Ruská trojka a dárek od dědečka Liszta

Procházka zmrzlou, spící, snad mrtvou krajinou. Takové pocity evokuje hudba Čajkovského První symfonie. Podtitul "Zimní sny" jíj dal sám autor. Spokojen byl teprve se třetí verzí. Zde uvádíme nahrávku nesmrtelného "despoty s taktovkou": Herberta von Krajana.

A zůstaneme u ruské romantické hudby. Alexandr Glazunov se přidal k dlouhé řadě skladatelů, kteří hudbou znázornili koloběh ročních dob. Jeho balet, uvedený poprvé 20. února 1900 v Petrohradě, obsahuje postavy jako "Zima", "Mráz", "Led", "Kroupy" nebo "Sníh". Balet začíná dvojicí skřítků v zimní krajině. Glazunovova orchestrální hudba je nesmírně nápaditá a proměnlivá - stejně jako počasí.

Zima může být i veselá, zvlášť když zrovna probíhá plesová sezóna. Ve Vídni o tom vědí své... Nikdo neuměl napsat polku tak jako rodina Straussů. Tato nádherná ukázka z díla Josefa Strausse se jmenuje "Rozkoše zimy".

Ve Vídni měla premiéru pantomima Sněhulák. Autorem byl Erich Wolfgang Korngold, rodák z Brna. To by ještě nebylo nic divného, ale skladateli bylo v onom roce 1910 třináct let! Dvouaktovou pantomimu uvedla Dvorní opera a mladého Korngolda uvedl její úspěch do povědomí hudebního světa.

V ukázce zní klavírní verze partitury.

Žádná vločka není stejná a druhů sněhu existuje bezpočet. Stejně tolik jemně odstíněných barev má hudba Clauda Debussyho. Jeho Stopy ve sněhu jsou z první knihy klavírních Preludií. Atmosféra této hudby je až mysteriózní - doporuču je se číst k ní Čapkovu povídku Šlépěj.

Jedna z nejpopulárnějších "zimních" skladeb je Trojka, část z Prokofjevovy hudby k filmu Poručík Kijé. Film je z roku 1934 a od té doby se skladba objevila v bezpočtu filmů a programů s vánoční tematikou. V hudbě sylšíme uhánět saně tažené třemi koníky s rolničkami. Ledový vítr šlehá do tváří, ale na konci cesty už čeká samovar...

Žádná taková euforie nás ale nečeká v další ukázce. Přímo v názvu má zimu cyklus písní Franze Schuberta. Jeho hlavní hrdina opouští svůj domov, protože ho odmítla dívka, kterou si chtěl vzít. A od té chvíle to jde jen z kopce, dokud v závěrečné písni nepotká hráče na kolovrátek. ("Nikdo ho neposlouchá/ nikdo si ho nevšímá/ a psi vrčí"). Vstoupí s ním do krajiny, která může být synonymem smrti.

A na závěr jeden dáreček. Mít za dědečka největšího klavírního virtuosa všech dob se poštěstilo Danielle von Büllow, dceři Lisztovy dcery Cosimy. Liszt jí věnoval suitu pro klavír s názvem Vánoční stromeček. Najdeme zde parafráze oblíbených vánočních písní O heilige Nacht (Svatá noc), Adeste Fideles nebo Abendglocken (Večerní zvony).

Foto Profimedia