Skladatel Josef Suk
Dobyli svět
Další díl pořadu Dobyli svět věnovali Jiří Hlaváč a Jiří
Besser jednomu z nejvýznamnějších českých skladatelů, žáku a zeti Antonína
Dvořáka, Josefu Sukovi.
Josef Suk byl velkým hudebním lyrikem na přelomu pozdního
romantismu a moderny 20. století a spolu s Vítězslavem Novákem byl
nejvýraznějším představitelem Dvořákovy kompoziční školy a jedním ze
zakladatelů české hudební moderny.
V letech 1885 až 1892 studoval Suk na pražské konzervatoři -
housle u Antonína Bennewitze, skladbu nejprve u Karla Steckera a později v
mistrovské třídě Antonína Dvořáka. V roce 1898 se oženil s Dvořákovou dcerou
Otilií. V roce 1901 se jim narodil syn Josef, ale Otilie již čtyři roky poté
(rok po svém otci) zemřela na následky vrozené srdeční vady. Tato událost zásadně
ovlivnila obsah druhé části jeho Sukovy tvorby.
Josef Suk byl znám jako měkký a citově založený
člověk, plný vřelosti k druhým lidem, což jsou vlastnosti, které se také
podstatně odrážejí v jeho tvorbě. Jen těžko dovedla jeho citlivá povaha snášet
zaujaté útoky proti Dvořákovi a následně i proti němu, vedené skupinou kritiků
v čele se Zdeňkem Nejedlým, kteří zavrhovali údajnou "konzervativní
dvořákovskou linii" ve jménu "pokrokové smetanovské". Tyto útoky
vyústily až v potupná nařčení a několikrát jej přivedly na pokraj nervového
zhroucení. Jinak se však ze strany české veřejnosti těšil značné obecné úctě a
dostalo se mu nemalých poct včetně čestného doktorátu filosofie, který mu
udělila Masarykova univerzita v Brně.