robert Schumann vytvořil na Heineho texty jeden ze svých nejpůsobivějších písňových cyklů: Láska básníkova, Dichterliebe.

Květina je silný symbol, to známe z dávných obrazů. Panna Maria v modrém plášti drží v rukou lilii. Prokvetlá růžemi a liliemi je také rajská zahrádka, v níž matička Boží na chvíli spočinula. A zdál se jí sen.

Působivý lidový text zhudebnil Bohuslav Martinů a toto je nahrávka souboru Hradišťan.

Jaké asi bílé květiny to kvetly po cestě, kterou kráčel ženich s nevěstou? Byly to kopretiny? Ty jsou symbolem nevinnosti a věrnosti. Sedmikrásky? Ty také znamenají věrnou lásku a jak víme, té se Rusalka od prince nedočkala.

Květiny se hodí i v případě, že to s láskou nevyjde. Zlomené srdce se dá snadno přirovnat ke zlomeným svolům a usychající květy vzbuzují představyv až morbidní. Jak v písni, jejíž text napsal Wilhelm Müller. Franz Schubert, který si báseň vybral do svého cyklu Krásná mlynářka, zkomponoval pak na píseň variace pro flétnu. "Všechny ty květiny, které mi dala, ať pohřbí se mnou."

Nejprve píseň.

A zde virtuózní variace v podání jednoho z nejlepších světových flétnistů, Francouze Emmanuela Pahuda.

Abychom ale nekončili v moll: jeden z nejpůvabnějších operních duetů je Květinový duet z opery Lakmé Léa Deliba. Zpívají jej titulní hrdinka a její služka Malika, zatímco u řeky trhají květiny.

Na závěr si necháváme jednu z nejkrásnějších operních scén. Je to předání růže z opery Richarda Strausse Růžový kavalír. Vyplývá z ní, že kavalír, přesto že jej zpívá žena, zde opravdu nechodí v růžovém kabátě, ale nese RŮŽI, odtud název opery. Straussova rafinovaná orchestrální malba a melodie, z níž přímo kape sentiment a melancholie, jsou vzpomínkou na staré časy, které se už nevrátí.

Z desítek skvělých nahrávek jsme vybrali verzi se dvěma úžasnými zpěvačkami: Lucií Popp jako Sophie a Brigitte Fassbaender v roli Oktaviána.